Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci lze chápat jako formu preventivně výchovné činnosti.

Toto školení vychází ze základních ustanovení zákoníku práce. Je v něm stanoveno, že za ochranu zaměstnanců v organizaci při různých mimořádných situacích odpovídá zaměstnavatel. Zaměstnanec musí být vždy prokazatelně seznámen např. s pravidly, směrnicemi, pokyny, opatřeními apod., které musí respektovat, kterými se musí řídit a v souladu s nimi postupovat, a to jak při předcházení mimořádným situacím, tak během nich.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, které musí udržovat v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranný pracovní prostředek  též pracovní oděv nebo obuv.

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje.

Zásady provádění školení BOZP

Povinností zaměstnavatele je zajistit všem zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace (musí být srozumitelné) a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jde o  seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Informace o přijatých opatřeních se týkají především opatření ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuaci fyzických osob v případě mimořádných událostí.

Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Za tímto účelem zaměstnavatel zajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a soustavně vyžaduje a kontroluje jejich dodržování. Přitom určuje obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Školení musí být pravidelně opakováno, vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost.

Každý zaměstnanec je mimo jiné povinen účastnit se školení včetně ověření svých znalostí.

Systém školení a vzdělávání zaměstnanců zaměstnavatel projednává s odborovou organizací.

Legislativa a normy v oblasti BOZP

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zahrnují široký okruh ustanovení a norem. Patří k nim předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Stěžejním právním předpisem v České republice v oblasti BOZP je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Další právní předpisy a normy, kterými je nutno se při zajišťování BOZP řídit, jsou:

• Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů,
• Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů,
• Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
• Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky,
• Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,
• Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
• Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,
• Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.,
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Národních předpisů, které mají vztah k BOZP je několik desítek. V přehledu jsou uvedeny jen některé z nich.

Při stanovení pravidel a zásad k ochraně a bezpečnosti zdraví zaměstnanců při práci se vychází ze směrnic Evropské unie, které jsou implementovány do právních předpisů České republiky. Je to např.:

• Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS),
• Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (89/656/EHS),
• Směrnice Rady ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (91/383/EHS),

Vybraná problematika ochrany zaměstnanců zařaditelná do BOZP

V rámci školení BOZP je účelné zařazovat problematiku, která se týká řešení mimořádných událostí a u podniků, které pracují s nebezpečnými látkami zařazovat problematiku řešení úniku těchto látek. Důraz by měl být položen na opatření směřující k ochraně zdraví a životů zaměstnanců při těchto událostech.

Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí

Pro případ vzniku mimořádné události má své povinnosti zaměstnavatel a také jim určení zaměstnanci.

Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem lékařských služeb.

Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují evakuaci zaměstnanců, poskytnutí první pomoci a zajišťují přivolání složek IZS.

Nejčastějším způsobem ochrany zaměstnanců v případě vzniku mimořádné události je evakuace.

Pravidla a způsob evakuace v objektech stanoví požární evakuační plán objektu. (pro některé areály podniků jsou zpracovány vnitřní havarijní plány se stanovenými zásadami pro evakuaci).

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost (např. nepřetržité provozy).

Při evakuaci jednotka HZS podniku, jednotka SDH podniku nebo zaměstnanci určeni zaměstnavatelem zabezpečují:

• spolupráci se zasahujícími složkami IZS (předávání potřebných informací o objektu (např. stanoviště stálé služby v objektu – velín, technický dispečink);
• podíl na průzkumu rozsahu již provedené evakuace osob a další potřebu evakuace osob s ohledem na charakter ohrožení, stav únikových cest a východů z objektu, stav šíření kouře rozvodem vzduchotechniky, možnost využití evakuačních výtahů, místa ovládání požárně bezpečnostních zařízení a jejich funkčnost apod.,
• podávání informací evakuovaným osobám v průběhu evakuace a v místě soustředění evakuovaných osob (např. s využitím vnitřního rozhlasu),
• podíl na usměrňování evakuovaných osob do prostor určených pro soustředění evakuovaných osob a komunikací vedoucí k nim,
• opatření k uzavření objektu pro nežádoucí osoby,
• střežení evakuovaných prostor, objektu nebo evakuovaného materiálu
• podíl na péči o evakuované osoby (zranění, šokovaní), v případě potřeby zajistit zdravotnickou pomoc, psychologickou pomoc,
• podíl na zabezpečení dočasných náhradních prostor pro soustředění evakuovaných (vhodný nenarušený objekt v podniku), zejména v případě nepříznivých klimatických podmínek, v noci apod.),

Ochrana při úniku nebezpečných chemických látek

Zákonem o prevenci závažných havárií [24] je stanoven systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek. Rovněž jsou stanoveny povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání tyto objekty nebo zařízení (provozovatelé). Provozovatelé jsou povinni provést analýzu a hodnocení rizik závažné havárie a mimo jiné uvést odhad dopadů možných scénářů závažných havárií na zdraví a životy lidí (taktéž zaměstnanců), hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. Na základě analýzy a hodnocení rizik závažné havárie zpracovávají:

• bezpečnostní program nebo
• bezpečnostní zprávu.

V bezpečnostním programu se uvede:

• zásady prevence závažné havárie,
• strukturu a systém řízení bezpečnosti zajišťující ochranu zdraví a životů lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku, a to např. informace o školeních všech zaměstnanců souvisejících s jejich pracovním zařazením a riziky odpovídajícími tomuto zařazení, uvedení způsobu ověřování znalostí a dovedností u příslušných pracovníků, vedení způsobu dokumentace provedeného školení a jeho hodnocení, specifická nebezpečí a účinky na zdraví ohrožených osob, způsoby ochrany před nebezpečím, bezpečnostní systémy a opatření a další.

V bezpečnostní zprávě se uvede např. (zejména ve vazbě na BOZP):

• postup a výsledky identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), analýz a hodnocení rizik a metody prevence,
• opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie,
• aktualizovaný seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení,
• vyhodnocení nebezpečí závažné havárie a návrh a zavedení nezbytných opatření k zabránění vzniku těchto havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí (a tudíž i zaměstnanců), hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
• zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, vybavení a infrastruktury spojené s jejím provozem, které představují nebezpečí závažné havárie,
• zásady vnitřního havarijního plánu.

Vnitřní havarijní plán zpracovává provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B [24] v součinnosti se zaměstnanci a stanovuje v něm opatření uvnitř objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů. Tento plán, který je rozdělen do pěti částí, obsahuje:

• jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,
• scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,
• popis možných dopadů závažné havárie,
• popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,
• přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel,
• způsob vyrozumění dotčených orgánů veřejné správy a varování osob,
• opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,
• opatření k podpoře zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.

Ochraně zaměstnanců jsou věnovány zejména plány konkrétních činností, což jsou monotematické plány činností s přímou návazností na scénáře havárií, jež jsou přílohovou částí vnitřního havarijního plánu (v operativní části). Jedná se zejména o:

• traumatologický plán se stanoveným systémem zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám,
• plán varování zaměstnanců včetně uvedení výčtu prostředků varování, způsobů varování, druhy varovných signálů a jejich význam, předání informací o nutné činnosti, způsoby informování o ukončení ohrožení, odpovědnost za funkci a reálné využití varovného systému,
• plán individuální ochrany uvádějící výčet prostředků pro individuální ochranu, místa jejich uskladnění, systém výdeje prostředků individuální ochrany a jejich zpětného přejímání,
• evakuační plán, v němž jsou popsány zásady provádění evakuace, předpokládané počty evakuovaných, zabezpečení evakuace, evakuační trasy, přehled míst ubytování, řízení evakuace, zásady ochrany jednotlivce nebo skupiny osob respektive zaměstnanců,
• plán ukrytí osob, obsahující přehled krytů a jejich určení v areálu provozovatele, odpovědnost za ochranu a reálné fungování systému ochrany osob.

Podrobný obsah bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu je dán vyhláškou č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.

Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně [50]

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.

Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.

Školení vedoucích zaměstnanců, preventistů a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek provádí odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany. Proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany provádí školení ostatních zaměstnanců.

Školení zaměstnanců o požární ochraně obsahuje seznámení:

• s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
• s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance,
• s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,
• se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru,
• se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
• s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti,
• s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.

Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky.

Školení vedoucích zaměstnanců obsahuje skutečnosti týkající se všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za 3 roky.

Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.
U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok.

Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru. Praktická část odborné přípravy obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.

Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok. Obsahuje seznámení se skutečnostmi (viz školení zaměstnanců) na všech místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách.