Požár je každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy [50].

Ročně dochází v České republice k cca 20 tisícům požárů, se škodou na majetku v průměru 2 mld Kč,-, při nichž bývá usmrceno více jak 100 osob a zraněno kolem 1000 osob. Nejčastější příčinou požárů je nedbalost a technické závady a také úmyslné zapálení. Více jak 10%  ze všech požárů vzniká v domácnostech (přes 2000 ročně). 

Požární ochranou se zabývá především zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně [7]. Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.
K jeho základním ustanovením v oblasti požární ochrany patří následující:
„Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.“