Na plošnou evakuaci navazují další opatření související s následnou péčí o evakuované osoby, neboť se předpokládá, že obyvatelstvo bude evakuováno na delší dobu (dny, měsíce). Způsob provedení plošné evakuace je zpravidla plánován v havarijní dokumentaci (havarijní plán kraje, vnější havarijní plán) nebo v krizovém plánu.

Plošná evakuace obyvatelstva se plánuje:

• pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu dle poplachového plánu IZS (např. provádění evakuace v rámci povodňové ochrany),
• ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření (dle vnějších havarijních plánů),
• ze zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami (dle vnějších havarijních plánů),
• při hrozbě možného ozbrojeného konfliktu.

Za organizaci evakuace obyvatelstva v obci odpovídá starosta obce, který ji organizuje v dohodě s velitelem zásahu a s HZS kraje, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva obce.

Po nařízené evakuaci obyvatel obce se jednotka SDH obce v souladu s opatřeními starosty obce podílí zejména na:

• varování obyvatelstva a předání pokynů a informací k opuštění místa ohrožení (zejména tam, kde není zaručená slyšitelnost varovacího systému),
• poskytování doplňujících informací evakuovanému obyvatelstvu (postup při opuštění obydlí, obsah evakuačního zavazadla atd.),
• poskytnutí pomoci osobám se zdravotním postižením a starým lidem,
• vytýčení evakuační trasy (činnost kontrolních bodů k usměrňování dopravy),
• kontrolování úplnosti provedení evakuace,
• zajištění doprovodu nebo přesunu evakuovaných osob,
• provádění prvotní evidence evakuovaných osob,
• zajišťování laické zdravotnické pomoci,
• podávání informací evakuovaným osobám (vzor obsahu informace pro občany k zabezpečení evakuace je uveden v příloze 2)
• provádění dekontaminace evakuovaných osob (v případě úniku nebezpečných látek).

Na činnostech, které jsou prováděny při evakuaci, se mohou podílet další složky IZS případně nestátní neziskové organizace formou poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.

Velitel jednotky při provádění evakuace rozdělí jednotku do skupin, přidělí jim určenou část (úsek, sektor) evakuační zóny a dále členy jednotky:

• seznámí se způsobem provedení evakuace obyvatelstva obce, zejména s místy shromažďování, evakuační trasou a podílem na činnosti jednotky na kontrolních bodech,
• stanoví úkoly při evakuaci, upozorní na charakter nebezpečí vyplývající
• z mimořádné události; jednotka se vybaví ochrannými prostředky,
• stanoví způsob komunikace v jednotce,
• určí, kterým osobám poskytne jednotka pomoc při evakuaci, např. jejich doprovodem.

Jednotka, v dohodě se starostou obce, opouští evakuační zónu po provedené kontrole úplnosti evakuace, kterou její velitel ohlásí starostovi.

Při evakuaci se podle možností vytvoří podmínky pro přežití domácích zvířat, která nebyla evakuována. U velkých chovů se musí zabezpečit, že se k nim budou do evakuační zóny chovatelé vracet a zabezpečovat péči o ně.

Jednotka při provádění evakuace musí počítat s následujícími zvláštnostmi:

• časová tíseň,
• nedostatek sil a prostředků k zabezpečení evakuace,
• přetížení mobilních telefonních sítí operátorů,
• nedodržování vydaných pokynů evakuovanými (nedodržení evakuačních tras, odmítnutí evakuace apod.),
• nedostačující kapacita evakuačních tras pro evakuaci mobilními prostředky (především průjezdnost komunikací) a nedisciplinovanost řidičů,
• možný vznik paniky, nebezpečí krádeží, dopravních nehod na evakuačních trasách,
• přítomnost cizích státních příslušníků – jazyková bariéra,
• nekoordinovaný průběh evakuace, živelnost,
• ztížená evakuace (výpadek elektrického proudu, zhoršené povětrnostní podmínky),
• potřeba speciální péče o nemocné a osoby se zdravotním postižením,
• evakuované osoby mohou být doprovázeny domácími zvířaty (pes, kočka apod.),
• samovolná neřízená evakuace.