Celý historický vývoj lidské společnosti je doprovázen i katastrofami. Katastrofy a různá neštěstí se vyskytovaly, vyskytují a vyskytovat budou.

Z hlediska různých druhů hrozeb bylo lidstvo nejdříve ohrožováno pouze přírodními jevy, tj. událostmi vzniklými působením přírodních sil – např. povodněmi, zemětřesením, vulkanickou činností, extrémními meteorologickými jevy (věrné smrště, sněhové kalamity, extrémní sucho a jiné). S pozdějším rozmachem průmyslové výroby, těžké chemie, dopravy a dalších civilizačních aktivit se začínaly projevovat také hrozby antropogenního charakteru, případně kombinované, které vznikaly kombinací hrozeb výše uvedených.

Přehled významných katastrof a neštěstí ve světě známých z moderní historie:

• katastrofická havárie v jaderné elektrárně v Černobylu (1986),
• teroristický útok na WTC v New Yorku (11. Září 2001),
• tsunami v jihovýchodní Asii (2004),
• hurikán Catrina (New Orleans, 2005),
• zborcení střechy vlivem sněhu u výstavní haly v polském Chorzově (2006),
• zemětřesení a tsunami v Japonsku a následná jaderná havárie (2011),
• a mnoho dalších.

Také České republice se katastrofy a neštěstí nevyhýbají, zde je uveden přehled některých z nich:

•  povodně na Moravě v roce 1997,
• povodně v Čechách v roce 2002,
• orkán Kyrril v ČR v roce 2007,
• železniční nehoda ve Studénce v roce 2008,
• povodně v Moravskoslezském kraji v roce 2009 a 2010,
• požár v podniku na zpracování plastů v Chropyni – duben 2011,
• a mnoho dalších.

Při posuzování a analýze rizik stojí vždy na jedné straně otázka „CO NÁS OHROŽUJE?“. Tím ohrožujícím faktorem je existence nějakého zdroje rizika – hrozby. Takovým zdrojem rizika může být např. vodní tok, který se může rozvodnit, hráz vodního díla, která se může protrhnout, průmyslový objekt, z kterého může uniknout nebezpečná látka, drůbeží farma, kde může vzniknout ohnisko nákazy chřipky ptáků, terorista, který může nastražit bombu v nákupním středisku, apod. Na druhé straně stojí „CÍLE OHROŽENÍ“. Ohrožení se vždy posuzuje s ohledem na obyvatelstvo, majetek a životní prostředí.

Aktivací hrozby vznikne mimořádná událost. Aktivací hrozby je skutečnost, že např. dojde k rozvodnění vodního toku, protržení přehrady, úniku nebezpečné látky apod.

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Likvidačními pracemi se rozumí činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. [52]

Mimořádná událost (dále je „MU“) zpravidla vzniká a působí škody na konkrétním území – na území obce.

MU mohou být různorodé, jejich možné členění podle živlů je uvedeno v Tabulce č. 5.10.

Tabulka 4.1 Třídění mimořádných událostí dle živlů [39]

Z analýz průběhů MU vyplývá, že v řadě případů dochází k současnému působení více přírodních a antropogenních jevů s tzv. dominoefekty a synergickými jevy. Dominoefekt vyvolává lavinovitý sled projevů. Například povodeň způsobí půdní sesuv, následuje ekologická katastrofa, porušení produktovodu, výbuch plynu, požár s toxickým účinkem apod. Synergický jev znamená, že několik jevů vzniká náhle najednou vlivem jedné příčiny. Typickým případem je výbuch. Během okamžiku působí v prostředí tlaková vlna, střepinový účinek, vysoká teplota, seizmický otřes, rozptýlení nebezpečné látky apod. [2]

Druhy mimořádných událostí

Jak již bylo uvedeno, mohou být mimořádné události vyvolané přírodními vlivy (přírodní MU) nebo se může jednat o škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka (antropogenní MU).

Mezi přírodní mimořádné události řadíme:

• živelní pohromy (způsobené vodou, větrem apod.),
• epidemie,

• epizootie (nákazy mezi zvířaty) atd.

k antropogenním mimořádným událostem řadíme:

• průmyslové a technické havárie,
• sociální a společenské jevy (terorismus, migrace obyvatelstva, velké společenské akce) atd.

V následujícím textu je uvedena charakteristika vybraných druhů MU, které se mohou vyskytnout na území České republiky.

