Dojde-li k úniku nebezpečné chemické látky, případně požáru se vznikem toxických spalin je potřebné se bezprostředně chránit před toxickými účinky nebezpečných látek:

a) improvizovanými prostředky s důrazem na ochranu dýchacích cest a povrchu těla.

b) vyhledáním vhodného prostoru k ochraně ukrytím a chováním podle stanovených zásad

Ad a) ochrana improvizovanými prostředky s důrazem na ochranu dýchacích cest a povrchu těla.

Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou  k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla.

Zásady při použití improvizovaných prostředků:

a) celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté,

b) všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit a to hlavně u krku, rukávů a nohavic. Ke všem oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště

c) k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvy v několika vrstvách,

d) každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev zvyšuje koeficient ochrany, 

e) ideálními materiály pro vrchní ochranu jsou guma, pogumované a impregnované tkaniny (latex), igelit, atd.

Ochrana hlavy 

K  ochraně použít čepici, šátek a šálu, přes které je vhodné převléci kapuci nebo igelitový sáček, tak aby vlasy byly zakryty a pokrývka chránila také čelo, uši a krk.

Ochrana obličeje a očí

a) Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu navlhčeným kusem flanelové látky, či froté ručníkem upevněným v zátylku šátkem či šálou.

b) Pro případ úniku nebezpečné chemické látky kyselé povahy se doporučuje tkaninu namočit do roztoku připraveného z pitné vody a zažívací sody v poměru 2 polévkové lžíce na l litr vody, v případě úniku amoniaku použít roztok kyseliny citrónové, popřípadě kuchyňského octa v poměru l lžíce na l litr vody.

c) V nouzovém případě lze použít k  navlhčení jen pitnou vodu, protože řada nebezpečných chemických látek je alespoň částečně rozpustná ve vodě. 

d) K ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské, motocyklové).

Ochrana povrchu těla

K ochraně těla jsou nejvhodnější následující druhy oděvů:

a) dlouhé zimní kabáty,

b) bundy,

c) kombinézy,

d) šusťákové sportovní soupravy,

e) pláštěnka nebo plášť do deště.

Ochrana rukou

a) velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice,

b) ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější,

c)  vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí.

Ochrana nohou

a) nejvhodnější jsou pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty,

b) mezi nohavicí a botou nesmí zůstat nechráněné místo, při použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek.                                                                                                   

Prostředky improvizované ochrany se používají při opouštění nebo překonávání zamořeného prostoru popř. v nedostatečně chráněné budově v zamořené oblasti.

Po opuštění ohroženého prostoru:  

a) použité improvizované prostředky vložit do igelitového pytle a ten pečlivě zavázat,

b) pytel nechat venku, mimo obývané místnosti,

c) celé tělo důkladně osprchovat teplou vodou a otřít do sucha.

Ad b) ochrana vyhledáním vhodného prostoru k ukrytí a zásady chování

Rychle vyhledat vhodný prostor k ochraně ukrytím v nejbližší budově a nepřibližovat se k místu havárie. V místě havárie je koncentrace nebezpečné chemické látky vždy nejvyšší a tedy nejnebezpečnější. Každé přiblížení k místu havárie bez ochrany dýchacích cest má za následek ohrožení zdraví.

Vhodným místem k ukrytí jsou místnosti ve vyšších patrech budov na odvrácené straně ve směru šíření nebezpečné látky, které mají minimální počet oken a dveří.  Ve vhodném prostoru je nutno:  

a) uzavřít a utěsnit okna, dveře a další otvory,

b) vypnout ventilaci,

c) uhasit otevřený oheň (plynový sporák, krb), 

d) sledovat vysílání hromadných informačních prostředků a další tísňové informace o situaci,

e) vyvarovat se větší fyzické námahy a zbytečně netelefonovat.  

Většina nebezpečných chemických látek je těžší než vzduch, a proto se snadno dostávají do sklepních a přízemních místností. Z toho důvodu je zásadně nesprávné hledat úkryt právě tam. Pokud jsou obyvatelé doma, nikam nevychází. Dokonalejší utěsnění oken lze dosáhnout přelepením ploch mezi oknem a rámem okna pomocí samolepících pásek. Tím lze výrazně zamezit průniku látky do místnosti. Průnik látky okny do místnosti lze také snížit záclonami a závěsy namočenými ve vodě nebo v roztoku vody a zažívací sody nebo vody a kyseliny citrónové. Utěsněním oken v místnosti, ale i navlhčenými závěsy a záclonami, lze výrazně zamezit průniku nebezpečné látky do místnosti.

I když ještě nedošlo ke kontaminaci povrchu těla nebezpečnou látkou, je účelné připravit si zásobu desinfekčních nebo neutralizačních roztoků případně jen zásobu vody k omývání těla. V případě kontaminace povrchu těla je potřebné se osprchovat nebo omývat zasažená místa na těle a také vyměnit ošacení.     

Pokud bylo provedeno varování obyvatelstva sirénami, vždy je nutno sledovat regionální vysílání rozhlasu, televize, ale i obecních rozhlasů, které podávají informace o tom, co se stalo a další konkrétní postupy činnosti ohroženého obyvatelstva.

Vždy je nutno jednat klidně a s rozvahou. V žádném případě nepodléhat panice a zbytečně netelefonovat. Zbytečným telefonováním dojde k přetížení telefonních sítí se všemi jeho negativními důsledky.

Vyvarovat se větší fyzické námahy. Při zvýšené fyzické námaze se zvyšuje příjem inhalovaného vzduchu se zvýšeným příjmem chemické látky do organismu (rozdíl mezi příjmem inhalovaného vzduchu při pomalé chůzi a běhu je až šestinásobný).

Minutová ventilace vzduchu (množství inhalovaného vzduchu v litrech za minutu) u člověka:

• 3 litry/ min při klidu
• 10 litrů/ min při pomalé chůzi
• přes 20 litrů/ min při střední námaze
• 60 litrů/ min při velké námaze

Větší fyzická námaha tak zapříčiní několikanásobné zvýšení příjmu škodlivé látky do organismu. 

Opustit byt lze pouze na pokyn velitele zasahujících složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů obce. Nezapomenout poskytnout pomoc starým a nemocným lidem a lidem neschopným pohybu. Vždy je potřebné přesvědčit se, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt. Pokyny, které jsou záchranáři vydávány, vycházejí z profesionální zkušenosti. Je tedy potřebné plnit je s důvěrou, protože pomohou při ohrožení únikem nebezpečných látek.

Činnost jednotky požární ochrany při úniku nebezpečné látky

Při úniku nebezpečné látky se provádí záchrana a evakuace osob z nebezpečné zóny.

Zachraňují se osoby, které se nachází v přímo zasaženém prostoru a včas se varují, popř. evakuují osoby z prostoru, kde se předpokládá šíření nebezpečné látky.

Evakuační cesty se volí tak, aby vedly mimo nebezpečnou zónu a aby navazovaly na

dostatečně velký rozptylový prostor pro evakuované osoby.

Jednotky požární ochrany se mohou (kromě evakuace) při úniku nebezpečných látek podílet, ve vztahu k ohroženým osobám, zejména na:

• varování a informování obyvatelstva
• poskytnutí informací o improvizované ochraně,
• dekontaminaci.

Při své činnosti vychází jednotka požární ochrany  z metodických listů Bojového řádu jednotek požární ochrany  týkající se nebezpečných látek. Pro poskytnutí informací týkající improvizované ochrany vychází jednotka požární ochrany  z výše uvedených pravidel.