Už jsme si řekli, že mapa je zmenšeným obrazem části zemského povrchu. Jak ale poznáme, o kterou část se jedná? K tomu slouží celkem jednoduchý systém. Celou naši zeměkouli obepíná geografická síť, kterou tvoří poledníky a rovnoběžky. Jejich průběh si můžeme nejlépe prohlédnout na školním zeměpisném globusu. Všechny poledníky se sbíhají ve dvou pólech – severním a jižním. Jejich spojnice tvoří zemskou osu. Rovina, která je kolmá k ose a tuto osu půlí, protíná zemský povrch v tzv. rovníku. Průsečnice rovin rovnoběžných s rovinou rovníku vytvářejí na povrchu Země rovnoběžky. Délka rovnoběžek se směrem k pólům zmenšuje, na pólech se vlastně ztrácí. Rovník je nejdelší rovnoběžkou.

     S definováním geografické sítě je tedy možné naprosto přesně určit kterýkoli bod na zeměkouli pomocí dvou souřadnic, což je zeměpisná šířka a délka.

     Zeměpisná délka je úhel, který svírá rovina poledníku, vedená určovaným bodem s rovinou základního (nultého) poledníku. Počítá se od základního „nultého“ poledníku na východ i na západ ve stupňových hodnotách (na každou stranu 180º - celý okruh tedy 2x 180º = 360º). Za nultý poledník byl označen ten, který prochází greenwichskou hvězdárnou poblíž Londýna. Je proto též nazýván „Greenwich“. Určité místo pak může mít polohu např. „30º východní délky“, leží-li na východ od Greenwiche, leží-li západně, hovoříme o „západní délce“.

     Zeměpisná šířka je úhel, který svírá spojnice určovaného bodu se středem zeměkoule a rovinou rovníku. Měří se opět ve stupních. Počátečním místem a nulovou hodnotou je rovník. Měření se od něho provádí na sever a na jih. Zeměpisná šířka nabývá hodnot od 0º do 90º. Rovník má zeměpisnou šířku 0º, póly pak 90º (jižní pól 90º jižní šířky a severní pól 90º severní šířky).

     Rovnoběžky a poledníky bývají zakresleny na převážné většině geografických map. Pokud si však zkusíte určit zeměpisnou polohu několika míst, přijdete na to, že ne každé z nich leží právě na poledníku nebo rovnoběžce. Každý stupeň se proto dělí  na 60 minut (60´) a každá minuta na 60 vteřin (60´´).

     V dnešní době se ve velkém měřítku začínají k určení jakéhokoliv místa na zeměkouli využívat tzv. družicové polohové systémy (např. systém GPS), které po zadání souřadnic dokáží pomocí odrazového signálu z několika družic přesně určit polohu místa. Toho se využívá v různých navigačních systémech.