Mimořádné události způsobené přírodními vlivy

Přirozená povodeň

Povodní se označuje přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody [28]. Přirozené povodně vznikají především v letním období při déletrvajících vydatných deštích plošného rozsahu. Na vznik přirozené povodně může mít vliv stání sněhu v předjarním období. Velikost povodně je charakterizována tzv. N–letou vodou. Jedná se o statistický údaj, s jakou dobou opakování se může povodeň určité velikosti, či větší, průměrně vyskytnout (např. dvacetiletá voda je tak průměrně dostoupena nebo překročena pětkrát za období sta let). Ve vodohospodářské praxi se sleduje výskyt jednoleté (Q1), dvouleté (Q2), až stoleté vody (Q100). Nově se zavádí úroveň pětisetleté vody (Q500). [31]

Typem přirozené povodně je přívalová povodeň, označovaná také jako blesková povodeň. Tyto povodně jsou typické svým rychlým průběhem. Hlavním příčinou jejich vzniku jsou přívalové srážky spojené s bouřkami, kdy na poměrně malém území vypadne velké množství srážek za krátký časový úsek. Vznik přívalové povodně je také značně ovlivněn nasyceností a sklonem území, typem půdy a dalšími faktory. Přívalové povodně se dají obtížně předpovídat a právě krátká doba časové predikce znamená velké nebezpečí pro obyvatelstvo. Při přívalových povodních se z malých vodotečí stanou odtokové cesty, na kterých voda ničí vše, co jí stojí v cestě. Přívalové povodně často splavují půdu z polí, proto se jim také říká „blátivé“ záplavy.

Přirozené povodně jsou nejčastějším typem mimořádné události velkého rozsahu v České republice a vyskytují se téměř každoročně. Extrémními případy přirozených povodní jsou jejich výskyty v roce 1997 na Moravě a 2002 v Čechách. Přívalové povodně jsou z poslední doby známy z roku 2009 na Novojičínsku.

Míra povodňového nebezpečí se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity.

První stupeň povodňové aktivity

První stupeň povodňové aktivity – také stav bdělosti (dále jen „1. SPA“) se nevyhlašuje. Ten nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Za stav bdělosti se rovněž považuje situace označená předpovědní povodňovou službou Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Při 1. SPA voda ještě zůstává v korytě, průtok však dosahuje nadprůměrných hodnot. Dosažení 1. SPA signalizuje nebezpečí příchodu povodně a měl by sloužit jako signál k předběžné přípravě na povodeň, například kontrolu okolí vodního toku, propustků atd. Schematicky je 1. SPA znázorněn na obrázku 4.3.

Při 1. SPA se vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zpravidla zahajuje činnost hlídková a hlásná služba.

Na vodních dílech nastává tento stav i při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností, které by z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně.

Druhý stupeň povodňové aktivity

Druhý stupeň povodňové aktivity – také stav pohotovosti (dále jen „2. SPA“) vyhlašuje povodňový orgán obce v případě, že nebezpečí povodně přeroste ve skutečný povodňový jev.

Při 2. SPA voda již vystupuje z koryta a začíná zaplavovat přilehlá území. Úroveň 2. SPA je však navržena tak, že voda ještě nepůsobí téměř žádné škody, zaplavuje totiž jen louky, pastviny, lužní lesy či ostatní příbřežní vegetaci. Schematicky je 2. SPA znázorněn na obrázku 4.4.

Vývoj situace je nutno nadále pečlivě sledovat, aktivizují se povodňové orgány a další složky povodňové služby, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně.

Druhý stupeň povodňové aktivity se na vodním díle vyhlašuje z hlediska jeho bezpečnosti při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností. I v tomto případě se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

Třetí stupeň povodňové aktivity

Třetí stupeň povodňové aktivity – také stav ohrožení (dále jen „3. SPA“) vyhlašuje povodňový orgán obce při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, při ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Při 3. SPA voda začíná zaplavovat i území, kde již vznikají škody. Může se jednat o obytné domy, průmyslové areály, významné dopravní spojnice apod. Schematicky je 3. SPA znázorněn na obrázku 4.5.

Na vodním díle se vyhlašuje 3. SPA při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Stupně povodňové aktivity jsou obvykle vázané na určité objektivně stanovené vodní stavy nebo průtoky v hlásném profilu vodního, popř. na mezní nebo kritickou hodnotu jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, průsak nebo deformace hráze, vznik ledových nápěchů a barier, chod ledu apod.).

