Počítačová gramotnost › Word
Jak vlastně chápat atributy písma?
Dříve, než se pustíme do samotného tématu této kapitoly, musíme si vysvětlit některé základní pojmy. Bez vysvětlení těchto pojmů byste se jen obtížně prokousávali následujícími postupy.
Font
Prvním pojmem, který si vysvětlíme, je font. Zjednodušeně si font můžete představit jako druh písma. Ve skutečnosti je situace o něco složitější, nicméně pro naše potřeby vytváření dokumentů zcela postačuje toto prosté vysvětlení. Fontů existuje velmi mnoho a to, jaké fonty můžete vy na svém počítači využívat, závisí na tom, jaké fonty máte v tomto počítači nainstalovány. Fonty mohou vypadat různě.
Ukázky fontů
Na obrázku vidíte několik ukázek fontů. Všechny existující fonty pochopitelně ukázat nemůžeme - je jich mnoho tisíc a nikdo z nás, ani profesionální grafici, kteří s fonty pracují na vyšší úrovni, nemůže mít na svém počítači všechny. Zcela záměrně jsou zobrazeny fonty, které označujeme jako "seriózní", tedy vhodné pro použití v oficiálních dokumentech. Existují fonty zcela jiného charakteru - fonty, které představují středověké písmo, fonty, které napodobují psací písmo, fonty, které působí jako reklama na cirkus. My však ve své praxi budete tvořit zejména oficiální dokumenty - pozvánky, výkazy, výroční zprávy, grantové žádosti. Tam se jiná než seriózní písma vůbec nehodí. Velmi často však vidíme snahu tato písma na těchto dokumentech používat za každou cenu. Věřte, že to opravdu nepůsobí seriozně. Hezkých oficiálních písem máme k dispozici velké množství a každý si jistě vybere. Dbejte však také na to, že váš sbor by měl mít také určitý jednotný styl vystupování. K tomu napomáhají i dokumenty. Pokud každý oficiální dokument, který váš sbor vydá, vypadá jinak než všechny předchozí, také to nepůsobí dobře.
Jak jsem napsal, fontů je velké množství, téměř nepřeberné. Ale bohužel, ne každý font můžeme reálně použít. Důvod je prostý. Aby byl pro nás font užitečný, musí obsahovat ty znaky, které my využíváme. Konkrétně mám na mysli české znaky - č, ř, ž, ů a mnohé další. A to opravdu ne každý font obsahuje, ba dokonce je to zcela naopak. Pokud není font vysloveně připraven pro české prostředí, pak spíše počítejte s tím, že česky prostě neumí. Náš jazyk bohužel není světový. Na obrázku pak vidíte, jak to vypadá, když takové písmo použijete. Protože font neobsahuje znaky, které jste se pokusili napsat, musí být nahrazeny znakem z fontu jiného, který české znaky má. Výsledek pak vypadá, jako by byl psán dvěma fonty. Takový text působí velmi neesteticky, přesto se s touto situací běžně setkáváme. Pokud chcete, aby vaše texty byly nejen věcné, ale také hezké, této situaci se snažte vyhnout tím, že budete používat pouze česká písma. A jak vlastně české písmo poznáte? Právě tím, že budete moci v tomto písmu napsat všechny české znaky.
Ukázka písma, které neobsahuje české znaky
Velikost písma
Kromě toho, že můžete nastavit druh písma, je často vhodné také nastavit velikost tohoto písma. Velikostí lze snadno odlišit text, který je na jiné úrovni než zbytek textu - nadpisy, důležité části textu. Velikost textu se udává v tiskařských bodech - nemusíme nyní řešit, co tato jednotka znamená. Nejlépe bude, když si na ni zvyknete, protože se používá prakticky ve všech programech, které nějak pracují s textem. Na obrázku pak máte ukázku, jak vypadají různé velikosti textu.
Velikost písma
Je třeba si dát pozor na to, abyste to s velikostí písma nepřeháněli. Běžný text se obvykle píše písmem o velikosti 11 či 12 bodů. Nadpisy pak mají 14, 16 či maximálně 18 bodů. Pro písmo větší než dvacet bodů byste měli mít opravdu speciální důvod. Velké písmo se čte poměrně špatně, na řádek se vejde velmi málo znaků a oko člověka je tak nuceno neustále přeskakovat z řádku na řádek. Takto se oči při čtení velmi rychle unaví. Rovněž se vyvarujte toho, aby v jednom dokumentu bylo písmo v mnoha různých velikostech - působí to neupraveným dojmem.