Varování obyvatelstva je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících včasné předání varovné informace o reálně hrozící nebo již vzniklé mimořádné události nebo krizové situaci, vyžadující realizaci opatření ochrany obyvatelstva.

Tísňové informování obyvatelstva je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření, zabezpečujících bezprostředně po zaznění varovného signálu předání informací o zdroji, povaze a rozsahu nebezpečí a nutných opatřeních k ochraně života, zdraví a majetku. Zákonem [53] je dále stanovena povinnost provozovatelů hromadných informačních prostředků uveřejňovat tísňové informace.

Včasné a správné provedení varování a prvotního tísňového informování je jednou ze základních podmínek úspěšné realizace opatření na ochranu obyvatelstva.

Za základní způsob varování obyvatelstva je považováno vyhlášení varovného signálu a za základní prostředky poplachové rotační (motorové) sirény, elektronické sirény a další zařízení s vlastnostmi elektronických sirén (např. místní informační systémy jako obecní rozhlasy). Obecně se tyto prvky nazývají „koncové prvky varování“. Pro zabezpečení tohoto úkolu je na území ČR vybudován a provozován jednotný systém varování a informování.

Koncové prvky varování jsou zařízení schopná generovat stanovené zvukové signály a případně vysílat verbální (slovní) informace. Jejich aktivace je možná dálkově z operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje (dále jen „OPIS“), nebo místně aktivací tlačítkem přímo v ovládací skříni sirény.  Podle principu činnosti se dělí na:

• elektronické (tzv. „mluvící“) sirény – mají schopnost generovat stanovené akustické signály, reprodukovat verbální informace z paměti zařízení, dále poskytovat tísňové informace prostřednictvím vestavěného mikrofonu a šíření informací z externího zdroje modulace (např. mobilní telefon, přímý vstup z OPIS);
• rotační (motorové) sirény – generují pouze stanovené akustické signály bez možnosti předávání následných verbálních informací;
• místní informační systémy (místní, obecní rozhlas s vlastnostmi elektronických sirén) – jsou schopny odbavit všechny používané signály, včetně naprogramovaných verbálních informací; také umožňují poskytovat tísňové informace prostřednictvím vestavěného mikrofonu a šíření informací z externího zdroje modulace.

Pro předávání varovné informace se využívá předem stanovené akustické znamení – varovný signál. V ČR existuje jediný varovný signál s označením „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“. Signál je vyhlašován kolísavým tónem po dobu 140 sekund (schematické znázornění signálu- viz obrázek 8.1). U elektronických sirén je signál doplněn o verbální informaci upřesňující druh ohrožení. Po akustickém tónu sirény následuje tísňová informace z hromadných informačních prostředků o hrozící nebo vzniklé mimořádné události.

Sirény se také používají ke svolání jednotek požární ochrany. K tomu slouží signál „POŽÁRNÍ POPLACH“, který je vyhlašován přerušovaným tónem po dobu 60 sekund. Tento signál není varovným signálem a má rozdílnou podobu u rotačních a elektronických sirén, jak je patrné z obrázku 7.2.

Každou první středu v měsíci se provádí v České republice ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění formou aktivace signálu „ZKOUŠKA SIRÉN“. Tento signál je vyhlašován nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund (schematické znázornění signálu – viz obrázek 6.3).  U elektronických sirén předchází tomuto signálu krátká verbální informace o zkoušce sirén a rovněž po odeznění signálu informace o proběhlé zkoušce sirén.

V případě výpadku či poruše jednotného systému varování a vyrozumění a na místech, které jsou mimo dosah signálu koncových prvků varování, je organizován náhradní způsob varování a informování obyvatelstva. Pro tento případ lze využít všech dostupných komunikačních prostředků s ohledem na konkrétní podmínky, např.:

• mobilní vyhlašovací prostředky (mobilní elektronické sirény, výstražná rozhlasová zařízení na služebních vozidlech jednotek požární ochrany, Policie ČR a městské/obecní policie, megafony apod.);
• telefonní zprávy a textové zprávy SMS na mobilní telefony;
• kostelní zvony;
• spojky – osoby pověřené k zabezpečení přímého (osobního) předání varovné informace obyvatelům v ohrožené oblasti.

Provozuschopnost jednotného systému varování a vyrozumění zabezpečuje hasičský záchranný sbor. Odpovědnost za zajištění varování a informování obyvatelstva na území obce má starosta obce a obecní úřad. Starosta obce je oprávněn vyžádat aktivaci koncových prvků varování na území obce u OPIS.