Jak již bylo uvedeno, je významnou povinností zaměstnavatele zajišťovat ochranu života a zdraví zaměstnanců, majetku a životního prostředí při mimořádných situacích.

Úkoly při zajišťování připravenosti na řešení krizových situací a jejich řešení, při provádění záchranných a likvidačních prací (dále jen "ZLP") a při ochraně zaměstnanců vymezuje zaměstnavatelům právní řád [49,52,53,54,55].  K jejich plnění může zaměstnavatel též zřídit jako svůj pracovní orgán k řešení mimořádných situací např. krizový štáb, havarijní komisi apod.

Pokud je podnik zařazen do systému vyrozumění [1] v rámci havarijního plánu kraje nebo je-li určen krizovým plánem kraje, je o vzniku mimořádné události, kterou je dotčen, informován operačním a informačním střediskem IZS jeho vedoucí.

Není-li podnik zařazen do systému vyrozumění je „pouze“ varována (např. varovným signálem sirén) a informace získává následně z veřejných informačních prostředků.

Pokud je vedoucí o mimořádné situaci vyrozuměn vnitřní cestou (mimořádná událost vznikne v podniku), zabezpečí informování příslušného operačního a informačního střediska IZS. Případně ověří, zda je operační a informační středisko IZS informováno o této situaci v případě, že je ohrožena nebo může být ohrožena další podnik nebo okolní obyvatelstvo.

V případě potřeby, podle druhu a charakteru mimořádné situace, vyrozumí o jejím vzniku nebo ohrožení své zástupce, další členy managementu a osoby odpovědné za vnitřní bezpečnost osob a objektů.

[1] Systém pro předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné situaci orgánům krizového řízení

Má-li vlastní nebo smluvně zajištěné síly a prostředky k provedení ZLP, zabezpečí jejich povolání. V rámci možností se urychleně dostaví na místo mimořádné situace (popř. vyšle svého zástupce) a zde kontaktuje velitele zásahu, kterým je informován o průběhu řešení.

Zaměstnavatel zajistí svým zaměstnancům, dotčeným mimořádnou situací, potřebná ochranná opatření. V případě potřeby a na základě dohody s velitelem zásahu se v rámci svých pravomocí a možností podílí na organizaci a provádění ZLP a zejména na

• opatřeních k ochraně obyvatelstva, vč. zaměstnanců,
• zajištění varování osob v prostorách a na území spravovaném zaměstnavatelem,
• zajištění varování osob v přilehlém území před hrozícím nebezpečím (v koordinaci s operačním a informačním střediskem IZS a složkami IZS) a poskytování informací,
• organizaci evakuace osob z ohrožených prostorů spravovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v koordinaci se složkami IZS, popř. ukrytí osob.

K tomu využívá vlastní interní bezpečnostní dokumentaci, případně plán krizové připravenosti. Plán krizové připravenosti je povinna na výzvu příslušného orgánu krizového řízení zpracovat právnická osoba, která zajišťuje plnění opatření, vyplývající z krizového plánu kraje. V tomto plánu je upravena její příprava k řešení krizových situací.

V případě potřeby, na výzvu velitele zásahu, zajistí účast kompetentního zástupce organizace ve štábu velitele zásahu.

Zaměstnavatel je při provádění ZLP povinen:

• poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na výzvu velitele zásahu, starosty ORP nebo hejtmana kraje,
• strpět vstup osob provádějících ZLP na pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud je vlastníkem nebo uživatelem nemovitostí.

Pokud došlo u zaměstnavatele k havárii, je dále povinen:

• provádět neprodleně ZaLP,
• podílet se na varování osob ohrožených havárií,
• poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva (o výbušninách, nebezpečných chemických látkách a dalších ohrožujících faktorech),
• spolupracovat se složkami IZS, správními úřady a orgány kraje, ORP a obcí,
• zabezpečit asanační práce včetně zneškodnění odpadů vzniklých v důsledku havárie i její likvidace.

Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci náleží právnické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad. Náhrada škody se neposkytuje té právnické osobě, která zavinila vznik havárie.

Právnická osoba, která je při vlastnictví, spravování nebo užívání objektů, zařízení a pozemků dotčena prováděním opatření k ochraně obyvatelstva a podílí se na ZLP (např. v zóně havarijního plánování), se v rámci havarijní připravenosti aktivně účastní cvičení v těchto prostorech.

Při řešení krizové situace (je vyhlášen krizový stav) je zaměstnavatel povinen [53]:

• poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace (povinnost ukládá hejtman, při nebezpečí z prodlení starosta, který neprodleně informuje hejtmana),
• splnit úkoly nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud mu tyto úkoly uloží hejtman kraje nebo orgány ORP nebo obce.

Při plnění hospodářských opatření za krizových stavů je zaměstnavatel povinen [54]:

1. na základě rozhodnutí vlády, hejtmana nebo starosty ORP:

• dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem její činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,
• skladovat ve svých prostorách materiál určený pro řešení krizové situace a odstranění jejích následků nebo toto skladování strpět,
• přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo,

b. na základě zavedení regulace vládou, hejtmanem nebo starostou:

• respektovat stanovení způsobu, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,
• akceptovat stanovení maximálního množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok,
• dodržet stanovení okruhu spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,
• akceptovat regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Nezbytnou dodávku hradí její odběratel. Náklady a výdaje spojené s použitím regulačních opatření nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil. Regulační opatření za nouzového stavu stanoví vláda.