Ochrana kritické infrastruktury je proces, který je zaměřen na zajištění fungování subjektů kritické infrastruktury a objektů, které vlastní nebo provozují tak, aby nedocházelo k jejich selhání při všech možných rizicích a hrozbách.

Smyslem ochrany kritické infrastruktury musí být minimalizace dopadů její destrukce tak, aby narušení funkcí, činností nebo služeb bylo krátkodobé, málo četné, zvladatelné, byť provizorním způsobem a územně omezené tak, aby postihlo co nejmenší počet obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že nefunkčnost kritické infrastruktury ve většině případů vyvolá minimálně situaci, která bude srovnatelná s mimořádnou událostí nebo v horším případě s krizovou situací, je nutno navázat systém ochrany kritické infrastruktury na stávající systémy řešení těchto situací.

V případě, že se bude jednat o narušení nebo zničení životně důležité infrastruktury, bude přímo či nepřímo ohroženo obyvatelstvo, tj. jeho majetek, zdraví nebo i životy a situaci nebude možné řešit standardními postupy, bude potřebné pro řešení vyhlásit krizový stav pro postižené území. Z tohoto důvodu je nutná ingerence veřejné správy.

Ochranu kritické infrastruktury však nelze realizovat bez dodavatelů výrobků a služeb ze státního, ale i soukromého sektoru, to je subjektů kritické infrastruktury, kteří by měli sehrávat rozhodující úlohu při narušení své ekonomické činnosti a při hledání cest jak náhradním nebo provizorním způsobem zabezpečit základní životní potřeby obyvatelstva.

Právním předpisem, který řeší zapojení veřejné správy a subjektů kritické infrastruktury do realizace opatření k ochraně kritické infrastruktury a k řešení dopadů jejího narušení je zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. V souladu s tímto zákonem [14] zahrnuje krizové řízení i řídící činnosti orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s ochranou kritické infrastruktury.

Výše uvedený zákon definuje kritickou infrastrukturou jako prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, jejichž narušení, resp. narušení jejich funkce, by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu a definuje rovněž evropskou kritickou infrastrukturu  jako kritickou infrastrukturu na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie.

K základním definicím patří dále:

• prvek kritické infrastruktury, kterým je stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určené podle průřezových a odvětvových kritérií,
• ochrana kritické infrastruktury, což jsou opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury,
• subjekt kritické infrastruktury, kterým je provozovatel prvku kritické infrastruktury,
• průřezová kritéria jako soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života,

Do souboru hledisek průřezových kritérií patří:

a) počet obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2 500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin,

b) hledisko ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo

c) hledisko dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob [44].

• odvětvová kritéria jako technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa [44].

Stav ochrany kritické infrastruktury, možnosti jejího narušení v jednotlivých odvětvích a dopady na fungování území [45],[46]

V České republice bylo vytipováno 9 oblastí kritické infrastruktury (KI), kterými jsou:

1. energetika,
2. vodní hospodářství,
3. potravinářství a zemědělství,
4. zdravotní péče,
5. doprava,
6. komunikační a informační systémy,
7. bankovní a finanční sektor,
8. nouzové služby,
9. veřejná správa.

Ad 1. Oblast energetiky

KI v oblasti energetiky je tvořena zejména sítí ropovodů, plynovodů, elektráren a distribučních sítí elektrické energie.

Elektřina
Elektrizační soustava je teritoriálně celostátní plošný systém s vysokou mírou vazeb na obdobné soustavy okolních států. Výpadky v jednom státě (nebo několika státech) tak mohou negativně ovlivnit situaci ve státě jiném. Na druhé straně je to i naopak, výpadek v jednom státě lze řešit díky propojení elektrizační soustavy na obdobné soustavy dalších států.

Vzhledem k tomu, že elektřinu nelze skladovat, musí být soustavně udržována rovnováha mezi její výrobou a spotřebou. Elektrizační soustava tedy jako celek musí být schopna kontinuálně zabezpečovat požadavky na zajištění v čase se měnící velikosti spotřeby elektřiny.

Existují události, které v závislosti na své závažnosti, na rozsahu jimi zasaženého území a četnosti výskytu, mohou způsobit poškození nebo ztrátu funkce některého či několika prvků KI v oblasti výroby a distribuce elektrické energie. Toto by zákonitě vedlo k haváriím regionálního nebo i celostátního charakteru. Z řady zemí jsou známy události, jejichž důsledkem byl totální výpadek elektrizační soustavy (tzv. blackout). Na dodávkách elektrické energie jsou závislé prakticky všechny další oblasti kritické infrastruktury.