Směrodatné stavy pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou obsaženy v povodňových plánech a spolu s nimi schvalovány povodňovými orgány. Směrodatné povodňové stavy uvedené v povodňových plánech větších územních celků musí být zohledněny i v místně příslušných povodňových plánech územních celků.

V tabulce 4.2 je názorný příklad vedení stupňů povodňové aktivity některých toků v ORP Kramáře v Povodňovém plánu ORP Kramáře.

Tabulka 4.2 Stupně povodňové aktivity - příklad Povodňový plán ORP Kramáře

Nutno znovu zdůraznit, že 1. SPA nastává při dosažení směrodatného stavu a při jeho pominutí zaniká. Naopak 2. SPA a 3. SPA vyhlašuje a odvolává povodňový orgán obce, přičemž dosažení směrodatného stavu je objektivním podnětem k vyhlášení. Povodňový orgán obce však může vyhlásit stupně povodňové aktivity i z jiných důvodů, např. na základě výstrahy předpovědní povodňové služby ČHMÚ nebo doporučení správců povodí.

Zvláštní povodeň

Zvláštní povodní se rozumí povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik povodně na území pod vodním dílem. Při protržení hráze vodního díla vznikne průlomová vlna, která se rozlije velkou rychlostí a dynamikou do území pod vodním dílem a bude ničit vše, co ji přijde do cesty. Na zasaženém území vzniknou katastrofální dopady. Dá se předpokládat, že zejména v oblastech pod vodním dílem dojde k zastavení života. [31]

Zvláštní povodně se nevyskytují příliš často, nicméně ze světa jsou tyto případy známy. Také na území České republiky došlo v minulosti ke zvláštní povodni, a to v roce 1916 na přehradě Desná v Jizerských horách.

V Moravskoslezském kraji je mnoho vodních děl, proto nelze tento typ MU opomíjet. Mezi největší vodní díla v Moravskoslezském kraji patří Šance, Žermanice, Těrlicko, Slezská Harta, Kružberk (vodní díla I. Kategorie). Dále je v kraji mnoho dalších vodních děl nižších kategorií.

Větrná bouře

Větrné bouře jsou častými klimatickými jevy posledních let. Větry o síle vichřice (orkánu) se vyskytují nezávisle na ročním období a projevují se destrukčními a pustošivými účinky. Za orkán je označován vítr s ničivými účinky s rychlostí větší než 117 km/hod. Užívá se také pojmenování „větrná smršť“.

Mimořádná intenzita větrných bouří se předpokládá v oblastech s dlouhodobě vysokou průměrnou rychlostí větru (horské oblasti). Větrná bouře ničí střechy domů, způsobuje rozsáhlé polomy v lesních porostech. Padajícími a létajícími předměty a částmi různých konstrukcí mohou být ohroženy další objekty. Ulomené větve, padající stromy a další volné předměty vytvářejí nepředvídatelné překážky. S tím se mohou vyskytovat provozní závady, poruchy na elektrickém vedení a další nehody včetně dopravních.

Typem větrné bouře je tornádo, což je silně rotující vítr (se zhruba vertikální osou) vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Tornádo je schopné vznést do vzduchu předměty a části o hmotnosti až 5 tun. Má podobu nálevky (chobotu), a spouští se ze základny oblačnosti bouře.[13]

Z nedávné doby se vyskytlo tornádo v Litovli na Olomoucku v roce 2004 a orkány Kyrill v roce 2007 a Emma v roce 2008. Z území Slovenska je známa větrná smršť v roce 2004, která zpustošila Tatry.

Krupobití

Kroupy jsou jedním z druhů atmosférických srážek. Jedná se o ledové či sněhové hrudky pokryté vrstvou či několika vrstvami zmrzlé vody vznikající v bouřkových oblacích. Jejich velikost dosahuje od 5 milimetrů až do několika centimetrů v průměru (nejsou výjimkou kroupy velikosti tenisového míčku). Padání krup se označuje jako krupobití.

Kroupy způsobují poškození až zničení střech, rozbití skleněných výplní oken, poškození karosérií vozidel apod.

Sněhová kalamita

Sněhová kalamita nastává v důsledku déletrvajícího a vydatnějšího sněžení (situaci může dále komplikovat silný nebo nárazovitý vítr s možností tvorby sněhových jazyků a závějí) [9]. Za ohrožená území lze považovat zóny v klimatických oblastech s vysokým úhrnem sněhových srážek. Vlivem vysoké sněhové pokrývky, závějí a náledí dochází k omezení sjízdnosti a průjezdnosti silnic a železnic. Některé části území mohu být na delší dobu odříznuté od ostatního světa.

