10. 6. 1945 zasedala v Praze Zemská hasičská jednota. Obsahem jejího jednání bylo přijetí úkolů obnovy hasičstva v Čechách a na Moravě. Zvolen byl i zpravodaj pro dorost a žactvo.

V roce 1945 byla zvolena dorostová komise. Ta své úkoly charakterizovala takto: vykonat všechny administrativní práce související s činností dorostu, zpracovat cvičební a služební řád dorostu, jednotný výcvikový program, zavést jednotný kroj, zabezpečit nábor dorostu a vycvičit dostatečný počet jejich vedoucích.

V následujícím období, konkrétně od roku 1946, byly hasičské sbory vyzývány k tomu, aby získávaly mládež na školách. Po dohodě s řediteli škol organizovaly návštěvy školních dětí v hasičských zbrojnicích, organizovaly veřejná hasičská cvičení a při této příležitosti náborovaly mladé členy. Bylo zdůrazňováno, že Svaz české mládeže má své skupiny téměř v každé obci a že ve spolupráci s nimi je možné provádět výchovu mladých mužů a dívek ve prospěch hasičské myšlenky a cílů. V roce 1948 existovalo v obcích a městech Československé republiky 14 300 hasičských sborů se 328 914 členy. Ústředím čs. hasičstva byly vydávány měsíční programy zaměstnávání dorostu. Zahrnovaly jak odborný výcvik a teorii, tělesná a pořadová cvičení, tak i občanskou výchovu, kulturní činnost, pořádání výletů apod.

V dubnu roku 1949 došlo ke sloučení národních svazů mládeže a byla vytvořena jednotná celostátní organizace mládeže – Československý svaz mládeže. Vznikla i jednotná dětská organizace – Pionýrská organizace. Byla vytvořena širší platforma spolupráce hasičských jednot i vyšších hasičských orgánů s organizacemi ČSM, Pionýrské organizace a jejich orgány. V 50. letech dochází postupně k rozvoji dětských a dorosteneckých hasičských kolektivů, zejména pak pionýrských oddílů. V těch jednotách, kde byly ustaveny pionýrské oddíly, byla soustředěna pozornost na činnost kroužků požární ochrany na školách.

18. 1. 1952 předal ministr vnitra Václav Nosek nejvyšším představitelům čs. hasičstva dekret, kterým byla hasičská organizace prohlášena za dobrovolnou organizaci celostátního významu.

V roce 1952 se konala 1. celostátní konference Čs. hasičstva. Po celostátní konferenci byla vyhlášena soutěž pro mládež. Jejím obsahem byl požární útok bez vody pro mládež do 12 let, pro mládež nad 12 let pak s vodou. Pro obě kategorie běh na 60 m a požárnická teorie. Tato soutěž trvala s různými obměnami až do roku 1971. V některých místech přetrvala i několik let po vzniku hry Plamen.

V roce 1953 došlo ke změně názvu organizace. Dosavadní název Svaz československých hasičů byl změněn na Československý svaz požární ochrany.

V roce 1956 měl ČSPO 549 177 členů, z toho 68 766 žen, počet hasičských jednot činil 15 780. Kroužků požární ochrany při školách a Pionýrské organizaci bylo 4 736, v nich působilo asi 25 000 chlapců a 5 400 děvčat.

Dne 25. 5. 1957 rozhodlo předsednictvo ÚV ČSPO zřídit při škole v Bílých Poličanech 1. běh letního tábora mladých požárníků. Zúčastnilo se ho 70 dětí ve věku 11 – 14 let. Byly zde odevzdány první odznaky „Mladý požárník“. Směrnice pro získání odznak „Mladý požárník“ byly schváleny 8. 6. 1957. Pro získání odznaku bylo třeba splnit sedm podmínek.

V roce 1957 proběhlo v Bílých Poličanech první celostátní školení vedoucích mládeže.

V roce 1958 vychází „Program činnosti zájmových kroužků požární ochrany – 1. část“.

Od roku 1959 je zaváděn do činnosti kroužků mladých požárníků výchovný systém Pionýrské organizace „Co má znát a umět pionýr“. V roce 1960 vychází druhá část „Programu činnosti“. V roce 1959 bylo v 5 000 kroužcích požární ochrany organizováno 60 000 dětí, o rok později v 6 200 kroužcích takřka 150 000 dětí.

V roce 1968 byla ústředním výborem ČSPO zřízena organizace Mladý požárník ČSPO.

Tak téměř po 20 letech došlo k odloučení od jednotné dětské organizace. V oddílech mladých požárníků byly zřízeny dětské kategorie 8 – 13 let a 13 – 15 let a dorost ve věku 15 – 18 let.

V roce 1970 byla organizace Mladý požárník ČSPO opět zrušena a sloučena s Pionýrskou organizací nově ustaveného Socialistického svazu mládeže.

V roce 1972 vzniká celostátní sportovně branná hra PLAMEN. Jejím posláním bylo rozvíjet dětské znalosti, vědomosti a návyky v jednotlivých oblastech specifické činnosti požární ochrany. Hra Plamen prošla za dobu svého trvání celou řadou změn. Od svého založení plnila a plní dodnes svou funkci jednak tím, že motivuje děti k získání odborných dovedností v požárně-technických disciplínách, ale též tím, že se soutěží v celoroční všestranné činnosti kolektivů.

Koncem roku 1989 došlo ke změně politického systému v Československu. V polovině roku 1990 zasedalo v Jesenici u Prahy plénum ÚV SPO ČSR rozšířené o delegáty z okresů a projednalo nový název organizace a další úkoly. Základní organizace se změnily na Sbory dobrovolných hasičů a Svaz požární ochrany dostal nový název – Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Základní organizace jsou zřizovateli kolektivů mladých hasičů.