Obsahem preventivně výchovné činnosti k tomuto tématu je stručná charakteristika možného narušení některých oblastí kritické infrastruktury a důsledky tohoto narušení. Zvláštní důraz položit na preventivní opatření pro případ narušení dodávek elektrického proudu.

Vhodné zdroje pro přípravu instruktora (lektora)

• Text z metodického manuálu pro přípravu preventistů ochrany obyvatelstva, kapitola 3, část Ochrana kritické infrastruktury.

PŘÍKLADY

a) Přednáška: Co to je kritická infrastruktura a jak může její narušení ovlivnit náš život

Snímek 1 (osnova)

Snímek 2 (osnova)

Komentář ke snímku 2:

Kritická infrastruktura představuje určité prvky nebo systém prvků infrastruktury státu, jejichž narušení by mělo závažný dopad zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu či bezpečnost státu.

Prvek kritické infrastruktury je stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určený podle tzv. průřezových a odvětvových kritérií. Jako subjekt kritické infrastruktury se označuje provozovatel prvku kritické infrastruktury.

Podle průřezových kritérií se zařazují ty prvky kritické infrastruktury, jejichž narušení by znamenalo:

a)  počet obětí - více než 250 mrtvých nebo více než 2 500 osob s hospitalizací po dobu  delší než 24 hodin,

b)  hospodářskou ztrátu státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo

c) rozsáhlé omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob.

Odvětvová kritéria slouží k určování prvků kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa. Stanoví je příslušná ministerstva.

Aby nedošlo k narušení kritické infrastruktury vytváří se systém tzv. ochrany kritické infrastruktury. Jde o opatření ke snížení rizika narušení funkce prvků kritické infrastruktury, přičemž se v úvahu berou všechna možná rizika a hrozby (živelní pohromy, havárie, teroristický útok aj.).

 Smyslem ochrany kritické infrastruktury je, aby narušení funkcí prvků KI bylo krátkodobé, málo četné, zvladatelné, byť provizorním způsobem a územně omezené tak, aby postihlo co nejmenší počet obyvatelstva.

Nefunkčnost kritické infrastruktury ve většině případů vyvolá minimálně situaci, která bude srovnatelná s mimořádnou událostí nebo v horším případě krizovou situací. Proto je řešení dopadů narušeni kritické infrastruktury navázáno na stávající systémy řešení krizových situací.

Snímek 3 (osnova)

Bez komentáře

Snímek 4 (osnova)

Komentář ke snímku 4

Kritická infrastruktura v oblasti energetiky je tvořena zejména sítí elektráren a distribučních sítí elektrické energie, ropovodů a plynovodů.

Elektřina
Elektrizační soustava je celostátní systém s vazbou na obdobné soustavy okolních států. Výpadky v jednom státě tak mohou negativně ovlivnit situaci ve státě jiném. Na druhé straně je to i naopak, výpadek v jednom státě lze řešit díky propojení elektrizační soustavy na obdobné soustavy dalších států.

Vzhledem k tomu, že elektřinu nelze skladovat, musí být soustavně udržována rovnováha mezi její výrobou a spotřebou.  Elektrizační soustava musí být schopna průběžně zabezpečovat požadavky na měnící se velikosti jak spotřeby elektřiny, tak nadměrné výroby elektřiny. To se děje například při silném větru, který v Německu ovlivní a podstatně zvýší výkon tamních větrných elektráren.

Poškození nebo ztráta funkce některého prvku kritické infrastruktury v oblasti výroby a distribuce elektrické energie by vedlo k haváriím regionálního nebo i celostátního charakteru. Z řady zemí jsou známy události, jejichž důsledkem byl totální výpadek elektrizační soustavy (tzv. blackout).

Na dodávkách elektrické energie jsou závislé prakticky všechny další oblasti kritické infrastruktury. Mezi negativní důsledky narušení dodávek elektřiny patří zejména:

• ohrožení života a zdraví obyvatelstva; budou omezeny nebo přerušeny dodávky elektrické energie do zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, přerušeno vytápění domácností v zimě, narušeno zásobování potravinami, vodou, léčivy, nebude fungovat odpadové hospodářství atd.,
• dojde k ochromení ekonomiky s významnými ztrátami v bankovním a finančním sektoru, průmyslu, zemědělství a službách,
• následkem může být rabování a při dlouhodobějším dopadu na společnost i občanské nepokoje.

