Obecné zásady požární prevence

Zásady bezpečnosti při práci s ohněm a požární ochranu upravuje zejména:

• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,

• vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu   státního požárního dozoru (o požární prevenci),

• zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon

V klubovnách a dalších prostorách musí být umístěn hasicí přístroj, přístroj i prostory musí být pravidelně revidovány.

Při pořádání akce pro 200 a více osob je povinen organizátor projednat požární zabezpečení s územně příslušným hasičským záchranným sborem.

Oheň v přírodě a v otevřeném ohništi

• Oheň se smí rozdělávat pouze na povolených místech (povoluje majitel pozemku, obecní úřad, příp. Orgán státní ochrany přírody, pokud jde o chráněnou krajinnou oblast či jiné chráněné území) v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů (požární předpisy), nejméně však 50 metrů od lesa (lesní zákon).
• Vypalování staré trávy a křovin je zakázáno (zákonem o ochraně přírody a krajiny i protipožárními předpisy a může skončit nejen pokutou, ale i soudem pro obecné ohrožení).
• Oheň se nesmí rozdělávat v ochranných pásmech elektrického či trakčního vedení, dalších inženýrských sítí (vodovody, plynovody, parovody, optické kabely atp.), v ochranných pásmech vodních toků, zdrojů pitné vody, v blízkosti objektů s hořlavými a výbušnými látkami, též nerozděláváme oheň pod sněžnými převisy (pod skalami, větvemi stromů).
• Při delším táboření, plánování většího táboráku, spalování většího množství dřeva či odpadu a před pálením materiálu, který vydává hodně kouře (spadané listí, shrabaná tráva, experimentální milíř atp.), vždy informujeme hasičskou jednotku či inspektorát požární ochrany.
• U ohně musí být vždy přítomen plnoletý vedoucí, bez jeho účasti je možno rozdělávat oheň pouze s jeho vědomím a souhlasem, a to na místech osvědčených, bezpečných a k tomu určených. Otevřený oheň nenecháváme nikdy bez dozoru. Neopouštíme ohniště před spolehlivým uhašením.
• Vždy vymezíme prostor ohniště vyčištěním (vyrytím drnů, odstraněním listí, hrabanky, příp. nasypáním hlíny či pístku atp.)  obložením suchými kameny. V případě větších táborových ohňů je vhodné vytvořit i „druhý“ kruh kolem ohniště a šíři cca průměru ohniště, který se zbaví trávy, drnů i jiného hořlavého materiálu.
• Při rozdělávání ohně dáváme pozor na vítr (jiskry) a na podklad ohně, který může chytnout či doutnat a způsobit požár třeba i po několika dnech – rašelina, kořeny, hrabanka, listí, kořeny stromů apod. Nepoužíváme kameny z potoka a vlhkých míst – možnost poranění štěpinou kamene při jejich praskání a pukání vlivem vytvořené vodní páry.
• Je výhodné, rozděláváme-li oheň v blízkosti vodního zdroje (řeka, rybník, vodovod atd.).
• Pozor na nekázeň a hry s ohněm (četné případy popálení při hraní si s ohněm – i požáry), nebezpečí přilévání hořlavin do ohně, pozor i na podpalování táboráku benzínem, nitroředidlem atp.; ale i jemné, zejména organické, sypké látky tvoří rozptýlené ve vzduchu třaskavou směs; nebezpečí popálení kapajícím igelitem a jinými hořlavými umělými hmotami, roztavenou pryskyřicí při výrobě loučí; pobíhání dětí kolem ohně, nad nímž si suší boty; pád do ohně při nekázni a hrách, ale i v mikrospánku na noční hlídce atd.
• Po ukončení otevřený oheň (táborák) dokonale uhasíme zalitím vodou. Pozor: zemí zasypané žhavé uhlíky mohou s nedostatkem vzduchu doutnat i několik dnů a pak prodoutnat na povrch a být rozdmýchány větrem v požár! Po dokonalém uhašení ohniště dokonale zahladíme (pokud není stále).
• V otevřeném ohni (ale i v kamnech) lze spalovat pouze obvyklá přírodní paliva (dřevo, uhlí, brikety, slámu, seno, papír apod.). Nikdy nepálíme plasty, gumu (např. pneumatiky) atp., neboť při nízkých teplotách spalování vzniká řada toxických sloučenin ohrožujících zdraví a životní prostředí. Nikdy nepálíme hořlaviny I. a II. třídy, tlakové nádoby od sprejů, výbušniny (např. poplašňáky, zábavnou pyrotechniku atp.), ale ani neznámé látky.
• V lese je dovoleno i bez souhlasu majitele lesa brát klest na oheň za dodržení stanovených bezpečnostních a protipožárních předpisů (klest = padlé drobné soušky a větve).

