Tyto typy her jsou pro děti velmi přitažlivé – přinášejí jim notnou dávku dobrodružství a nevšednosti, dávají jim možnost „vyřádit se“. Vždy je tu velké nebezpečí, kdy snadno může dojít k úrazu nebo nehodě. Toto nebezpečí je navíc ještě umocněno tím, že děti se často pohybují rozptýleně po velkém a členitém prostoru, takže vedoucí o nich nemá přehled. Proto je velice důležité dbát na bezpečnostní zásady:

• Kromě her zaměřených na orientaci (orientační závody, stopovací hry) je vždy nutné přesně vymezit herní prostor a jeho velikost. Terén by neměl být pro hráče neznámý (výlety do neznáma) – dobrá znalost terénu ve dne z denního programu je nutná hlavně u nočních her, kdy je orientace díky tmě složitá samo o sobě.
• Je třeba zvolit vhodné a jasné označení vymezeného prostoru a omezit tím možnost bloudění (zvláště při nočních hrách). Takovouto hranici označíme vlastními značkami – fábory, terčíky apod. Jejich barva by měla být co nejvíce odlišná od okolí, aby byly dobře viditelné na pozadí. V noci je možné místo značek využít různé světelné zdroje (pozor na rozdělávání otevřeného ohně – svíčky, petrolejové lampy). Pokud děti při noční hře používají baterky, velice se osvědčilo používání značení z materiálu odrážejících světlo (odrazová skla z kola apod., různé reflexní nálepky a nášivky, ale postačí i terčíky nebo třásně z hliníkové fólie /alobalu/). V případě pochybností o dostatečnosti vyznačení nebo při zvýšeném riziku je vhodné postavit na takové místo ještě hlídku.
• Při lesních honičkách pozor na větvičky a házení šišek (poranění očí).
• Velmi důležité je, aby děti i vedoucí byli poučeni o možných nebezpečích, které se během hry v daném prostoru mohou vyskytovat a možnostech, jak se jim vyhnout, a aby věděli, jak se zachovat v případě bloudění, úrazu či jiné mimořádné události.
• Při orientačních závodech, stopovacích hrách apod., kdy není herní prostor předem vymezen, je potřeba dětem vydat pokyny, kam se mají dostavit v případě, že se ztratí nebo se stane něco mimořádného.
• Při nočních hrách je třeba zdůraznit zvláštnosti pohybu v noční krajině. Nikdy by nemělo jít o rychlost, protože se tím velmi zvyšuje možnost úrazu.
• Při každé hře, kde se hráči rozptýlí po terénu, je nezbytně nutné, aby věděli, jak hra dlouho potrvá, kdy začíná a končí. Pro zahájení a ukončení, a to i pro případ mimořádného ukončení, určit svolávací signály, nejčastěji zvukové.
• Signál musí být domluven i pro případ, když se dítě dostane do nouzové situace (úraz, bloudění). Velmi se osvědčilo vybavit každé dítě píšťalkou.
• Děti při nočních hrách zásadně nestrašíme, protože tím velmi zvyšujeme riziko nepředvídatelné reakce ze strany dětí, a tudíž i riziko úrazu. Je také nutné, aby pro menší a méně zkušené byly zařazovány hry a trasy méně náročné a kratší.
• Začátek nočních her by měl být nejpozději těsně po večerce, protože budíme-li děti uprostřed noci, mnohé z nich se nedokáží zcela probudit a zúčastní se hry v polospánku.
• Nezapomeneme na vhodné oblečení – i letní noci mohou být velmi chladné a děti mohou snadno nastydnout. Zároveň by jim oblečení nemělo znesnadňovat pohyb.