Zaměstnavatelé, kteří jsou vlastníky pozemků a staveb (nemovitostí), dále jen „objekty“, které se nacházejí v záplavovém území nebo které zhoršují průběh povodně:

• zajišťují záchranu osob a svého majetku (varování a evakuace zaměstnanců, evakuace majetku, např. materiálu, techniky, strojů),
• zpracovávají povodňový plán nemovitosti,
• umožňují vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce,
• přispívají, na příkaz povodňových orgánů, osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a
• řídí se dalšími příkazy povodňových orgánů. [55]

Záchrannými pracemi za povodně rozumíme technická a organizační opatření prováděná v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích

• k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva/zaměstnanců z těchto území,
• péči o ně po nezbytně nutnou dobu,
• zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

Záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, veřejný život nebo hospodářské zájmy jako doprava, zásobování, spoje, zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány.

Povodňový plán objektu

Povodňový plán objektu, řeší přípravu na povodně a stanoví

• organizační,
• operativní,
• technická a
• provozní opatření,

k záchraně zaměstnanců, materiálních hodnot daného objektu. Jedná se např. o včasné ukončení pracovních procesů, zabezpečení nebezpečných látek ohrožujících životní prostředí a odplavitelného materiálu. Při realizaci těchto opatření se v maximálně možné míře využívají vlastní síly (zaměstnanci) a prostředky (manipulační, dopravní a specializované) podle povahy provozně-technologických procesů.

Povodňový plán objektu by měl zejména obsahovat:

• údaje o stavbě (nemovitosti), která se nachází v záplavovém území,
• popis, co by mohlo být zaplaveno; co lze odstranit (např. plot), čím a jak rychle,
• konkrétní možné zabezpečovací práce nemovitosti - popis aktivit zaměstnavatele, příp. zaměstnance, postup povodňového orgánu (např. budování mobilního povodňového hrazení, hráze z pytlů s pískem),
• počet osob, které se v nemovitosti nacházejí,
• způsoby vyhlašování stupňů povodňové aktivity (údaje poskytne příslušný povodňový orgán),
• systém vyrozumění vlastního managementu,
• uvedení potřebných kontaktů např. na příslušné povodňové komise, složky IZS,
• varování zaměstnanců,
• evakuace osob a příp. majetku - popsat kam se bude evakuovat, po jaké trase, způsob přepravy, zda vlastními dopravními prostředky či jiný způsob přepravy (nutná spolupráce s příslušným povodňovým orgánem),
• další údaje dle potřeby.

Povodňový plán objektu se vypracovává minimálně ve dvou vyhotoveních. Jedno zůstává vlastníku stavby (nemovitosti), druhé má být uloženo u příslušného povodňového orgánu, který tento dokument zapracuje do povodňového plánu obce.

Za aktuálnost údajů v povodňovém plánu stavby (nemovitosti) je zodpovědný její vlastník.