Možné dopady narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu
Dojde li k výpadku dodávek elektrické energie ve velkém rozsahu, jsou postiženy prakticky všechny ostatní oblasti KI v důsledku čehož mohou vzniknout následující negativní důsledky např.:

• ohrožení života a zdraví obyvatelstva v důsledku omezení nebo přerušení dodávek elektrické energie do zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, vytápění aj.,
• ohrožení života a zdraví obyvatelstva v důsledku vzniku sekundárních krizových situací (např. riziko vzniku epidemií, narušení dodávek potravin, vody, léčiv aj),
• riziko poškození životního prostředí (odpady, kanalizace, čističky)
• riziko vážného narušení hospodářství s významnými ekonomickými ztrátami v bankovním a finančním sektoru, průmyslu, zemědělství a službách,
• riziko rychlého nárůstu nezaměstnanosti (redukce hospodářských činností, snížení kapacitních možností a značných ekonomických ztrát hospodářských subjektů),
• riziko omezení základních sociálních služeb obyvatelstvu,
• následkem může být rabování a při dlouhodobějším dopadu i občanské nepokoje.

Přenosová soustava je koncipována a realizována tak, aby nedošlo k jejímu rozpadu, respektive k přerušení dodávky elektřiny v případě vyřazení z provozu jednoho prvku soustavy (používá se termín „n-1“) v některých případech vyhoví i při vyřazení dvou prvků soustavy (používá se termín „n-2“). Obtíže působí silný vítr o rychlosti větší než 100 km/hod., který může způsobit pád stožárů přenosového vedení a dlouhodobé přerušení jeho provozuschopnosti. Podobné účinky mohou mít i sesuvy půdy, které jsou ale v trasách vedení přenosové soustavy málo pravděpodobné. Vážným rizikem je tvorba námrazy na vedení vlivem kombinace deště a nízkých teplot a jejím důsledkem může být stržení lan pod tíhou ledu. Významně může venkovní vedení poškodit teroristický útok, pokud je jeho místo a způsob provedení vhodně naplánován a následně takto realizován. V tomto ohledu je vhodné provedení příslušných preventivních opatření ke zvýšení jejich bezpečnosti a odolnosti. Rozvodny 400 a 220 kV, včetně transformace, jsou venkovního provedení a patří mezi zařízení, která jsou choulostivá na zatopení vodou nebo na jiná diverzní znečištění izolace.

Přenosové soustavy jsou obvykle v napěťových hladinách 400 a 220 kV. Existují však již soustavy 800 kV a připravují se vyšší.

Distribuční soustava je nejrozsáhlejší částí elektrizační soustavy. Je provozována, s výjimkou městských částí u vyšších napěťových hladin nebo důležitých odběrů, v paprskovitém uspořádání s možností záložního napájení, což zvyšuje odolnost těchto součástí KI. Poškození jednoho prvku má zpravidla za následek přerušení dodávky v části soustavy. Trvání tohoto přerušení je odvislé od místa a rozsahu poškození zařízení. Většina vedení je v provedení venkovním (na stožárech, respektive na sloupech) a tedy poměrně snadno přístupná a lehce zranitelná úmyslnou činností nebo povětrnostními vlivy. Ani vedení kabelová nejsou významně zabezpečená, protože jsou zaústěna do nadzemních objektů (transformoven, rozvoden, rozvodných skříní). Nejcitlivějším a nejzranitelnějším místem kabelového vedení distribuční sítě jsou transformovny a četné propojovací skříně, které jsou umístěny na stěnách budov do výše cca 1 metru nad zemí.

Plyn

Vzhledem k široce plošně rozvinutému systému plynovodů dosahuje Česká republika značně vysokého stupně plynofikace. Na odběr zemního plynu je napojeno více než 90 % obcí nad 2000 obyvatel. Z menších obcí (od 500 do 2000 obyvatel) je plynofikováno plných 50 %. Znamená to, že na zemním plynu je značný stupeň závislosti ve všech městech a větších obcích. Plné dvě třetiny domácností mají k dispozici zemní plyn, který využívají jak pro vaření, tak pro topení a ohřev vody.

Zdroje zemního plynu v České republice jsou ovšem velmi malé. Vzhledem k závislosti na dovozu je základem spolehlivého zásobování ČR zemním plynem zajištění diverzifikace zdrojů a uzavření dlouhodobých smluv s jeho producenty.

