Při pohybu ve městě platí samozřejmě běžné zásady bezpečnosti, ale existují i jisté zvláštnosti:
-
Při výběru trasy pro přesun či hru je třeba volit vždy raději méně rušné silnice, nelze-li se jim zcela vyhnout.
-
Před rozchodem, přesunem, soutěží či hrou vždy seznámíme děti s cílem a trasou či prostorem pro hru. Je to potřebné jednak pro jejich orientaci, ale i pro případ, že by se ztratily.
-
S pravidly, který je nutné dodržovat, seznámíme děti vždy předem, a to i v případě, že jsou známa a měli bychom je jen zopakovat.
-
Určíme místo srazu pro případ, že se někdo při hře ztratí. Děti musí znát pravidla, zásady, co dělat, když se při programu ztratí.
-
Při přesunu skupiny platí stejná pravidla jako při chůzi po silnici.
-
Pokud se budou děti pohybovat po městě samostatně, popř. po dvojicích či malých skupinkách, tedy bez doprovodu dospělé osoby, je vždy nutné je důrazně použit o možných nebezpečích a pravidlech bezpečnosti, která musí dodržovat.
-
Specifická bezpečnostní rizika – staré a opuštěné stavby, výkopy, „méně narušené části velkoměst“, opilci, feťáci, bezdomovci, kapesní zloději, sociálně narušené a nebezpečné osoby (násilníci) atp. Vyhýbáme se osamělým místům, opatrnost při komunikaci s neznámými osobami, vedeme v patrnosti specifika zvláště u velkých měst – odlehlá místa, nebezpečí od morálně, mentálně či psychicky narušených osob či osob pod vlivem alkoholu a drog.
-
Město má specifická hygienická rizika – výkaly od psů po ulicích, parcích i dětských hřištích, odpadky, potkani, holubi a holubí trus v zákoutích, na půdách, toulaví psi a kočky, použité injekční stříkačky od drogově závislých osob atd.
-
Při exkurzích, zvláště v továrnách, provozech nebo památkách, zabezpečíme doprovod odpovědného místního pracovníka, důsledně se řídíme jeho pokyny, udržujeme si přehled o pohybu dětí. V muzeích, galeriích atp. Rozdělíme děti do menších skupinek k vedoucím a instruktorům (praktikantům), které postupují společně. Ničeho se bez dovolení nedotýkáme.