Funkcionář SDH › Metodický manuál pro přípravu specialistů ochrany obyvatelstva
6. Postavení obce v systému záchranných prací
Fungování bezpečnostního systému státu, resp. územního bezpečnostního systému, tedy i bezpečnostního systému obce, je možné po zjednodušení znázornit schématem na Obrázku 6.1.
Zajištění územní bezpečnosti sestává z přípravy na vznik mimořádných událostí a likvidace následků mimořádných událostí, které vznikly.
Reakci bezpečnostního systému na vznik mimořádné události označujeme jako odezvu (zásah). Je to organizovaná činnost záchranných týmů, orgánů veřejné správy a dalších institucí, kterou se realizují opatření k
- záchraně životů a ochraně zdraví osob,
- lokalizaci rozsahu následků mimořádné události (zabránění šíření následků) a
- likvidaci následků mimořádné události.
Obecná struktura odezvy na mimořádné události v závislosti na jejich rozsahu je graficky znázorněna na obrázku 6.2.
V závislosti na druhu mimořádné události a rozsahu jejich následků se stanoví velikost odezvy záchranného systému - intenzita odezvy záchranného systému. [1] Pro běžnou záchranářskou praxi se intenzita odezvy vyjadřuje stupněm poplachu, [2] pro potřeby krizového řízení vyhlášeným krizovým stavem.
Systém odezvy na mimořádné události v ČR lze popsat následovně:
- Platí princip sebeochrany a vzájemné pomoci.
- Pro případy, kdy rozsah postižení přesáhne možnosti postiženého jedince, nastupuje pomoc organizovaná státem.
- V té nejzákladnější podobě ji známe jako urgentní pomoc jednotlivých základních složek IZS.
- Pro případy mimořádných událostí velkého rozsahu je zaveden integrovaný záchranný systém.
- Případy značného rozsahu jsou likvidovány s využitím krizového řízení.
Stejné principy jsou aplikovány na úrovni obce.
[1] Intenzitou odezvy záchranného systému rozumíme množství sil a prostředků potřebných pro likvidaci následků mimořádné události.
[2]§ 19 až § 24 Vyhlášky č. 328/2001 Sb.