Hra je neodmyslitelnou součástí dětského života, která jej provází až do světa dospělých. I dospělý člověk si rád hraje a různým hrám věnuje mnoho času. Dospělý se však často snaží dát hrám jistou formu důležitosti a nerad si přiznává, že si hraje. Hra je nejúčinnější formou učení. Při hře člověk projevuje tvořivost, svoji aktivitu a dává na odiv své  vlastnosti způsobem velice přirozeným a jen těžko simulovatelným. Hra a způsob hry je odrazem osobnosti jedince a nezáleží, zda jde o dítě nebo dospělého.

Význam hry pro všestranný rozvoj osobnosti:

a) pohybová hra v krátkém časovém úseku vyrovnává nepříznivý vliv sedavého způsobu života, rozvíjí rychlost a obratnost, sílu, vytrvalost, koordinaci pohybů, zlepšuje krevní oběh, dýchání a podporuje látkovou výměnu

b) prostřednictvím hry se upevňují a prohlubují, eventuálně vyjasňují vztahy uprostřed sociální skupiny

c) motivace hry k určenému cíli podporuje vývoj charakterových vlastností a vůle – při hře se dítě učí vyhrávat a přijímat porážku

d) podporuje psychické funkce (vnímání, paměť, zaměření činnosti, logické myšlení,sebeovládání, uspokojování potřeb a snižování vnitřního napětí)

e) hra je nejlepší forma aktivního odpočinku

     To vše, je-li hra dobře připravená, se děje bez vědomí dětí. Hra tedy procvičuje a rozvíjí různé stránky lidské osobnosti. Poskytuje nekonečné množství variant a kombinací dobrovolného a povinného, dítětem chtěného a dospělým požadovaného. Vychovateli tedy dovoluje zamaskovat své výchovné působení a působit tak nepřímo, aby se výchova stala do jisté míry subjektivní záležitostí dítěte. Umíme-li využít hry tak, že dítě je strženo do jiného myšlenkového světa, že zapomene na čas, že všechno své úsilí podřizuje snaze po co nejlepším výkonu, že zvítězí i nad svým přirozeným sklonem k lenosti, pohodlnosti, pak získáváme ve hře neocenitelného pomocníka k upevnění charakteru a formování morálních a volních vlastností dítěte.

Umět si hrát, vymýšlet a kombinovat stále nové a nové hry. Obměňovat ty ohrané a stále hledat v různých pramenech. To je úděl všech, kteří se zabývají volným časem dětí. Není nic krásnějšího, nežli spokojené usměvavé dítě.

Výběr hry

     Výběr hry musíme podřídit celé řadě podmínek. V první řadě je to účel hry, zda je hra zábavná, nebo zda sledujeme výchovný cíl. Hra musí být rušná, vtipná, napínavá a zajímavá. Musí strhnout celou skupinu. Hra musí odpovídat věkovým zvláštnostem dětí. Nesmí hráče vyčerpat, musí vést k celkovému osvěžení. Musí mít jasná, přesná a co nejjednodušší pravidla.

     Pro každou hru musíme správně odhadnout, zda je pro její provedení ta správná atmosféra a chuť hru si zahrát. Hru nesmíme hrát do omrzení, musíme odhadnout okamžik, kdy hru ukončit.

     Velice záleží na správném a spravedlivém rozdělení hráčů. Každé z dětí musí dostat šanci při hře vyniknout. Volíme takové kombinace her, aby si každé z dětí „zahrálo“. Hra musí být přizpůsobena hráčské zkušenosti skupiny (každá skupina si nedovede hrát, i tomu se musí jako celek učit). Neméně důležité je dodržování bezpečnosti při hrách, tzn. volba vhodného místa, postupu a náročnosti.

     Umět si hrát, vymýšlet a kombinovat stále nové a nové hry. Obměňovat ty ohrané a stále hledat v různých pramenech. To je úděl všech, kteří se zabývají volným časem dětí. Není nic krásnějšího, nežli spokojené usměvavé dítě.

Organizace hry

Organizovat hry je jedno z umění pedagogů jak profesionálních, tak laických.

Předpokladem pro správné zvládnutí herní situace je:

• vysvětlit smysl hry, její podstatu a účel
• i ta nejjednodušší hra dostane jiné kouzlo dobrou motivací
• vytýčit dostatečné herní pole a jasně je vymezit
• stanovit způsob zahájení a ukončení
• vysvětlit pravidla tak, aby je pochopil každý hráč
• předem vysvětlit způsob hodnocení a odměňování nejlepších
• upozornit na možná rizika při hře a na možná zranění, dodržovat bezpečnost!
• hru hodnotit bezprostředně po ukončení
• dát možnost odvetného souboje
• pro děti má hra jiné kouzlo, pokud s nimi hraje dospělý!

Třídění her

Hry je možno dělit podle různých kategorií. Například hry v místnosti, na hřišti, ve městě  a v přírodě. Většinou se uvádí toto dělení:

1) hry tvořivé:

• konstrukční – výrobky, skládanky, stavby, modely
• úlohové (rolové) – na někoho, na něco

2) hry s pravidly:

• pohybové
• sportovní
• terénní
• rozumové
• didaktické
• rekreační