Z prvků kritické infrastruktury v oblasti energetiky (elektřina) je nejzranitelnější přenosová soustava (silný vítr, námraza, teroristický útok). Zranitelná je i distribuční soustava, protože většina vedení je na stožárech, respektive na sloupech) a tedy poměrně snadno přístupná a lehce zranitelná úmyslnou činností nebo povětrnostními vlivy. 

Snímek 5 (osnova)

Komentář ke snímku 5

Plyn:

Česká republika dosahuje značně vysokého stupně plynofikace. Na odběr zemního plynu je napojeno více než 90 % obcí nad 2000 obyvatel. Z menších obcí (od 500 do 2000 obyvatel) je plynofikováno plných 50 % obcí. Plné dvě třetiny domácností mají k dispozici zemní plyn, který využívají jak pro vaření, tak pro topení a ohřev vody. Narušení dodávek plynu by tuto činnost omezilo nebo znemožnilo.

Zdroje zemního plynu v České republice jsou ovšem velmi malé. Určitou výhodu zemního plynu představuje i možnost jeho skladování v podzemních zásobnících. Celková uskladňovací kapacita dnes představuje 25 až 30 % tuzemské roční spotřeby plynu. Tato skutečnost významně snižuje možnost vzniku náhlého a neočekávaného nedostatku plynu ve velkém rozsahu.

Tepelná energie
Dodávky tepla jsou zajišťovány větším počtem teplárenských společností, které provozují nezávislé, navzájem nepropojené teplárenské soustavy lokálního významu. Tato skutečnost podstatným způsobem snižuje riziko výpadku dodávek tepla ve velkém rozsahu.

Ropa a ropné produkty

Česká republika je závislá na dodávkách ropy. Pro řešení krizové situace jsou obdobně jako u plynu vytvářeny nouzové zásoby ropy. Ty by po určitou dobu řešily omezení dodávek ropy, zejména pro důležité subjekty veřejné správy, ekonomiky a také např. pro záchranné a bezpečnostní složky.

Snímek 6 (osnova)

Komentář ke snímku 6

Oblast vodního hospodářství

K narušení dodávek pitné a užitkové vody může dojít na kterémkoli místě ČR, pokud je příčinou přerušení dodávky pitné nebo užitkové vody běžná porucha vodovodní sítě. Takové přerušení dodávky (v omezené lokalitě s menším počtem obyvatel), bude řešeno příslušným subjektem vodovodů a kanalizací formou náhradního zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Pokud však dojde k takové mimořádné události, která bude spojena s přerušením dodávek pitné a užitkové vody ve velkém rozsahu, bude se tato mimořádná událost řešit cestou nouzového zásobování pitnou a užitkovou vodou. V případě zásobování užitkovou vodou nelze vyloučit potřebu dočasné odstávky na ní závislých provozů.

Oblast potravinářství a zemědělství

Narušení dodávek potravin ve velkém rozsahu je v současné době, při existenci mohutné sítě velkoprodejen a  tomu odpovídajících skladových kapacit, jako samostatný důvod ke vzniku krizové situace téměř vyloučen. Narušení dodávek potravin však může být druhotným následkem při vzniku jiných mimořádných událostí a narušení KI, jako jsou povodně, katastrofální dlouhotrvající sucho, nedostatek pitné vody pro výrobu potravin apod.

Oblast zdravotní péče

Hlavním smyslem celého systému poskytování zdravotní péče v České republice by mělo být poskytování zdravotní péče v maximální možné kvalitě. Podstatnými prvky tohoto systému z hlediska ochrany kritické infrastruktury jsou podsystém:

a) oblast neodkladné péče (ambulantní péče a pohotovostní a zdravotnická záchranná služba)

b) nemocniční péče

c) ochrana veřejného zdraví

d) výroba, skladování a distribuce léčiv a zdravotnických prostředků

Infrastruktura v oblasti zdravotnictví je rozsáhlá a je dislokována na celém území státu. Jednotlivé objekty nejsou natolik kritické, aby jejich výpadek ohrozil výkon základních funkcí státu. Jejich funkce jsou nahraditelné jinými zdravotnickými zařízeními.

Oblast dopravy

Doprava je jedním z klíčových odvětví ekonomiky ČR se značným významem pro mezinárodní hospodářské vztahy. S ohledem na hospodářské potřeby a geografickou polohu České republiky narůstá potřeba rozšiřování kapacit dopravní infrastruktury. Z hlediska KI patří oblast dopravy zcela jednoznačně k těm významnějším. Z hlediska možnosti jejího zásadního narušení je oblast dopravy (silniční, železniční i letecká) vůči tomuto riziku poměrně dobře zajištěna. To je dáno jejím členěním, celostátním rozsahem a možností snadné nahraditelnosti momentálně vyřazených součástí dopravní sítě.