Určitou výhodu zemního plynu představuje možnost jeho skladování v podzemních zásobnících. Celková uskladňovací kapacita dnes představuje 25 až 30 % tuzemské roční spotřeby plynu. Tato skutečnost významně snižuje možnost vzniku náhlého a neočekávaného nedostatku plynu ve velkém rozsahu s přechodem do krizové situace.

Možné dopady narušení plynárenského systému – zařízení
Přímé narušení plynárenského systému – zařízení, které slouží k přepravě plynu nebo jeho těžbě či skladování, představuje z hlediska bezprostředního ohrožení zejména lokální riziko (výbuch plynu nebo jeho hoření). Vzhledem k tomu, že tato zařízení leží v ochranných koridorech mimo oblast soustředěné zástavby, je jeho vliv na přímé ohrožení životů nebo majetku nepravděpodobný. Z hlediska sekundárních důsledků může dojít k rozsáhlejším negativním důsledkům s dopady i do dalších oblastí KI.

Tepelná energie

Teplárenství je významnou součástí energetického komplexu, který se vyznačuje obrovským množstvím dodávané energie, různorodostí používaných paliv a typů zdrojů.

Pozitivní specifikou KI v oblasti teplárenství je skutečnost, že dodávky tepla jsou zajišťovány větším počtem teplárenských společností, které provozují nezávislé, navzájem nepropojené teplárenské soustavy lokálního významu. Tato skutečnost podstatným způsobem snižuje riziko výpadku dodávek tepla ve velkém rozsahu. Možnost narušení základních funkcí státu v této oblasti KI je tedy podstatně méně pravděpodobná (tuto možnost lze téměř vyloučit), než v případě výroby a dodávek elektřiny a dodávek plynu.

Ropa a ropné produkty

Česká republika je závislá na dodávkách ropy. Pro řešení krizové situace (přerušení dodávek ropy) byl přijat zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) Pro zmírnění dopadů této krizové situace může vláda ve svém nařízení vyhlásit stav ropné nouze.                   

Ad 2 Oblast vodního hospodářství

K narušení dodávek pitné a užitkové vody může dojít na kterémkoli místě ČR, pokud je příčinou přerušení dodávky pitné nebo užitkové vody běžná porucha vodovodní sítě. Takové přerušení dodávky (v omezené lokalitě s menším počtem obyvatel), bude řešeno příslušným subjektem vodovodů a kanalizací formou náhradního zásobování obyvatelstva pitnou vodou v těchto lokalitách. Pokud však dojde k takové mimořádné události, která bude spojena s přerušením dodávek pitné a užitkové vody ve velkém rozsahu, bude se tato mimořádná událost, mimo jiná opatření, řešit cestou nouzového zásobování pitnou a užitkovou vodou. V případě zásobování užitkovou vodou nelze vyloučit potřebu dočasné odstávky na ní závislých provozů.

Ad 3 Oblast potravinářství a zemědělství

Narušení dodávek potravin ve velkém rozsahu je v současné době, při existenci mohutné sítě velkoprodejen a  tomu odpovídajících skladových kapacit, jako samostatný důvod ke vzniku krizové situace s následným vyhlášením krizového stavu v době míru téměř vyloučen. Narušení dodávek potravin však může být druhotným následkem při vzniku jiných mimořádných událostí a narušení KI, jako jsou zejména povodně, katastrofální dlouhotrvající sucho, nedostatek pitné vody pro výrobu potravin apod.

Ad 4 Oblast zdravotní péče

Hlavním smyslem celého systému poskytování zdravotní péče v České republice by mělo být poskytování zdravotní péče v maximální možné kvalitě při dosažení maximální efektivnosti alokace zdrojů.

Infrastruktura v oblasti zdravotnictví je rozsáhlá a je dislokována na celém území státu. Jednotlivé objekty nejsou natolik kritické, aby jejich výpadek ohrozil výkon základních funkcí státu. Jejich funkce jsou nahraditelné jinými zdravotnickými zařízeními.

Narušení jednotlivých podsystémů může být způsobeno zejména výpadky energie (elektřina, plyn, PHM), narušením informačních a komunikačních systémů, narušením dodávek vody, narušení dopravy pacientů a raněných či distribuce léčiv v případě mimořádných událostí.

Ad 5 Oblast dopravy

Doprava je jedním z klíčových odvětví ekonomiky ČR se značným významem pro mezinárodní hospodářské vztahy. S ohledem na hospodářské potřeby a geografickou polohu České republiky narůstá potřeba rozšiřování kapacit dopravní infrastruktury. Z hlediska KI patří oblast dopravy zcela jednoznačně k těm významnějším. Z hlediska možnosti jejího zásadního narušení je oblast dopravy (silniční, železniční i letecká) vůči tomuto riziku poměrně dobře zajištěna. To je dáno jejím členěním, celostátním rozsahem a možností snadné nahraditelnosti momentálně vyřazených součástí dopravní sítě.

Ad 6 Oblast komunikačních a informačních systémů

Vážné důsledky mohou mít výpadky telefonních a datových sítí. Ty mohou být důsledkem výpadku energie nebo mohou mít vlastní příčiny (kybernetický útok, softwarová chyba, přetížení).

Informační a komunikační technologie (ICT)

ICT infrastruktura je jednou z nejdůležitějších součástí KI, kterými musí každý stát disponovat, pokud má ambice vykonávat řádně veřejnou moc. Kvalita systémů informačních a komunikačních technologií je zásadní pro sběr, analýzu a šíření informací napříč celou státní organizací a na veřejnosti.

Vznik krizové situace v informačních a telekomunikačních systémech může mít celou řadu různých příčin. Potenciálně nejvíce nebezpečné jsou takové situace, kdy dochází k vyřazení informačních a komunikačních systémů ve velkém rozsahu a ve více oblastech, obzvláště pokud v těchto oblastech KI vznikají i další problémy a komplikace. Příčiny vzniku krizové situace v této oblasti mohou být zejména:

• překročení (přetížení) přenosové kapacity vlastní telekomunikační sítě,
• havárie technologických celků,
• cílené poškození informační a komunikační infrastruktury (sabotáž, hackerství, terorismus, kriminální činnost apod.),
• narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu.

 Ad 7 bankovní a finanční sektor

Bankovní a finanční sektor je specifický tím, že jeho destabilizace může být způsobena nejenom fyzickým ohrožením objektů, klíčových prvků a dalších součástí bankovní infrastruktury (budovy, distribuční síť služeb, informační a komunikační systémy apod.), ale zejména ekonomickými riziky a vlivy, které vyplývají z podstaty tržní ekonomiky (zisk je mimo jiné dosahován za cenu podstoupení rizika možné finanční ztráty).

Jakékoliv větší negativní události v oblasti bankovního a finančního sektoru postihují svými primárními a sekundárními důsledky prakticky všechny další oblasti KI. A naopak, jakékoliv rozsáhlejší mimořádné události, obzvláště pokud dosáhnou úrovně krizové situace postihují nevyhnutelně svými důsledky i bankovní a finanční sektor. V případě bankovního a finančního sektoru sehrávají významnou roli i média a jimi ovlivněné jednání spotřebitelů, které může být i iracionální. Žádná jiná oblast KI není tak citlivá na masovou paniku jako bankovnictví a finanční sektor.

Ad 8 nouzové služby

Oblast nouzových služeb je v České republice poměrně dobře řešena. Svou podstatou jsou tyto služby budovány a organizovány tak, aby byly schopny činnosti i za mimořádných událostí a krizových stavů. 

Jedná se o následující služby:

• Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany,
• Policie ČR,
• Armáda ČR,
• Celostátní radiační monitorovací síť,
• Předpovědní, varovná a hlásná služba.

Ad 9 veřejná správa

Oblast veřejné správy, která je definována jako KI není z hlediska jejího členění na jednotlivé produkty a služby řešena komplexně a nezahrnuje celou veřejnou správu. Jedná se především o státní správu a samosprávu, sociální ochranu a zaměstnanost (orgány České správy sociálního zabezpečení, úřady práce,…) a justici a vězeňství (soudy, státní zastupitelství, rejstřík trestů a vězeňská služba)

 Vyřazení této KI jako celku je za standardních okolností krajně nepravděpodobné. Toto by bylo možné pouze v případě mimořádných událostí výjimečného rozsahu a intenzity. Jako nejzranitelnější součásti této KI se jeví komunikační a informační systémy. Jejich vyřazení by mohlo negativně ovlivnit celé oblasti jednotlivých produktů a služeb.

Možná preventivní opatření pro případ narušení kritické infrastruktury

Cílem plánování opatření k zajištění základní ochrany kritické infrastruktury je dosáhnout snížení její zranitelnosti před dopadem živelních pohrom a nehod, teroristických útoků a kriminálního jednání.

