Mládež › Vedoucí a instruktoři kolektivu mladých hasičů
Práce s mládeží v období Československé republiky (1918 – 1938)
Po první světové válce zůstala situace obdobná jako před ní. V roce 1923 pracovalo u 4 415 českých sborů pouze 44 jinošských družin se 424 členy. Opět se objevují stesky na nedostatek mladých členů. J. Procházka, náčelník dorostu karlínské župy, seznamuje v Hasičských rozhledech v roce 1932 se systémem práce dorostu ve své župě v článku „Výcvik a výchova hasičského dorostu“. Obsah byl obdobný Hubálkově metodice z roku 1912. Na počátku 30. let se vytvářely žákovské odbory čs. hasičstva, které podléhaly schválení okresnímu školnímu výboru.
Od roku 1934 je patrný určitý rozvoj družin dětí a dorostu, neboť je v té době kladen důraz na brannou výchovu vzhledem k vývoji v sousedním Německu. Časopis Hasičské rozhledy uveřejňuje v jednotlivých číslech „hodiny zatimního programu výcviku dorostu“, který se však již nepodařilo zpracovat v program stálý. Byl rozdělen na věkové kategorie 6 – 14 let a 14 – 17 let. Byla rozvíjena pořadová příprava, tělesná a branná výchova, hasičská a samaritánská výchova, rekreace a bylo vytyčováno mravní heslo týdne.