Snímek 7 (osnova)

Komentář ke snímku 7

Oblast komunikačních a informačních systémů

Informační a komunikační technologie (ICT)

ICT infrastruktura je jednou z nejdůležitějších součástí KI, kterými musí každý stát disponovat, pokud chce vykonávat řádně veřejnou správu.

Vznik krizové situace  v informačních a telekomunikačních systémech může mít celou řadu různých příčin. Potenciálně nejvíce nebezpečné jsou takové situace, kdy dochází k vyřazení informačních a komunikačních systémů ve velkém rozsahu a ve více oblastech, obzvláště pokud v těchto oblastech KI vznikají i další problémy a komplikace. Příčiny vzniku krizové situace v této oblasti mohou být např.:

• překročení (přetížení) přenosové kapacity vlastní telekomunikační sítě,
• havárie technologických celků,
• cílené poškození informační a komunikační infrastruktury (sabotáž, hackerství, terorismus, kriminální činnost apod.),
• živelní pohromy (vichřice, sesuvy půdy, povodně apod.) s následným poškozením nebo výpadkem informačních a komunikačních systémů umístěných v postižených budovách,
• technické a technologické havárie (požáry, exploze, destrukce nadzemních a pozemních částí staveb),
• narušení dodávek elektrické energie.

Bankovní a finanční sektor

Bankovní a finanční sektor je specifický tím, že jeho destabilizace může být způsobena nejenom fyzickým ohrožením objektů, klíčových prvků a dalších součástí bankovní infrastruktury (budovy, distribuční síť služeb, informační a komunikační systémy apod.), ale zejména ekonomickými riziky a vlivy, které vyplývají z podstaty tržní ekonomiky (zisk je mimo jiné dosahován za cenu podstoupení rizika možné finanční ztráty).

Jakékoliv větší negativní události v oblasti bankovního a finančního sektoru postihují svými primárními a sekundárními důsledky prakticky všechny další oblasti KI. A naopak, jakékoliv krizové situace postihují nevyhnutelně svými důsledky i bankovní a finanční sektor. V případě bankovního a finančního sektoru sehrávají významnou roli i média a jimi ovlivněné jednání spotřebitelů, které může být i iracionální. Žádná jiná oblast KI není tak citlivá na masovou paniku jako bankovnictví a finanční sektor.

Nouzové služby

Oblast nouzových služeb je v České republice poměrně dobře řešena. Svou podstatou jsou tyto služby budovány a organizovány tak, aby byly schopny činnosti i za mimořádných událostí a krizových stavů. 

Jedná se o následující služby:

• Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany,
• Policie ČR
• Armáda ČR
• Radiační monitorování
• Předpovědní, varovná a hlásná služba.

Veřejná správa

Jedná se především o:

• státní správu a samosprávu,
• sociální ochranu a zaměstnanost (orgány České správy sociálního zabezpečení, úřady práce,…)
•  justice a vězeňství (soudy, státní zastupitelství, rejstřík trestů a vězeňská služba)

 Vyřazení této oblasti jako celku je za standardních okolností krajně nepravděpodobné. Toto by bylo možné pouze v případě mimořádných událostí (zemětřesení, sopečná činnost, povodně v celostátním rozsahu, pád planetky apod.) výjimečného rozsahu a intenzity.

Snímek 8 (osnova)

Komentář ke snímku 8

Opatření k zajištění ochrany kritické infrastruktury jsou plánována tak, aby byla snížena její zranitelnost. Z hlediska bezpečnosti jsou významná především opatření vztahující se k ohrožení:

• živelními pohromami či průmyslovými haváriemi zvenčí,
• technickými poruchami a technologickými haváriemi uvnitř podniku,
• teroristickými útoky,
• nepovolanými osobami (úmyslná poškození, krádeže,…),
• narušení energetických sítí,
• narušení přenosu informací,
• výpadky dodávek vody,
• výpadky dodávek surovin (součástek) pro výrobu či poskytování služeb,
• dočasná změna orientace (priorit) poskytování výrobků a služeb z důvodu řešení mimořádných událostí (krizových situací nevojenských i vojenských),
• dlouhodobá nebo trvalá změna orientace (priorit) poskytování výrobků a služeb z důvodu rozhodnutí managementu subjektu kritické infrastruktury (může být ovlivněno i prorůstáním organizovaného zločinu do firem),
• „krach“ firmy z ekonomických či jiných důvodů,
• stávka,
• nedostatek (úbytek) pracovních sil, včetně zvýšené nemocnosti (pandemie, infekční onemocnění), odmítnutí pracovat např. při řešení vlastních problémů souvisejících se vznikem mimořádných událostí.