V důsledku sněhové kalamity mohou nastat dopravní kolapsy značného rozsahu včetně závažné nehodovosti.  Vlivem tíhy sněhu se mohou poškodit elektrická vedení, lámat větve stromů, bortit střechy. V některých obcích může být značně narušeno zásobování obyvatelstva potravinami, pitnou vodou apod.

Pro stanovení velikosti zatížení stavebních konstrukcí sněhem je zpracována tzv. sněhová mapa (viz Obrázek 4.6), která rozděluje území České republiky do 8 oblastí podle množství sněhových srážek.

Podle této mapy lze stanovit maximálně přípustnou vrstvu sněhu na střechách v dané lokalitě (viz Tabulka č. 4.3).  Při překročení této hranice je nutno zajistit odstranění sněhu ze střech.

Tabulka 4.3 Kritická výška sněhu na střeše dle sněhových oblastech (upraveno dle [10])

Sesuv půdy

Sesuv je pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších. K sesuvu dojde, když se poruší stabilita svahu, a to v důsledku přírodních procesů nebo v důsledku lidské činnosti. K nestabilitě svahů přispívá i zvýšení obsahu vody v půdě, suti nebo horninách. Nestabilitu svahu mohou způsobit i změny porostu nebo odstranění vegetace. Sesuvy půdy jsou častým průvodním jevem povodní. [11]

Sesuv půdy může způsobit zavalení obytných a průmyslových objektů, zemědělských ploch a lesů, přerušení provozu na silnicích, železnicích, přehrazení vodních toků, přerušení dodávek elektrické energie, narušení produktovodů. Sesuv půdy do přehradní nádrže může vyvolat vlnu s rizikem přelití přehradní hráze.

Dlouhotrvající vedro a sucho

Období, ve kterém nedochází k dostatečně vydatným srážkám a teploty dosahují vysokých hodnot, lze charakterizovat jako vedro a sucho. Vedro a sucho je klimaticky podmíněným jevem. Extrémní vedro a sucho vzniká a vyskytuje se převážně v letních měsících při klimatických procesech. Je důsledkem dlouhodobého setrvávání tlakových výší nad určitým teritoriem při dlouhodobých vysokých hodnotách atmosférické teploty. V tomto období dochází k vysychání vodních zdrojů (studny, přehrady a nádrže), snižování průtoku vody v řekách a potocích. Sucho je pojem, znamenající v zásadě nedostatek vody v půdě, rostlinách, nebo i v atmosféře. [13]

Důsledkem dlouhotrvajícího vedra a sucha je nedostatek pitné i užitkové vody, vznikají problémy v zásobování obyvatelstva vodou. Vznikají velké ztráty v zemědělství a lesním hospodářství, hrozí rozsáhlé přírodní požáry. Dlouhotrvající vedro má také značný vliv na zdraví osob, především seniorů.

Epidemie

Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby) představuje větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. Epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa se nazývá pandemie. Typickou epidemickou chorobou je chřipka v různých podobách. Při pandemii chřipky by se nemoc šířila napříč populací, přičemž by jejímu šíření pomáhaly stejné situace jako u běžné chřipky – tedy shromažďování lidí, veřejná doprava apod. Jednou z možností, odkud by se mohl vynořit nový pandemický virus, jsou ptačí viry – vir chřipky ptáků zmutovaný s lidským virem chřipky a přenosný z člověka na člověka. V nedávné době média zpopularizovala hrozbu pandemie chřipky ptáků, která by mohla hrozit z Asie, naštěstí byly postiženy jen desítky lidí. Podobný hodně medializovaný případ byl virus tzv. prasečí (mexické) chřipky.

Epizootie

Epizootie (obdoba epidemie u lidí) je nakažlivé onemocnění zvířat postihující velké skupiny zvířat na velkém území v určitém časovém období. Charakteristickými rysy epizootie je rychlý nástup, rychlé šíření a vysoká nemocnost. Formou epizootie probíhají vysoce nakažlivá onemocnění virového původu. V Evropě se nejčastěji vyskytuje slintavka a kulhavka, BSE (tzv. nemoc šílených krav), mor prasat nebo vysoce patogenní forma chřipky ptáků H5N1. Tato onemocnění se velmi rychle šíří a při nedodržení veterinárních opatření se často během několika dní mohou rozšířit do více států.

