K orgánům krizového řízení s územní působností patří zejména určené orgány územních samosprávných celků, hasičské záchranné sbory krajů a Policie ČR.

Nutno poznamenat, že úkoly orgánů územních samosprávných celků v krizovém řízení jsou úkoly plněné v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti.

Orgány krizového řízení kraje

Krizové řízení v kraji zajišťují zejména hejtman kraje a krajský úřad.

Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací. V jejím rámci řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami.

Hejtman k plnění svěřených úkolů v krizovém řízení

• zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje,
• zřizuje a řídí krizový štáb kraje,
• schvaluje krizový plán kraje.

Za zákonem stanovených podmínek, může hejtman, v případě, že jsou ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, vyhlásit stav nebezpečí. [1] Za stavu nebezpečí je hejtman oprávněn např. nařídit:

• pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace,
• bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
• přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek IZS, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury,
• evakuaci obyvatelstva,
• zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.

Krajský úřad v rámci krizového řízení spolupracuje s HZS kraje při zpracování krizového plánu kraje a plní úkoly jemu v krizovém plánu kraje vymezené. K plnění těchto úkolů zřizuje pracoviště krizového řízení.

Ostatní orgány kraje se na plnění úkolů v krizovém řízení podílejí.

[1] § 3 zákona č. 240/2000 Sb.

Hasičský záchranný sbor kraje

Hasičský záchranný sbor kraje (dále jen „HZS kraje“) při přípravě na krizové situace a jejich řešení zejména:

• organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji,
• vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,
• zpracovává krizový plán kraje,
• zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností,
• seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
• vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizových štábů obce s rozšířenou působností,
• vede evidenci o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,
• vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí.

HZS kraje je oprávněn pro potřeby přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje např. o:

• kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
• předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
• množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
• množství zadržené vody ve vodních nádržích,
• počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických osob a fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
• stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů.

Může tak činit tehdy jsou-li tyto údaje nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací. [1] HZS kraje tyto údaje pak poskytuje Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností na jejich žádost.

Policie České republiky

Policie České republiky (dále jen „PČR“) zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje. Spolupracuje přitom s ostatními orgány krizového řízení v kraji a dalšími organizacemi, jejichž součinnost je nutná k plnění úkolů krizového řízení PČR.

[1] § 15 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb.

Orgány obce s rozšířenou působností

Úkoly v krizovém řízení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností zajišťuje zejména starosta obce s rozšířenou působností a obecní úřad ORP.

Starosta ORP v rámci úkolů v krizovém řízení řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. K zabezpečení těchto úkolů ve správním obvodu obce s rozšířenou působností:

• zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností
• organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení,
• schvaluje krizový plán obce s rozšířenou působností,
• zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností.

Za krizové situace zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností a plnění úkolů stanovených hejtmanem a dalšími orgány krizového řízení.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností plní v krizovém řízení zejména následující úkoly:

• spolupracuje s HZS při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
• plní úkoly stanovené jemu v krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
• vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené HZS kraje,
• vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.

K plnění úkolů v krizovém řízení zřizuje obecní úřad obce s rozšířenou působností pracoviště krizového řízení.

Ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na plnění úkolů v krizovém řízení podílejí.

Orgány obce

Úkoly v krizovém řízení na úrovni obcí plní zejména starosta obce a obecní úřad.

Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací. Pro plnění těchto úkolů a úkolů při řešení krizových situací může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán.

Za krizové situace zajišťuje starosta obce provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, a dále zejména:

• zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
• nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva.

Obecní úřad v rámci úkolů v krizovém řízení zejména:

• organizuje přípravu obce na krizové situace,
• poskytuje obecnímu úřadu ORP podklady ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
• vede za krizových situací evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
• podílí se na zajištění veřejného pořádku,
• plní další úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností.

Obecní úřad rovněž seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

Ostatní orgány obce se na plnění úkolů v krizovém řízení podílejí.