Snímek 9 (osnova)

Komentář ke snímku 9:

Aby bylo možné zvládnout dopady mimořádné události nebo krize na kritickou infrastrukturu, musí mít informace o zařízeních a prováděných nebo plánovaných opatřeních i příslušné orgány z oblasti bezpečnosti (orgány krizového řízení). Tyto orgány pak musí příslušné scénáře zapracovat do vlastních havarijních plánů a do plánů prevence rizik.

Pro případ vzniku mimořádné události by měly být vypracovány a aktualizovány i plány vnitřních opatření. Jde např. o telefonní seznam, určení odpovědných osob za příslušná opatření, stanovení postupů. K tomu patří i fungující krizová komunikace (ve vztahu k varování a informování veřejnosti, informování médií, komunikace s příslušnými úřady, …)

Patří zde zřízení podnikového krizového dispečerského centra a prostor pro práci krizového štábu, včetně zajištění podmínek pro jeho činnost (komunikace, stravování, ubytování,…)

Aby bylo možné i v případě krize zachovat v co největším rozsahu provoz podniku, musí být stanoveny plány na eliminaci výpadků a opatření pro zajištění kontinuity provozu (Business Continuity Plan). Plány pro zajištění kontinuity provozu by měly zohlednit zejména návrhy alternativ pro organizaci hlavních pracovních procesů společnosti v případě výpadku kritických úseků v podniku, jakož i kritických úseků dodavatelů a poskytovatelů služeb.

Snímek 10 (osnova)

Komentář ke snímku 10

Nejsložitější situace pro obyvatelstvo nastává při dlouhodobém výpadku elektrické energie. Je proto vhodné vybavit domácnosti tak, aby bylo možné zajistit činnosti potřebné pro život takovými zařízeními, které vyžadují různé druhy energií. Je běžné, že v domácnostech připojených na zemní plyn bývá k dispozici elektrický vařič, rychlovarná konvice i elektrické topidlo na přitápění. Stejně tak v některých plně elektrizovaných domácnostech najdeme kamna na dřevo, propan-butanový vařič. Nicméně pokud by došlo k cílenému útoku na energetickou infrastrukturu, mohla by nastat situace obdobná přírodní katastrofě, tj. déletrvající přerušení zásobování všemi síťovými energiemi.

Při výpadku dodávek elektřiny je nutno v  domácnosti zajistit:

• vytápění (v zimě)
• pitnou vodu
• potraviny a jejich úpravu
• komunikace a informace
• osvětlení

Snímek 11 (osnova)

Komentář ke snímku 11

Nouzové vytápění

Jestliže vytápění budovy nelze zajistit, protože došlo k výpadku síťových energií (elektřina, plyn, dálkové teplo), nebo nelze využít nesíťové energie (propan, olej) je třeba využít topidel nezávislých na síťové energii.

Mezi nejspolehlivější náhradu můžeme považovat topidla na tuhá paliva. Přitom krbová kamna na spalování dřeva a dřevěných briket mohou tvořit trvalou zajímavou součást interiéru přispívající k vytvoření nejen tepelné pohody. Tato krbová kamna se vyznačují oproti krbům vysokou účinností a jsou dnes již v širokém cenovém rozpětí k dostání od 10 tisíc za jednoduché provedení až po 100 tisíc i více korun za luxusní značky.

Složitější řešení je v budovách nevybavených komínem. Pro nouzové vytápění místnosti v takové budově nabízí trh topidla na propan-butan vybavených pojistkou, která lze používat i v místnostech, avšak je třeba zajistit určité minimální větrání.

Nouzové zásobování vodou

Provádí se běžně jako při každé jiné poruše dodávkou vody v mobilních cisternách. Je potřebné mít v domácnosti nádoby na přenos vody.

