Nebezpečí

Nebezpečí je situace, okolnost, jev nebo lidská činnost, které mohou vést k

• úmrtí nebo zranění osob,
• věcným škodám,
• narušení chodu společnosti,
• narušení ekonomiky nebo
• poškození životního prostředí.

Nebezpečí je pojem, kterým se označují možné zdroje nebo příčiny vzniku mimořádné události.

Hrozba

Pro označení nebezpečí, které se vztahuje ke konkrétní situaci nebo určitému objektu se využívá pojmu ohrožení, resp. hrozba [1]. 

Pojem „hrozba“ lze charakterizovat jako jev s možností ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí ve spojení s konkrétním chráněným zájmem. Hrozba je potenciál způsobit škodu (na zdraví a životech osob, majetku, životním prostředí). Pochází-li hrozba z konkrétního zdroje (např. podnik skladující nebezpečnou látku), je hrozba vlastností zdroje. Mimořádná událost je aktivovaná hrozba.

Typy hrozeb lze rozdělit na dvě základní skupiny:

a) s konkrétním zdrojem hrozby (tzv. zdrojem rizika) – zde patří typy hrozeb, u nichž lze určit konkrétní zdroj – příklady viz Tabulka 4.5,

b) bez konkrétního zdroje hrozby – zde patří plošné hrozby bez územně definovatelného zdroje (např. hrozby jako sněhová kalamita, větrná bouře) [18].

Tabulka 4.5 Hrozby s konkrétním zdrojem rizika

Hrozbu je vhodné hodnotově vyjádřit a jednotlivé typy hrozeb pak srovnávat, která je větší a která menší. K tomu lze použít pojem míra rizika, kterou lze chápat jako hodnotové vyjádření pravděpodobnosti vzniku negativních následků vlivem aktivace hrozby.

[1] Hrozba - jev či událost jako bezprostřední příčina zamýšleného i nezamýšleného poškození nebo zničení konkrétní chráněné hodnoty nebo chráněného zájmu.

Zranitelnost

Zranitelnost území lze chápat jako vnímavost území na dopady mimořádné události. Je to schopnost území negativně reagovat na působení nežádoucího jevu. Zranitelnost je vlastností území. Zranitelnost území, ve kterém je hustá zástavba s mnoha bezpečnostně významnými objekty, vysoká hustota obyvatelstva, rozvinutá dopravní a technická infrastruktura, bude jistě mnohem vyšší než zranitelnost území mimo městské aglomerace, ve kterém se vyskytuje jen neúrodná půda.

Zranitelnost území lze chápat jako model reálného světa, který vychází z existence prvků území, které mohu být dotčeny mimořádnou událostí. Tyto prvky zranitelnosti území lze členit do kategorií:

a) obyvatelstvo

• koncentrace obyvatelstva – počet obyvatel přihlášených k trvalému pobytu na jednotku plochy obydlených oblastí;
• rozmístění obyvatelstva – lze charakterizovat typem zástavby, tedy oblastmi jako městská centra, výšková zástavba, vilová zástavba, průmyslové zóny apod.;

b) kritická infrastruktura a důležitá místní infrastruktura (viz kapitola 4.2);

c) životní prostředí – vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

Riziko

Riziko je pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Riziko (R) je kombinací pravděpodobnosti vzniku mimořádné události (P) s určitým rozsahem následků – ztrát (Z). V nejjednodušší formě se riziko vyjadřuje vztahem (4.1).

R = P  x  Z   (4.1)

Při běžném používání se smysl pojmu posouvá mezi uvedené významy a pak se vztahuje k závažnosti následků události, která se přihodila, nebo vysoké pravděpodobnosti, že se tato událost přihodí, případně jejich kombinaci.           

V praxi se často uchylujeme ke složeným tvarům pro vyjádření rizika. Riziko jsou očekávané negativní následky vlivem aktivace hrozby na daném území. Riziko (R) je kombinací hrozby (H) a zranitelnosti území (Z). Můžeme říci, že:

R = H  x  Z   (4 .2)

Pro interpretaci výsledku výpočtu se využívá často grafické znázornění maticového součinu – tzv. matice rizik (příklad na Obrázku 4.9 a Tabulce 4.6).

Mapy rizik

Mapování rizik je znázornění rizik na mapě. [18] Mapování rizik je proces, při kterém se identifikují území s různou úrovní rizika. Jedná se o zobrazení výsledků hodnocení rizik na speciálních mapách (mapy rizik).

Mapa rizik vizualizuje úroveň očekávaných ztrát a škod, které je možné předpokládat na určitém území.  Mapa rizik umožňuje identifikovat složení a úroveň rizika pro každou část území analyzovaného územního celku – viz Obrázek 4.10.

V mapování rizik jde o hodnotové vyjádření rizika na mapě. Riziko je zde pojímáno komplexně jako suma rizik pro jednotlivé typy mimořádných událostí. Základním předpokladem je, že do mapování rizik lze zahrnout jen takové typy mimořádných událostí, jejichž projev na území lze nějakým způsobem vyjádřit v kartografickém zobrazení, tedy na mapě.

Mapa rizik je barevná mapa v základních barvách zelená – žlutá – červená a jejich odstíny. Slovní vymezení rizika v základních kategoriích v barevné škále uvádí tabulka 4.7.

Z mapy rizik lze s použitím software vyčíst, jak je vysoké riziko v dané lokalitě, strukturu hrozeb v dané lokalitě, jaké hrozby působí v daném místě, které převažují, strukturu zranitelnosti v dané lokalitě apod. Lze také dělat statistické analýzy, např., které místo v daném území (např. kraji) je „nejrizikovější“, jaké je průměrné riziko na území obce, apod.

Pro konkrétní objekt lze z mapy rizik určit, v jaké kategorii rizika se daná lokalita nachází. Toto určení je nutno chápat jako orientační údaj, vyjadřující především upozornění na lokality ve vyšších kategoriích rizika (odstíny červené barvy – kategorie rizika 4 a 5). Pokud se daný objekt nachází ve vyšší kategorii rizika, je nutno zjistit, jaké konkrétní hrozby se na daném území nacházejí.

Pro území jednotlivých obcí v Moravskoslezském kraji jsou mapy rizik součástí krizového plánu kraje [9]. Informace o konkrétních hrozbách v daném území poskytuje hasičský záchranný sbor kraje.