Vařiče, lampy, svíčky atd.

• Je třeba dbát na opatrnost při používání vařičů v přírodě – i zde se jedná o otevřený oheň, a proto platí také pravidla 50 m od lesa a v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů, čili na nehořlavé podložce, dost daleko od suché trávy atp.
• Vařiče na suchý líh lze zapalovat pouze venku, neboť suchý líh uvolňuje při hoření jedovaté zplodiny – vyhřívání stanu pomocí suchého lihu může skončit smrtelnou otravou!
• Propanbutanové vařiče, lampy atp. jsou velmi nebezpečné, zvýšenou pozornost je třeba věnovat výměně plynových lahví (v místnosti či v okolí nesmí být otevřený oheň), nebezpečné jsou i benzinové vařiče a letlampy, zejména pokud nejsou dostatečně těsné a tlakový rozehřátý benzin a jeho páry začnou unikat. Pozor aby nebyly na propanbutanové lahve připojeny spotřebiče určené pro zemní plyn. Platí zákaz obsluhy vařičů a PB lamp dětmi.
• Používáme-li svíčky k osvětlení v budově nebo v přírodě (například při noční hře), dbáme opatrnosti jako při zacházení s otevřeným ohněm. Nenecháváme hořící svíčku bez dozoru, nedáváme ji do blízkosti hořlavých věcí nebo na hořlavý podklad bez bezpečné izolační vrstvy.
• Otevřený oheň ani žádná žhavá zařízení nenecháváme bez dozoru.

Jiná s ohněm související rizika

• Pamatujeme na rizika opaření horkou vodou či jinými tekutinami (prskající olej na pánvi).
• Ve stanech se nesmí používat svíčky, petrolejky ani jiný otevřený oheň, neboť celtovina i silonové spacáky jsou velmi hořlavé; nutno je oheň zabezpečit v tee-pee, zejména vybudováním zábrany pro posunutí či pád spících osob do ohniště.
• Rozdělávání ohně a používání sirek dětmi je možné pouze pod dohledem odpovědné osoby či za přesně vymezených podmínek (např. kuchyňské ohniště na táborech).
• Při jakémkoli ohni a spalování, zejména v uzavřených místnostech (též tee-pee), je nutno zajistit dostatečný přísun vzduchu k ohni.
• Pamatujeme na nevhodnost kouření před dětmi, na zákaz kouření v požárně nebezpečných místech a při vyhlášení požárního nebezpečí v suchých obdobích – zejména v lese apod.
• V poslední době je velmi oblíbená zábavná pyrotechnika. Kromě obliby u dětí je často používána na vnější efekt v rámci programu, táborových her atp. Je třeba si uvědomit požární nebezpečí, které z jejího užívání plyne, ale i nebezpečí úrazu při nevhodné manipulaci. Z bezpečnostních, ale i výchovných důvodů se doporučuje maximálně se užívání zábavné pyrotechniky v programu vyhýbat.

Elektrický proud

• Zákaz manipulace dětí s elektrickými zařízeními, pozor na poškozené zásuvky, vypínače, spotřebiče. Vyhýbáme se elektrickým zařízením – trafostanice, rozvodné a pojistkové skříně apod., děti mohou zaujmout lesklé „zlaté“ matičky a šroubky v rozvodných skříních.
• I děti by měly vědět, kde je umístěn hlavní vypínač (jistič).
• Nelezeme na sloupy, nedotýkáme se drátů i jen ležících na zemi, nelezeme ani na stromy v blízkosti elektrického vedení.
• Nepouštíme draky v blízkosti elektrického vedení (tzn. vzdálenost od elektrického vedení by měla být pro jistotu dvojnásobná nežli kolik máme na cívce provázku). Mimochodem vlhký provázek draka je při blížící se bouřce ideální ionizační stopa pro blesk.
• Nečůráme ani nelijeme vodu z mostů nad železnicí s elektrickou trakcí, také je velmi riskantní spouštět na elektrickou trakci provázky a drátky atp., není dobré laškovat s několika tisíci volty.
• Nedotýkáme se postiženého elektrickým proudem, není-li vyproštěn z elektrického okruhu, vždy nejprve vypneme proud. Není-li to možné, použijeme izolaci (gumové rukavice, holínky, podložku z plastu, suchou dřevěnou tyč či větev atp.).
• Všechna elektrická zařízení včetně rozvodů, přívodních a prodlužovacích šňůr atp. musí být pravidelně kontrolována a revidována.