Nouzová příprava pokrmů a ohřev vody

Elektrická zařízení a zařízení na zemní plyn lze nouzově nahradit vařením na kamnech (i krbových) pokud jsou k tomu uzpůsobena. Dále lze využít jednoduchá zařízení, jako jsou např. turistické vařiče, jež je možno využít i jako zálohu pro případ nouze v domácnosti.

Je nutné mít co vařit, to je mít zásoby trvanlivých potravin a konzerv.

Náhrada chlazení a mražení

Prodlužování skladování zásob potravin chladem a zmrazením lze nahradit v případě potřeby konzervováním teplem, sušením a podobnými dříve běžnými postupy. V nouzovém případě při dlouhodobém výpadku elektřiny tak lze tepelně zpracovat potraviny z chladniček a mrazáků a tím zabránit jejich znehodnocení. To však předpokládá mít jednoduchá zařízení na vaření či sušení nezávislé na elektřině.

Nouzová komunikace

Při výpadku zásobování elektřinou může většina domácností vlastnících automobil vybavený radiopřijímačem získat aktuální informace vysílané rozhlasem poslechem v automobilu. Řada rodin je vybavena i přenosnými radiopřijímači na suché články (baterie). Rovněž dobití mobilních telefonů lze v případě ztráty síťové elektřiny provést v automobilu pomocí automobilových nabíječek a souprav „hands-free“.

 Protože ne všichni občané tuto možnost mají (patří mezi ně často staří lidé, invalidé, nezaměstnaní apod.) je nutno použít i jiné prostředky jako jsou letáky, vozidla vybavená tlampači apod.  

Náhrada elektrického osvětlení

Kromě svíček, baterek, petrolejových a podobných lamp, lze nouzově při dlouhodobějším přerušení dodávky elektřiny používat elektřinu z autobaterie ve spojení se svítidly s automobilovými žárovkami (například montážní lampy).

Poznámka: Komentáře ke snímkům jsou souhrnem faktů. Každý lektor si komentář přizpůsobí svému způsobu prezentování.

b) Příspěvek do tisku „Můžeme se připravit na blackout ?“ [49]

Blackout čili výpadek dodávky elektřiny trvající delší dobu může nastat kdykoliv a kdekoliv. Velký kolaps způsobila například sněhová vánice v Kanadě, v USA bylo již několik blackoutů, postižen byl Nový Zéland a v posledních letech hrozil i České republice. Kvůli větrným elektrárnám v Německu a vlivem silného větru přiteklo do propojené přenosové soustavy příliš mnoho elektřiny a síť mohla spadnout.

Příčiny blackoutu mohou být různé.  Ať už zmiňované přetížení sítí, přírodní katastrofa, například přetrháním dálkových vedení větrnou smrští nebo vlivem silných mrazů nebo kriminální činy jako jsou krádeže v trafostanicích „sběrateli kovů“ nebo teroristický útok.

V případě, že nebude zničena podstatná část přenosové soustavy cíleným teroristickým útokem, ale některá z části přenosové soustavy, nedošlo by k absolutní tmě. Řada institucí by po jistou dobu fungovala na náhradní zdroje především ty, které jsou nezbytné pro fungování veřejné správy a pro pomoc obyvatelstvu (např. nemocnice). Nejhorší situace by byla u obyvatelstva, protože se dá předpokládat, že nejnutnější dodávky proudu by směřovaly jinam než do domácností.

Na poskytování omezených dodávek elektřiny je Česká republika připravena. Těmito dodávkami by se měly zabezpečovat křižovatky ve velkých městech, protože by je mohli  zablokovat řidiči, kteří bez světelných znamení „neumí“ křižovatkou projet. To by ztížilo průjezd vozidel složek integrovaného záchranného systému, to je hasičů, záchranářů a policie.

Dále by měla být zabezpečována média. Zejména rozhlas, který lze poslouchat i na přijímačích nezávislých na dodávkách elektřiny by mohl obyvatelstvo informovat o tom co se děje, co mají dělat a jaký bude další vývoj. Pokud to nepůjde lze využít systém varování - elektronické sirény nebo místní informační systémy, které jsou zabezpečeny vlastnímu zdroji na 3 dny nebo informovat obyvatelstvo pomocí mobilních zařízení.

Důležité bude zabezpečit fungování kanalizace, dodávek vody a tepla v zimních měsících.

Jak se můžeme připravit na blackout

Je vhodné vybavit domácnost tak, aby bylo možné při blackoutu zajistit činnosti, které vyžadují energii několika způsoby. Je běžné, že v domácnostech připojených na zemní plyn bývá k dispozici elektrický vařič, rychlovarná konvice i elektrické topidlo na přitápění. Stejně tak v některých plně elektrizovaných domácnostech najdeme kamna na dřevo, propan-butanový vařič. Nicméně pokud by došlo k cílenému útoku na energetickou infrastrukturu, mohla by nastat situace obdobná přírodní katastrofě, tj. déletrvající přerušení zásobování všemi síťovými energiemi.

Pro případ výpadku elektřiny v domácnosti se doporučuje zajistit předem následující činnosti:

Nouzové vytápění

Jestliže vytápění budovy nefunguje, protože došlo k výpadku síťových energií (elektřina, plyn, dálkové teplo), nebo nelze využití nesíťové energie (propan, olej), protože při výpadku elektřiny nefunguje kotel a pohon oběhových čerpadel, je třeba využít topidel nezávislých na síťové energii. Mezi nejspolehlivější náhradu můžeme považovat topidla na tuhá paliva. Přitom krbová kamna na spalování dřeva a dřevěných briket mohou tvořit trvalou zajímavou součást interiéru přispívající k vytvoření nejen tepelné pohody. Tato krbová kamna se vyznačují oproti krbům vysokou účinností a jsou dnes již v širokém cenovém rozpětí k dostání od 10 tisíc za jednoduché provedení až po 100 tisíc i více korun za luxusní značky od předních světových návrhářů.

Složitější řešení je třeba v budovách nevybavených komínem. Pro nouzové vytápění místnosti v takové budově nabízí trh topidla na propan-butan vybavených pojistkou, která lze používat i v místnostech, avšak je třeba zajistit určité minimální větrání.

Nouzové zásobování vodou

Provádí se běžně jako při každé jiné poruše dodávkou vody v mobilních cisternách. Je potřebné mít v domácnosti nádobu na přenos vody (kanystr, kbelík).

Nouzová příprava pokrmů a ohřev vody

Elektrická zařízení a zařízení na zemní plyn lze nouzově nahradit vařením na kamnech (i krbových) pokud jsou k tomu uzpůsobena. Dále lze využít jednoduchá zřízení, jako jsou např. turistické vařiče, jež je možno využít i jako zálohu pro případ nouze v domácnosti.

Abychom měli co vařit je však nezbytné mít i zásobu vhodných trvanlivých potravin jako je rýže, hrách, čočka, vhodně uskladněné brambory, stejně jako určitou zásobu masových konzerv. Vhodné je mít i zásobu balených tekutin.

Náhrada chlazení a mražení

Prodlužování skladování zásob potravin chladem a zmrazením lze nahradit v případě potřeby konzervováním teplem, sušením a podobnými dříve běžnými postupy. V nouzovém případě při dlouhodobém výpadku elektřiny tak lze tepelně zpracovat potraviny z chladniček a mrazáků a tím zabránit jejich znehodnocení. To však předpokládá mít jednoduché, na elektřině nezávislé zařízení pro vaření, uzení či sušení.

Nouzová komunikace

Při výpadku zásobování elektřinou může většina domácností vlastnících automobil vybavený radiopřijímačem získat aktuální informace vysílané rozhlasem poslechem v automobilu. Řada rodin je vybavena i přenosnými radiopřijímači na suché články (baterie). Rovněž dobití mobilních telefonů lze v případě ztráty síťové elektřiny provést v automobilu pomocí automobilových nabíječek a souprav „hands-free“.

Protože ne všichni občané tuto možnost mají (patří mezi ně často staří lidé, invalidé, nezaměstnaní apod.) je nutno v případě stavu nouze použít i jiné prostředky jako jsou letáky, vozidla vybavená tlampači apod., a též vést obyvatelstvo ke vzájemné solidaritě a pomoci.

Náhrada elektrického osvětlení

Kromě svíček, baterek, petrolejových a podobných lamp, lze nouzově při dlouhodobějším přerušení dodávky elektřiny používat elektřinu z autobaterie ve spojení se svítidly s automobilovými žárovkami (například montážní lampy).

Co dělat či nedělat při blackoutu?

Získávat co nejvíce informací ze zdrojů, které fungují a nepropadat panice. Nejezdit zbytečně do měst. Pokud ve městě bydlíme (v paneláku nebo v domě bez možností jiných zdrojů energie) a je to možné, přesuneme se raději na chalupu, k rodině či známým na vesnici. Mimo město bude určitě více možností jak přežít bez elektřiny.