Po provedení záchranných prací v území, které bylo plošně postiženo dopadem mimořádné události, je nutné bezodkladně zahájit činnosti k návratu do běžného života. To se děje v několika etapách.
Na té první se zpravidla ještě podílejí složky, které se účastnily záchranných prací. Jejich úkolem je vytvoření podmínek pro provizorní obnovení základních funkcí území. Následující etapa, která je už plně v režii příslušných orgánů místní veřejné správy, je zaměřena na vytvoření stabilních podmínek v území. To se často děje právě cestou státní pomoci při obnově území postiženého živelní pohromou. Teprve po stabilizaci podmínek v postiženém území je možné plánovat a realizovat je další rozvoj. Zkušenosti z praxe ukazují, že toto je pro daný územní celek nejsložitější. Rozvoji území totiž brání mnohaletá stagnace spojena s celou řadou sociálně ekonomických problémů (migrace obyvatelstva, nedostatek finančních prostředků atd.).