Obsahem preventivně výchovné činnosti k tomuto tématu je stručná charakteristika terorismu, činnost obyvatelstva v případě teroristického útoku a některé možné konkrétní projevy teroristů nebo kriminálních a jiných živlů jako např. anonymní oznámení o hrozbě výbuchu (bomba), obdržení podezřelé poštovní zásilky, nález podezřelého předmětu.

 Vhodné zdroje pro přípravu instruktora (lektora)

• Text z metodického manuálu pro přípravu preventistů ochrany obyvatelstva, kapitola 3, část  Civilizační mimořádné události/Teroristické akce
• webové stránky s uvedením letáků „Podezřelé zavazadlo-metro“, “Podezřelé zavazadlo-vlak“ [67].

 PŘÍKLADY

 a) Beseda s občany na téma „Terorismus a jak se chránit jeho projevům“

Vstupní informace

Terorismus je násilné jednání, kterým se určitá skupina snaží prosadit své názory silou, zastrašováním a násilím. Projevuje se nejčastěji útoky na civilní cíle se záměrem co nejvíce vyděsit obyvatelstvo a způsobit co největší škody.

Cílem teroristů je upozornit na sebe, zastrašit a uškodit tak, aby to otřáslo veřejným míněním. Proto se zaměřují na místa, kde mohou zasáhnout co nejvíce osob (hustě zalidněná velká města, dopravní infrastruktura, turistická centra) nebo způsobit co největší škody a to nejen materiální, ale i kulturní, historické apod.

Teroristé často používají výbušniny, střelné zbraně, berou rukojmí, zakládají požáry, ale také používají nové prostředky a zbraně, např. použití sarinu v tokijském metru nebo použití antraxu v poštovních zásilkách v USA.

Útoky teroristů jsou většinou nepředvídatelné, a proto se opatření k ochraně obyvatelstva dělají až po útoku.

Například po použití výbušnin jde o:

• zamezení případného šíření ohně,
• uzavření prostoru útoku,
• regulace pohybu osob a dopravních prostředků,
• zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,
• včasné vyvedení osob z ohrožených míst z důvodu požáru nebo nebezpečí zřícení zbytků poškozeného objektu (může hrozit i únik plynu, zasažení elektrickým proudem atd.),
• poskytnutí zdravotnické pomoci,
• zabezpečení nouzového přežití osobám bez přístřeší (např. při výbuchu v hotelu nebo v obytném domě),
• odstraňování následků s důrazem na zamezení druhotných účinků,
• zamezení vstupu osobám, které neprovádí záchranné a likvidační práce.

Teroristické útoky jsou vedeny na místa, kde mohou způsobit co největší škody nejen na majetku, ale především na obyvatelstvu. Následný zásah složek integrovaného záchranného systému bude velmi složitý. Dá se předpokládat velký počet zasahujících sil a prostředků, postižení značného počtu osob  ( mrtví a ranění), panika, lidi budou chtít informace o tom co mají dělat. V této situaci bude záležet na tom jak se v takovém případě zachová  každý kdo se nachází v místě útoku nebo v jeho blízkosti.

1. Jak bychom se měli zachovat, pokud přežijeme teroristický útok a jsme bez zranění?

Odpověď:

• snažit zachovat klid (ne každý to zvládne),
• i když to nebude pro každého jednoduché snažit se o sebekontrolu zejména při opouštění uzavřeného prostoru (nádraží, vagon, objekt - ne všichni se budou pohybovat stejně rychle jako např. staří, ranění, děti, šokovaní),
• použít jednoduchou improvizovanou ochranu dýchacích cest (kapesník, textilii nejlépe navlhčenou) popř. chránit oči – silonový sáček apod. (při výbuchu není hned zřejmé, co bylo použito).

 2. Přežili jsme útok, nehrozí nám bezprostředně nebezpečí, ale nevíme co dělat. Jak si pomůžeme?

Odpověď:

• jestliže máme funkční mobil pokusit se zavolat na tísňovou linku (112) a říct co se stalo, co je s lidmi, kde se to stalo a svůj kontakt (můžeme být jedni z mála kdo informace předá),
• sledovat informace pracovníků daného objektu (metro, nádraží,..) popř. záchranářů a pokud jsme neutrpěli nějakou újmu přesunout se mimo místo útoku,
• pokud nehrozí další nebezpečí a jsme  zraněni raději zůstat  na místě,
• nedotýkat se podezřelých předmětů

 3. Pokud jsme toho schopni, jak můžeme pomoci zasahujícím hasičům a záchranářům?

Odpověď:

• podle možností poskytovat první pomoc raněným a handicapovaným, už samotný osobní kontakt s postiženým může pomoci,
• poskytovat informace o následcích útoku záchranářům např. o místech kde jsou ranění, zavalení apod.,
• poskytovat informace o útoku či útočnících orgánům činným v trestním řízení (zejména Policii) a hlásit všechny podezřelé skutečnosti.

Některá ohrožení nemusí být způsobena přímo teroristy, ale i jinak nebezpečnými lidmi, které může uspokojovat lidský strach, chtějí se mstít nebo „jen“ na sebe upozornit své vrstevníky. Jedná se např.  o:

• nález podezřelých předmětů nebo nevybuchlé munice,
• obdržení podezřelé zásilky,
• oznámení o uložení bomby

Nález podezřelého předmětu nebo nevybuchlé munice

Na veřejně přístupném místě (prostředky veřejné dopravy, nádraží, čekárna na úřadě nebo ve zdravotnickém zařízení atd.) je umístěn podezřelý předmět, k němuž se nikdo nehlásí a mohl by být nebezpečný. Vedle nebezpečných chemických, biologických nebo radioaktivních látek by se mohlo jednat o tzv. nástražné výbušné systémy, a to jak časované nebo sestavené tak, aby vybuchly při nárazu, doteku nebo prostřednictvím rádiového signálu. Stejně tak je možné, např. při stavebních pracích, narazit na nevybuchlou munici.

4. Jestliže se s takovým předmětem setkáme jak v takovém případě postupovat?

Odpověď:

• s podezřelým předmětem nemanipulovat a nedotýkat se ho,
• o nálezu vyrozumět Policii ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR nebo tísňovou linku 112; předmět jim podrobně popsat (vzhled, nápisy, chemické značky či číslice na obalu),
• o situaci informovat i další odpovědné osoby v místě nálezu (řidiče prostředku hromadné dopravy, personál nádraží, úřadu, nemocnice, školy, resp. osoby v blízkosti předmětu).

 Podezřelá poštovní zásilka (dopis, balíček)

Určit, zda jde o podezřelou poštovní zásilku, či ne je složité. Je nutné zvážit skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovým znakem může být to, že se jedná o předmět od neznámého či anonymního odesílatele s podezřelým rukopisem či výhrůžným textem na zásilce, zapáchající zásilku nebo zásilku, z níž trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání. Při otevření zásilky to může být např. podezřelá sypká hmota nebo jakýkoliv podezřelý předmět.

5. Jestliže se dostaneme do kontaktu s takovou zásilkou, co budeme dělat?

Odpověď:

• s podezřelou zásilkou netřepat ani nevyprazdňovat její obsah,
• uložit opatrně obálku nebo balíček do igelitového pytle nebo jiného vhodného kontejneru (pokud jsme přesvědčeni, že nejde o výbušný systém např. čouhající dráty, tikání,…),
• opustit místnost,
• umýt si ruce vodou a mýdlem (nevíme, co v zásilce mohlo být)
• událost ohlásit na tísňovou linku Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru. Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR od nás zásilku převezmou a odvezou ji k ověření obsahu. Rozhodně s sebou na policejní nebo požární stanici podezřelou zásilku nenosíme či nevozíme.

 Anonymní oznámení o uložení bomby

Většinou jde anonymní oznámení na Policii, HZS nebo vedení (správci) dotčeného objektu (např. ředitele školy). Policie ČR prověřuje, zda je anonymní oznámení skutečné nebo falešné. Pokud je podezření, že nejde jen o falešný poplach (typické pro školy v době konání písemných prací) organizuje Policie ve spolupráci s hasiči evakuaci budovy.

6. Pokud se v této budově nacházíme jak bychom se měli chovat?

Odpověď:

• při odchodu z budovy vzít s sebou osobní doklady,
• opustit budovu podle pokynů bezpečnostních složek a následovat ostatní evakuované do předem vyhrazených prostor nebo se vzdálit co nejdále od tohoto místa,
• nezdržovat se v blízkosti možného ohrožení i přesto, že nás naše zvědavost nutí zůstat v blízkosti tohoto nebezpečného místa.

b) Letáky

Na internetových stránkách Hasičského záchranného sboru ČR [69] jsou uveřejněny letáky „ Podezřelé zavazadlo-metro“, „Podezřelé zavazadlo-vlak“.