V oblasti ochrany života a zdraví občanů a majetku před požáry sehrávají důležitou roli města a obce, v jejichž působnosti je řada práv a povinností dotýkajících se této oblasti. Jednou ze základních forem předcházení požárům je včasné zjišťování možných příčin jejich vzniku a jejich neodkladné odstraňování. Za tímto účelem jsou v přenesené působnosti na úseku požární ochrany obcemi prováděny preventivní požární kontroly.

Požární kontroly jsou důležitým prostředkem k prosazení a zkvalitnění požární ochrany. Proto je zapotřebí prevenci chápat jako zásadní a nedílnou součást požární ochrany. Za každý objekt (budovu, les, stoh apod.) nese odpovědnost jeho vlastník, provozovatel nebo uživatel. Rozsah bezpečnostních opatření nebude všude stejný. Bezpečnostní opatření budou ve výrobním podniku v daleko větším množství a naopak, v malém objektu, rodinném domku apod. budou přiměřeně menšího rozsahu.

Povinnosti občana – počínat si tak, aby svým jednáním nezpůsobil požár, jsou upraveny v těchto oblastech:

• Všeobecná povinnost – zejména udržovat pořádek na půdách, ve sklepech a na jiných místech, na kterých může dojít ke vzniku požáru nebo ke ztížení zásahu hasičů.

• Zákaz kouření a používání otevřeného ohně na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru a tam, kde by mohlo dojít k jeho rozšíření, nevypalovat porosty (křoviny, trávu, plevel apod.). V lesích je zakázáno rozdělávat oheň a tábořit mimo vyhrazená místa. Uvedené zákazy mohou být zpřísněny nařízením kraje nebo úřadu zvláště v době sucha.

• Používání tepelných spotřebičů – pouze podle bezpečnostních pokynů daných výrobcem, zejména při jejich instalaci (bezpečná vzdálenost, bezpečné připojení, nehořlavá tepelně izolovaná podložka) a používání (dozor). Udržovat je v dobrém technickém stavu. Palivo je občan povinen skladovat v bezpečné vzdálenosti od tepelných spotřebičů

• Čištění komínů – je povinností majitele umožnit a zajistit řádné čištění a kontrolu komínů. Zabezpečit řádný a bezpečný přístup ke komínovému tělesu. Zajistit, aby se nepoužívalo komínů, u nichž byla zjištěna závada bránící bezpečnému používání.

Za bezpečné připojení spotřebiče odpovídá jeho uživatel:

• Skladování tuhých paliv, hořlavých kapalin a kovových tlakových nádob – jen v prostorách k tomu určených. Tuhé palivo skladovat odděleně a sledovat, zda nedochází k jeho samovznícení (zejména hnědé uhlí a brikety). Podklad musí být vyčištěn, zbaven prachu a jiných organických látek (dřevo, papír, sláma apod.). Samovznícení nepříznivě ovlivňuje vlhkost, proto se musí dbát na to, aby do paliv nezatékalo. Náchylné k samovznícení je zejména čerstvě naskladněné palivo, které je nutno zejména v této době sledovat. Samovznícení se projeví vytvářením vodní páry, dýmu – pozor na jedovatý CO (oxid uhelnatý) – nebo zvýšením teploty (teplota dosáhne 65°C). Palivo je nutno urychleně vyskladnit a pokud možno rychle spotřebovat. Občan může skladovat hořlavé kapaliny v bytě do množství 10 litrů pro motorové vozidlo. Přitom je nutno dbát, aby hořlavé kapaliny neunikly do kanalizace. Pokud občan užívá v bytě spotřebič na propan-butanu může umístit v tomto prostoru jen jednu provozní kovovou tlakovou nádobu do hmotnosti 15 kg. Zásobní láhve skladovat v dobře větratelných prostorách ve vzdálenosti ne menší než 2,5 m od prostor, které jsou pod úrovni okolního terénu. Tyto tlakové láhve nesmí být skladovány na chodbách, půdách, ve společných prostorách a garážích. Láhev se musí chránit proti slunečnímu záření.
  
  
• Odborná způsobilost k požárně nebezpečným pracím – jedná se o nebezpečné práce z hlediska PO, jako je svařování, které smějí provádět pouze osoby, které dovršily 18 let, byly uznány lékařem za způsobilé a vlastní platný svářečský průkaz. Požárně nebezpečnou prací je např. i lepení podlahových krytin, natěračské práce a instalace elektrických rozvodů a zařízení, ke kterým se stanoví odborná způsobilost.

• Dozor nad dětmi a osobami nesvéprávnými – ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár. Zanedbáním této povinnosti se občan vystavuje přestupkovému řízení. Za přestupek nemůže být osoba mladší patnácti let trestána.

Osoba, která v době přestupku dovršila patnáctý rok a nedovršila osmnáctý rok se posuzuje jako mladistvá.