Při řešení mimořádné událostí je vždy třeba mít na zřeteli psychosociální dopady na osoby zasažené mimořádnou událostí a na záchranáře.
Posttraumatickou péčí hasičům po zásahu se rozumí péče poskytnutá hasiči, který
v souvislosti s plněním úkolů prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby. Cílem je redukovat tzv. náraz události a poskytovat péči k omezení negativních dopadů na psychiku zasaženého a k možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.
Psychosociální pomocí osobám zasaženým mimořádnou událostí (dále jen „zasaženým osobám“) se rozumí:
Zasaženými osobami jsou:
o děti,
o staří lidé,
o lidé trpící materiální nouzí ohrožující jejich přežití,
o lidé se zdravotním či duševním postižením,
o lidé žijící v kolektivních zařízeních nebo osamoceně,
o lidé prožívající současně jiné trauma,
o lidé s psychotraumatem v osobní historii,
V rámci záchranných a likvidačních prací se poskytuje krátkodobá psychosociální pomoc, během které se navazuje spolupráce s obcemi, místními organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi (dále jen „NNO“). Obce, místní organizace a NNO následně pokračují v nabízení střednědobé a dlouhodobé pomoci.
Psychosociální pomoc v rámci záchranných a likvidačních prací organizuje na místě zásahu velitel zásahu. Pokud využívá odborného pracovníka pro uvedenou oblast, začleňuje ho do štábu velitele zásahu, popř. jako pomocníka velitele zásahu.
Psychosociální pomoc se poskytuje jak při mimořádné události menšího rozsahu (individuální neštěstí), tak při velkých mimořádných událostech.
Při velkých mimořádných událostech se psychosociální pomoc koordinuje pro více míst zásahů prostřednictvím koordinátora psychosociální pomoci IZS (dále jen „koordinátor“), který je členem štábu HZS kraje a krizového štábu kraje pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva.