Obsahem preventivně výchovné činnosti k tomuto tématu je charakteristika povodní a opatření realizovaná orgány veřejné správy a také opatření k vlastní ochraně obyvatelstva před, při a po povodni.

Vhodné zdroje pro přípravu instruktora (lektora)

  • Text z metodického manuálu pro přípravu preventistů ochrany obyvatelstva, kapitola 3., část „Povodně“
  • webové stránky s uvedením letáků “Ochrana před povodněmi“, „Povodně I“, „Povodně II“, „Povodňová ochrana“ [63]

PŘÍKLADY

a) Beseda s občany na téma „Ochrana a sebeochrana obyvatelstva při přirozené povodni “

Úvod

Povodně přestavují jednu z nejčastějších živelních pohrom v České republice. Způsobují rozsáhlé materiální škody, ztráty na životech, dochází při nich k rozsáhlé devastaci krajiny a velkým ekologickým škodám. V době katastrofálních povodní na Moravě v červenci r. 1997, spadlo v povodí Moravy 1,5 miliardy m3 a v povodí Odry 1 miliarda m3 srážek.

Bleskové povodně zasáhly Novojičínsko v noci z  24. na 25. června 2009. Voda zde zaplavila přibližně 900 domů ve 24 obcích a městech, přes čtyřicet jich nechali statici zdemolovat. Konečný účet za bleskové povodně, které nejvíce řádily právě na Novojičínsku, se vyšplhal na astronomických 3,1 miliardy korun. V celé zemi při nich dohromady zemřelo celkem 15 lidí, z toho 9 v Moravskoslezském kraji. Poznámka: případně doplnit aktuální nebo místní informace nebo fotodokumentaci.

  Základní právní normou z hlediska povodní je zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozlišuje ochranu před přirozenými a  před  zvláštními povodněmi.

Přirozená povodeň je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. Sezónní zvyšování vnitrozemských vod, vzedmutí vod během bouřek, nebo přetečení odvodňovacích či kanalizačních systémů ve městech způsobených hustým deštěm může vést k povodním, jestliže půda, vegetace, atmosféra nebo člověkem vyrobená zařízení nemohou pojmout či vstřebat přebytek vody.

V ČR vznikají povodně táním sněhu, dlouhotrvajícími dešti, nebo tvorbou ledových bariér při rozmrzání vodních toků. Časté jsou i přívalové povodně.

Zvláštní povodeň může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla např. narušením hráze vodního díla.

Rozsah opatření prováděných pro ochranu před konkrétní přirozenou povodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity (SPA), kterými jsou:

  • první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně nebo při dosažení mezních hodnot na vodním díle
  • druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto.
  • třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území.

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány, kterými jsou v období mimo povodeň orgány obcí, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a Ministerstvo životního prostředí. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány povodňové komise obcí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností, povodňové komise krajů a Ústřední povodňová komise.

Činnost povodňových orgánů je zaměřena zejména na realizaci opatření stanovených v příslušných povodňových plánech (obec, ORP, kraj a povodňový plán ČR)     

Opatření ochrany obyvatelstva realizovaná povodňovými orgány, složkami IZS a jinými správními úřady lze rozdělit na:

  • preventivní opatření,
  • zajištění předpovědní a hlásné služby,
  • opatření k zajištění ochrany při II. SPA, včetně povodňových zabezpečovacích prací,
  • bezprostřední ochrana při III. SPA, včetně provádění povodňových záchranných prací,
  • opatření po povodni.

Otázky pro účastníky

Co si myslíte, že patří do preventivních opatření?

Odpověď:

  • zpracování povodňových plánů; předchází tomu stanovení zátopových území (území, která při přirozené povodni mohou být zaplavena vodou)
  • regulace výstavby objektů v zátopových územích (nepovolování staveb,…)
  • zalesňování svahů,
  • výstavba retenčních kanálů a nádrží,
  • úpravy na vodním toku
  • budování vodních děl
  • vymezení území v záplavovém území, která zadržují vodu, povodeň zmírňují a voda v nich nezpůsobí škody (např. poldry)

 Co to jsou poldry?

Odpověď:

  • vysušená území chráněná hrází, která jsou určená k rozlivům povodní

Od koho se dozvíme informace o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech?

Odpověď:

  • od Českého hydrometeorologického ústavu, který ve spolupráci se správci povodí, a obvykle cestou televize a rozhlasu nebo na svých webových stránkách tyto informace zveřejňuje

V úvodu byly zmíněny stupně povodňové aktivity první až třetí. Při II. stupni povodňové aktivity se uvádějí se do pohotovosti prostředky na povodňové zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu po­vodně podle povodňového plánu. O které činnosti jde?

Odpověď:

  • zajištění průchodnosti vodních toků, odstraňování naplaveného materiálu, rozrušování ledových ker a nápěchů, odstraňování konstrukcí bránicích průtoku vody,
  • výstavba protipovodňových hrází,
  • zabránění zaplavení území zpětným vzdutím přes kanalizaci,
  • opatření proti znečištění vod nebezpečnými látkami.

Při III. stupni povodňové aktivity se provádí povodňové záchranné práce. O které činnosti jde?

Odpověď:

  • záchrana ohrožených osob, zvířat a majetku,
  • evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu,
  • zabránění dalšího ničení majetku např. přemístění cenného majetku mimo ohrožené území,
  • čerpání vody.

Jsme doma. Co bychom měli udělat, když se dozvíme (z rozhlasu, televize, obecního úřadu), že nás může ohrozit povodeň?

Odpověď:

  • vytipovat si bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou (např. pro zaparkování auta a techniky),
  • připravit si pytle s pískem na utěsnění nízko položených dveří a oken, popř. izolační tmel,
  • nakoupit potraviny a pitnou vodu na 2–3 dny a společně s cennými věci a plynovým vařičem (či jiným spotřebičem nezávislým na vnějších dodávkách elektřiny a plynu) je přenést z přízemí a sklepů do vyšších pater domu,
  • je vhodné přenést i rádio na baterie, popř. funkční (dobitý) mobil ke sledování informací o vyvíjející se situaci v případě vypnutí elektrického proudu,
  • zkontrolovat zda jsou před účinky zaplavení zabezpečeny chemikálie, jedy a žíraviny tak, aby nedošlo ke kontaminaci vody,
  • osobní automobil připravit k použití (na vyvýšeném místě v návaznosti na komunikaci),
  • připravit se na evakuaci zvířat,
  • upevnit věci, které by mohla odnést voda,
  • připravit si evakuační zavazadlo a informovat se o místě dislokace evakuačního střediska.

Co dělat když nás povodeň přímo ohrožuje a jsme doma?

Odpověď:

  • při nedostatku času se okamžitě přesunout na místo (vyvýšené), které nebude zatopeno,
  • při zaplavování domu odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní přívod plynu a vody,
  • při evakuaci dodržovat zásady pro opuštění bytu či domu (zabezpečit dům či byt - dveře, okna, vypnout hlavní přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní přívod plynu a vody, vzít evakuační zavazadla pro celou rodinu a vozidlo a přesunout se do prostoru shromaždiště,
  • dodržovat pokyny obecního úřadu a zasahujících složek (velitele zásahu).

Co nedělat při povodni, když jsme venku?

Odpověď:

  • nechodit do níže položených míst, která mohou být zatopena,
  • neprojíždět již zaplavená místa na kole ani v automobilu.

Co dělat po povodni z hlediska svého obydlí?

Odpověď:

nechat si zkontrolovat stav obydlí:

  • statickou narušenost,
  • obyvatelnost bytu, domu,
  • rozvody energií (plynu, elektrické energie),
  • stav kanalizace a rozvodů vody,
  • pokud neklesne hladina spodní vody, nečerpat vodu ze sklepů domů, jinak hrozí zborcení domu

Co dělat po povodni pro dodržování hygieny?

Odpověď:

podle pokynů hygienika:

  • zlikvidovat potraviny, které byly zasaženy vodou,
  • zlikvidovat polní plodiny, které byly zasaženy vodou,
  • zlikvidovat uhynulé domácí zvířectvo, které bylo usmrceno povodní,
  • nahlásit hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,
  • nepít vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválil.

Co dělat, když jsme po povodni v nouzi a potřebujeme pomoc?

Odpověď:

  • obrátit se na obecní úřad, případně získáme informace o pomoci poslechem rozhlasu či televize,
  • dozvíme se o místech humanitární pomoci nebo si pomoc vyžádáme, dozvíme se o možnostech finanční pomoci, o možnostech zabezpečení pitné vody, potravin, oblečení, hygienických prostředků, potřebného nářadí pro likvidaci povodňových škod, atd.

Jak postupovat při obnově studní a zdrojů pitné vody?

Odpověď:

  • řídit se pokyny odborníků a zabezpečit vyčištění studny a odčerpání znečistěné vody, chemické ošetření vody ve studni,
  • zabezpečit laboratorní prověření kvality vody,
  • zajistit si povolení od hygienika o používání obnoveného zdroje pitné vody.

Na co nezapomenout při jednání s pojišťovnou?

Odpověď:

  • kontaktovat příslušnou pojišťovnu ohledně náhrady škod,
  • ohlásit pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami, 
  • vyhotovit soupis škod, popřípadě je zdokumentovat (fotografie, znalecký posudek, účty, svědectví).

b) Letáky

Na internetových stránkách hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje jsou přístupné letáky “Ochrana před povodněmi“, „Povodně I“, „Povodně II“, „Povodňová ochrana“ [65].

c) Příspěvek do tisku „Co dělat když hrozí povodně“ [64]

Povodně se stále častěji projevují svými účinky na území České republiky. O tom jak se o jejich hrozbě dozvíme a co bychom měli udělat je následující článek.

O hrozbě či vzniku povodně můžeme být informováni z různých zdrojů: sirénami, sdělovacími prostředky, místním rozhlasem, mobilními megafony apod. Další informace o povodňové situaci lze získat na:

  • televizní stanici ČT24
  • na internetové stránce ČHMÚ http://hydro.chmi.cz/

V případě, že se o hrozbě povodně dozvíme v dostatečném předstihu měli bychom se informovat na obecním úřadě, zda se naše obydlí, chata, zahrada či pozemek nenachází v záplavovém území či v území ohroženém zvláštní povodní (ohrožená místa pod vodním dílem). Pokud nám hrozí nebezpečí měli bychom se také informovat o místě a způsobu evakuace, o případné humanitární pomoci a způsobu varování a informování obyvatelstva při povodni. Doma si vytipujeme bezpečné místo, u kterého můžeme předpokládat, že nebude zaplaveno vodou. V případě ohrožení života se zde přemístíme, než budeme evakuováni, můžeme zde umístit i osobní auto či techniku, kterou používáme. Připravíme si materiál na utěsnění nízko položených dveří, oken, odpadních potrubí atd. (pytle s pískem, fólie, desky, ucpávky kanalizace). Na závěr si provedeme prohlídku kolem svého obydlí, chaty či pozemku a případně zajistíme, aby neupevněný materiál, ploty, boudy a další překážky nebránily volnému průtoku vody a nevytvářely druhotné hrázky a ucpávky vodního toku.

Trvale sledujeme předpovědi počasí, stav hladiny blízkého vodního toku či jiné vodní plochy (rybník, přehrada). Sledujeme také hromadné sdělovací prostředky a místní sdělovací prostředky (obecní rozhlas). Další informace a pokyny se dozvíme od povodňových orgánů (obecní úřad) nebo složek integrovaného záchranného systému zejména policie a hasičů.

Jak se chovat během povodně

Pokud je to možné snažíme se jednat v klidu a s rozvahou. K tomu nám významně pomůže dodržování pokynů povodňových orgánů (obecní úřad nebo jeho povodňová komise), policie a hasičů. Další informace o postupu při ohrožení a evakuaci získáme u orgánů místní samosprávy, které v případě ohrožení obvykle zřizují tzv. krizové linky.

Připravíme se na evakuaci a opuštění domova. Sbalíme si evakuační zavazadlo pro sebe i rodinu. Pokud máme domácí zvíře, které chceme vzít sebou připravíme pro něj „přenosku“, vodu popř. něco k snědku. Vyvezeme vozidlo z garáže, pokud je to možné doplníme pohonné hmoty a zaparkujeme ho na předem vytipovaném místě mimo záplavové území. Přestěhujeme potraviny, oblečení, nábytek, stroje a zařízení, suroviny a další materiály do výše položených míst v bytě, nebo do vyšších pater budovy.

Velký počet úmrtí nebo zranění při povodních bylo zaviněno zbytečným riskováním. Proto pokud to není nutné nevstupujeme do míst, která jsou zatopená, a nechodíme do blízkosti rozbouřených toků.

V případě zaplavování domu, kdy už nezvládáme svou ochranu vlastními silami požádáme o pomoc hasiče, policii či obec. Nezůstáváme v místě, kde by mohl být ohrožen náš život i životy blízkých. Uvolníme cestu z budovy zvířatům, která nebudeme evakuovat. Uzavřeme a uzamkneme všechny vstupy a okna. Včas se přesuneme na místo, které jsme si předem vytipovali a které nebude zatopené vodou.

Pokud nám zbývá čas a síly snažíme se pomáhat sousedům, zejména starým a nemocným lidem.

d) Relace (zpráva) do místního (regionálního) rozhlasu, popř. kabelové TV „Co dělat po povodni“

Vyzýváme všechny občany, kteří byli postižení povodní, aby se na obecním úřadě informovali o místech humanitární pomoci a v případě nouze si vyžádali finanční, materiální, psychologickou nebo sociální pomoc. V místech humanitární pomoci je k dispozici balená pitná voda, nářadí, čisticí a desinfekční prostředky a igelitové pytle na vodou zničený materiál a drobné uhynulé zvířectvo.

Doporučujeme všem, aby si nechali zkontrolovat stav obydlí, zejména statiku budovy, rozvody energií a kanalizaci, dále aby kontaktovali svoje pojišťovny ohledně náhrady škody. Vodu ze studen a z místních zdrojů nepoužívejte k pití, dokud nebude ověřena její kvalita.

Žádáme občany o likvidaci vodou kontaminovaných potravin, plodin a uhynulého zvířectva a jejich uložení do přistavených kontejnerů u obecního úřadu, hasičské zbrojnice a školy (poznámka: jde o přistavení kontejnerů do míst veřejně známých).

Poznámka: v rámci přípravy na řešení povodní je vhodné mít některé informace pro občany předpřipravené. Jako příklad je uvedena výzva k možnostem pomoci postiženému obyvatelstvu v rámci obce.

 


Předchozí Následující