Chřipka ptáků

Chřipka ptáků (aviární influenza) je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, běžců, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Nebezpečí představují místa nálezu uhynulého ptactva a ohroženými objekty jsou také velkochovy drůbeže. Po potvrzení nákazy ve velkochovech se provádí likvidace chovu v ohnisku nákazy (infikovaného hospodářství – farmy). Dále se provádí stanovená opatření v tzv. ochranném pásmu (3 km) a v pásmu dozoru (10 km).

Existuje nebezpečí přenosu nákazy na osoby přicházející do kontaktu s nakaženým ptactvem. V roce 2007 se objevila nákaza chřipky ptáků i v České republice, dokonce v Pardubickém kraji musely být zlikvidováno několik chovů drůbeže.

Mimořádné události ovlivněné činnosti člověka

Průmyslové a technické havárie

Mezi mimořádné události ovlivněné činnosti člověka (průmyslové a technické havárie) patří úniky nebezpečných toxických látek, výbušných par a plynů, ropných produktů nebo radioaktivních látek.

Dále zde patří výbuchy plynů, par a prachů, požáry pevných, kapalných a plynných látek. K těmto typům mimořádných událostí se řadí i silniční, železniční a letecké nehody, poruchy v zásobování vodou, plynem, elektřinou, teplem, surovinami či poruchy v telekomunikačních sítích.

Úniky nebezpečných toxických látek

Závažný únik nebezpečné chemické látky je mimořádná událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu či zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována. Hlavními nebezpečnými vlastnostmi látek jsou toxicita, což je otrava osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly přes kůži, dále hořlavost a výbušnost.

Mezi ohrožující podniky patří především podniky, které při své činnosti používají velké množství chemických látek s nebezpečnými vlastnostmi. Nelze však opomenout ani zimní stadióny, mrazírny, chladírny či pivovary, u kterých se používá nebezpečný amoniak (čpavek) jako chladící médium, a také úpravny vody, bazény a koupaliště, kde se upravuje voda jedovatým chlórem.

Právě amoniak a chlór jsou nejrozšířenější nebezpečné toxické látky, které se v České republice používají. Tyto látky se také přepravují v cisternách po silnicích a železnicích, tedy i při přepravě těchto látek hrozí významné nebezpečí v případě dopravní nehody. Je běžnou praxí, že pro významné provozovatele se výpočtem stanovuje území ohrožené možným šířením nebezpečné toxické látky. Tyto oblasti se nazývají např. zóny ohrožení, používají se i jiné názvy jako smrtelná a zraňující zóna apod. v souvislosti s tvorbou plánovacích dokumentů hovoříme o zóně havarijního plánování.

Dlouhodobé přerušení dodávek energií

Současné fungování společnosti je závislé na dodávkách energií – elektrické energie, plynu, tepla, vody. V podstatě všechna odvětví činnosti lidského společenství jsou závislá na dodávce elektrické energii, ať už se jedná o průmyslové provozy nebo činnosti zdravotnických a sociálních zařízení, úřadů, bank apod. nebo běžný chod domácností. Přerušení dodávek elektrické energie způsobuje ve společnosti zásadní problémy.

Je nezbytně nutné, aby klíčové provozy a instituce měly připraveny opatření pro případ dlouhodobého výpadku elektrické energie. Významná zdravotnická zařízení, dispečinky nouzových služeb, úpravny vody a další zařízení nezbytná pro společnost by měly mít k dispozici náhradní zdroj elektrické energie – dieselagregát nebo elektrocentrálu.

Terorismus

Terorismus je organizované použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným civilním osobám. Cílem teroristického útoku je vyvolat strach, jehož prostřednictvím mají být splněny politické, náboženské nebo ideologické požadavky, jak ve vnitrostátním, tak v mezinárodním měřítku. Typickým spolupůsobícím jevem terorismu je panika, která může mít větší dopady, než samotný teroristický čin.

Možnými typy teroristického útoku mohou být např. bombový útok, únos letadla, žhářství, únosy, braní rukojmích, použití zbraní hromadného ničení a mnoho dalších. V podmínkách České republiky mohou být cílem teroristického útoku místa, kde se shromažďuje velké množství osob, což mohou být např. velká obchodní centra, kulturní zařízení (divadla, kina apod.), sportovní a rekreační zařízení (zimní stadiony, fotbalové stadiony, koupaliště atd.), budovy úřadů, nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, banky, nádraží, hotely apod.