Varování obyvatelstva je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících včasné předání varovné informace o reálně hrozící nebo již vzniklé mimořádné události nebo krizové situaci, vyžadující realizaci opatření ochrany obyvatelstva.
Tísňové informování obyvatelstva je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření, zabezpečujících bezprostředně po zaznění varovného signálu předání informací o zdroji, povaze a rozsahu nebezpečí a nutných opatřeních k ochraně života, zdraví a majetku. Zákonem [53] je dále stanovena povinnost provozovatelů hromadných informačních prostředků uveřejňovat tísňové informace.
Včasné a správné provedení varování a prvotního tísňového informování je jednou ze základních podmínek úspěšné realizace opatření na ochranu obyvatelstva.
Za základní způsob varování obyvatelstva je považováno vyhlášení varovného signálu a za základní prostředky poplachové rotační (motorové) sirény, elektronické sirény a další zařízení s vlastnostmi elektronických sirén (např. místní informační systémy jako obecní rozhlasy). Obecně se tyto prvky nazývají „koncové prvky varování“. Pro zabezpečení tohoto úkolu je na území ČR vybudován a provozován jednotný systém varování a informování.
Koncové prvky varování jsou zařízení schopná generovat stanovené zvukové signály a případně vysílat verbální (slovní) informace. Jejich aktivace je možná dálkově z operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje (dále jen „OPIS“), nebo místně aktivací tlačítkem přímo v ovládací skříni sirény. Podle principu činnosti se dělí na:
Pro předávání varovné informace se využívá předem stanovené akustické znamení – varovný signál. V ČR existuje jediný varovný signál s označením „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“. Signál je vyhlašován kolísavým tónem po dobu 140 sekund (schematické znázornění signálu- viz obrázek 8.1). U elektronických sirén je signál doplněn o verbální informaci upřesňující druh ohrožení. Po akustickém tónu sirény následuje tísňová informace z hromadných informačních prostředků o hrozící nebo vzniklé mimořádné události.
Sirény se také používají ke svolání jednotek požární ochrany. K tomu slouží signál „POŽÁRNÍ POPLACH“, který je vyhlašován přerušovaným tónem po dobu 60 sekund. Tento signál není varovným signálem a má rozdílnou podobu u rotačních a elektronických sirén, jak je patrné z obrázku 7.2.
Každou první středu v měsíci se provádí v České republice ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění formou aktivace signálu „ZKOUŠKA SIRÉN“. Tento signál je vyhlašován nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund (schematické znázornění signálu – viz obrázek 6.3). U elektronických sirén předchází tomuto signálu krátká verbální informace o zkoušce sirén a rovněž po odeznění signálu informace o proběhlé zkoušce sirén.
V případě výpadku či poruše jednotného systému varování a vyrozumění a na místech, které jsou mimo dosah signálu koncových prvků varování, je organizován náhradní způsob varování a informování obyvatelstva. Pro tento případ lze využít všech dostupných komunikačních prostředků s ohledem na konkrétní podmínky, např.:
Provozuschopnost jednotného systému varování a vyrozumění zabezpečuje hasičský záchranný sbor. Odpovědnost za zajištění varování a informování obyvatelstva na území obce má starosta obce a obecní úřad. Starosta obce je oprávněn vyžádat aktivaci koncových prvků varování na území obce u OPIS.