Nouzové ubytování představuje zajištění náhradních ubytovacích kapacit pro evakuované obyvatelstvo, které bylo v důsledku mimořádné události nebo krizové situace nuceno opustit své obydlí.

Způsob možného zajištění ubytování evakuovaných osob je plánován v havarijní dokumentaci (havarijní plán kraje, vnější havarijní plány).

K zajištění nouzového ubytování evakuovaných osob mohou být využity (případně i smluvně předurčeny):

• ubytovací nebo hotelová zařízení,
• internáty a studentské koleje,
• kempy, rekreační zařízení,
• prostory, které se v případě nutnosti vybaví ubytovacím zařízením (školy, tělocvičny, kulturní domy),
• byty v majetku obcí dočasně neobývané
• základna humanitární pomoci, tzn. ubytovací kapacita ve stanech budované složkami IZS, např. HZS kraje, Armádou ČR.

Objekt, který je předurčený jako místo nouzového ubytování, by měl splňovat následující kritéria:

• minimální plocha 4 m2 na osobu,
• dostupnost po příjezdové komunikaci s dostatečnou únosností,
• připojení na zdroj pitné nebo užitkové vody, elektrické energie, kanalizační sítě apod.,
• dostatečná kapacita WC a koupelen (1 toaleta a 1 sprcha na 15 – 20 osob), včetně vybavení toaletními a hygienickými potřebami,
• oddělený prostor pro přípravu a výdej stravy, včetně potřebného vybavení včetně možnosti přípravy dietní stravy,
• možnost vybavení ubytovacím materiálem (lůžka nebo postele, stoličky, stoly apod.).

Kdo zajišťuje nouzové ubytování?

• HZS kraje pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací organizuje a koordinuje nouzové ubytování,
• přípravu a realizaci nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje (starosta obce organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, k tomu může využít místní jednotku SDH obce),
• na plnění úkolů se dále podílí právnické a podnikající fyzické osoby, občanská sdružení, nestátní neziskové organizace a občané,
• místa pro ubytování zabezpečují jejich provozovatelé (uživatelé nebo správci), kteří na základě smluvních vztahů ubytovávají evakuované osob,
• při ubytování evakuovaných obyvatel obce spolupracuje velitel jednotky v obci se starostou obce a orgánem, který řídí evakuaci (HZS kraje, příslušný krizový štáb)
• činnost místa nouzového ubytování zabezpečuje obsluha složená z vedoucího a z obslužného personálu, pomocníků, případně dalších osob zajišťujících chod místa nouzového ubytování (vedoucím místa nouzového ubytování je zpravidla příslušník HZS ČR, člen jednotky nebo zástupce obce zřizující místo nouzového ubytování, obslužný personál může být člen jednotky SDH obce nebo nestátní neziskové organizace, případně evakuované obyvatelstvo).

Členové jednotky se dle pokynů velitele jednotky v souladu s rozhodnutími velitele zásahu podílí zejména na přepravě osob z evakuačního střediska do míst ubytování nebo nouzového ubytování a na přípravě míst nouzového ubytování, které běžně k ubytování neslouží.

Přípravou místa nouzového ubytování se rozumí zejména:

• převzetí objektu k nouzovému ubytování,
• dovoz ubytovacího a dalšího potřebného materiálu z předurčených skladů,
• výdej materiálu (deky, oblečení, potraviny atd.) z předurčených skladů,
• pomoc s ubytováním osobám se zdravotním postižením, starým lidem a dětem,
• zajištění předlékařské zdravotnické pomoci,
• řešení otázek spojených se zabezpečením ubytovaných osob (stravování, zdravotní a sociální oblast atd.),
• evidence nouzově ubytovaných osob,
• podávání informací nouzově ubytovaným osobám.

Při přípravě a zřizování místa nouzového ubytování je vhodné:

• označit objekt nápisem „Místo nouzového ubytování“ popř. vytýčit příjezdovou cestu směrovkami,
• označit vnitřní prostory místa nouzového ubytování (např. místo příjmu evakuovaných, WC, umývárny, jídelna, kuchyně, ložnice, společenská místnost, místo pro poskytnutí zdravotnické pomoci),
• zřídit místo příjmu ubytovaných,
• zřídit místo pro poskytnutí zdravotnické pomoci,
• zpracovat a vyvěsit „Provozní řád místa nouzového ubytování“

a seznámit s ním ubytované,

• zřídit informační tabuli (vývěsku) pro informování ubytovaných o fungování místa nouzového ubytování a ubytovaných osobách, které jsou ubytovány v místě nouzového ubytování.

Je vhodné, aby místo nouzového ubytování bylo vybaveno:

• telefonem, popř. i jinými komunikačními prostředky,
• formuláři pro evidenci ubytovaných,
• zápisníkem a psacími potřebami,
• prostředky pro poskytnutí zdravotnické pomoci,
• hygienickými a toaletními potřebami,
• přenosnou svítilnou,
• pomůckami k označení personálu místa pro nouzové ubytování (jmenovky, vesty apod.),
• informační tabulí (vývěska) s informacemi např. o možnostech poskytnutí základních služeb obyvatelstvu, o možnostech poskytnutí humanitární pomoci, o možném použití prostředků hromadné dopravy atd.

dále může mít:

• výpočetní techniku s tiskárnou,
• megafon,
• pomůcky k označení ubytovaných osob (identifikační pásky, kartičky apod.),
• klece na domácí zvířata, které si s sebou ubytovaní přivezli, je vhodné také určit prostor pro domácí zvířata,
• místo nebo prostředky k uložení cenností.

Pokud to situace vyžaduje, je nutné vybavit místo nouzového ubytování náhradním ošacením, čistícími a dezinfekčními prostředky apod.

Vedoucí místa nouzového ubytování zpracovává jmenný seznam ubytovaných osob
a zveřejní jej na vývěsce. Úplné seznamy ubytovaných osob se také předávají na příslušný štáb.

Jednotka při zajišťování nouzového ubytování musí počítat s následujícími zvláštnostmi:

• časová tíseň při zprovoznění,
• nedostatek sil a prostředků k zabezpečení místa pro nouzové ubytování,
• nedodržování vydaných pokynů ze strany nouzově ubytovaných,
• možný vznik paniky,
• nebezpečí krádeží a výtržností,
• konflikty v mezilidských vztazích,
• nedostatek zaměstnání pro ubytované při dlouhodobých mimořádných událostech,
• přítomnost cizích státních příslušníků, jazyková bariéra,
• speciální péče o nemocné, postižené, imobilní osoby a děti,
• přítomnost domácích zvířat ubytovaných osob,
• nevhodné chování osob (hlučnost, sociální zanedbanost),
• stresové jednání jednotlivců, deprese,
• nepřiměřené reakce a chování obyvatel v postižených oblastech v podmínkách nouzového přežití,
• nedostatek informací z postižené oblasti.

Postup stavby hospodářského stanu

Pro výstavbu se doporučuje využít místo s travnatou plochou. Celý komplet stanu je nutné rozložit a překontrolovat všechny součásti (Obr.30). Rozložením vrchlíku (Obr.31) se určí přesná poloha stanu. Následuje rozmístění součástí stanu tak, aby při výstavbě byly v dosahu stavějících osob:

• středová podpěra se položí na rozložený vrchlík,
• boční podpěry se položí k místům provlečení (špice – horní části jsou u kožených otvorů po stranách i v rozích stanu),
• závěsná lana (s kovovými návlečnými očky) se připraví k horním částem bočních podpěr,
• napínací lana se připraví v dosahu stavějícího tak, že rohové boční podpěry mají 2 napínací lanka a ostatní boční jen 1,
• kolíky k vypnutí stanu se položí k napínacím lanům.

Stavějící osoby (doporučený počet 5) se rozdělí po jedné k rohům vrchlíku a jedna osoba bude provlékat hlavní podpěru. Na hrot bočních podpěr se umístí kovová očka závěsných lan, poté se hrot provleče koženým okem vrchlíku. Následuje nadzvednutí vrchlíku v rozích a podvlečení středové podpěry do středového koženého oka vrchlíku (Obr.32).       Na hrot bočních podpěr se navleče zvenčí oko napínacího lana. Osoby u rohových bočních podpěr drží napínací lana tak, aby středovou podpěru nemusel nikdo držet. Osoba, která držela středovou podpěru, nyní zatlouká kotevní vypínací kolíky (šikmo ke stanu                  ve vzdálenosti cca 1 m k vypnutí podpěry), u rohů provádí dvojí zatlučení ve smyslu křížícího se vypnutí rohů stanů. Dále navléká a napíná napínací lana (Obr.33). Postupně se provede napnutí celého stanu. Následuje zavěšení bočních stěn. Boční stěny se zavěšují na závěsná lana (Obr.34) zpravidla přes rohovou boční podpěru tak, aby rohová boční podpěra byla v polovině délky bočnice. Pokud se předpokládá spojení více stanů k sobě, je vhodnější boční stěny zavěsit tak, aby boční podpěry byly na koncích bočních stěn. Bočnice se u rohových bočních podpěr zavěsí do oček závěsných lan (Obr.35). Uzavření bočnic se provádí vázacími očky jejich vzájemným provlékáním od shora dolů (Obr.36). Na konci je možné umístit zámek na poslední smyčku, která je provlečena posledním kovovým očkem. Jako poslední se provádí usazení plexiskel do okenních otvorů (Obr. 37).