Základní ochrana kritické infrastruktury se odvíjí jednak z platných právních předpisů a také z všeobecně uznávaných podnikatelských principů preventivního managementu rizik a strategického, na úspěch a kontinuitu zaměřeného plánování existence podniku. Z hlediska bezpečnosti jsou významná především opatření vztahující se k ohrožení živelními pohromami či průmyslovými haváriemi zvenčí, technickými poruchami a technologickými haváriemi uvnitř podniku, teroristickými útoky, nepovolanými osobami (úmyslná poškození, krádeže,…), narušení energetických sítí, narušení přenosu informací, výpadky dodávek vody,výpadky dodávek surovin (součástek) pro výrobu či poskytování služeb,dočasná změna orientace (priorit) poskytování výrobků a služeb z důvodu řešení mimořádných událostí (krizových situací nevojenských i vojenských), dlouhodobá nebo trvalá změna orientace (priorit) poskytování výrobků a služeb z důvodu rozhodnutí managementu subjektu kritické infrastruktury (může být ovlivněno i prorůstáním organizovaného zločinu do firem), „krach“ firmy z ekonomických či jiných důvodů, stávka, nedostatek (úbytek) pracovních sil, včetně zvýšené nemocnosti (pandemie, infekční onemocnění), odmítnutí pracovat např. při řešení vlastních problémů souvisejících se vznikem mimořádných událostí.

Pro případ narušení nebo zničení zařízení kritické infrastruktury jsou provozovatelé povinni zavést opatření s cílem snížit účinky událostí na nejnižší možnou míru. Aby bylo možné zvládnout dopady mimořádné události nebo krize na kritickou infrastrukturu, musí mít informace o zařízeních a prováděných nebo plánovaných opatřeních i příslušné orgány z oblasti bezpečnosti. Tyto orgány pak musí příslušné scénáře zapracovat do vlastních havarijních plánů a do plánů prevence rizik [47].

K tomu se doporučuje:

• aby provozovatelé zařízení a objektů, které nepodléhají režimu povinného poskytování informací orgánům v oblasti bezpečnosti (např. na základě zákona o prevenci závažných havárií), navázaly spolupráci s příslušnými úřady a poskytly jim informace ke zpracování jejich plánů či dokumentů,
• pro případ vzniku mimořádné události by měly být vypracovány a aktualizovány i plány vnitřních opatření (i tam kde to nestanoví zákon); jde např. o telefonní seznam, určení odpovědných osob za příslušná opatření, stanovení postupů); k tomu patří i fungující krizová komunikace (ve vztahu k varování a informování veřejnosti, informování médií, komunikace s příslušnými úřady),
• zřízení podnikového krizového dispečerského centra a prostor pro práci krizového štábu, včetně zajištění podmínek pro jeho činnost (komunikace, stravování, ubytování, dokumentace).

Aby bylo možné i v případě krize zachovat v co největším rozsahu provoz podniku, musí být stanoveny plány na eliminaci výpadků a opatření pro zajištění kontinuity provozu (Business Continuity Plan). Plány pro zajištění kontinuity provozu by měly zohlednit zejména návrhy alternativ pro organizaci hlavních pracovních procesů společnosti v případě výpadku kritických úseků v podniku, jakož i kritických úseků dodavatelů a poskytovatelů služeb. K tomu je potřeba:

• pro zvláště citlivé úseky připravit prostředky pro zvyšování spolehlivosti a odolnosti proti chybám a problémům (např. nouzové zásobování proudem, datová vedení),
• mít připraveno dostatečné množství surovin a provozních médií (pro výrobu, pro nouzové zásobování proudem); jde o případy dlouhotrvající nesjízdnosti přístupových cest, výpadky elektrického proudu,
• pro případ výpadku personálu (např. v důsledku epidemie) mít v pohotovosti dostatečné kapacity pro klíčové pozice [47].

Možnosti snížení dopadů na obyvatelstvo v případě narušení kritické infrastruktury v oblasti elektřiny

Nejsložitější situace pro obyvatelstvo nastává při dlouhodobém výpadku elektrické energie [48], [49]. Proto je vhodné vybavit domácnosti tak, aby bylo možné při vzniku nouze zajistit činnosti vyžadující energii jinými způsoby. Je běžné, že v domácnostech připojených na zemní plyn bývá k dispozici elektrický vařič, rychlovarná konvice i elektrické topidlo na přitápění. Stejně tak v některých plně elektrizovaných domácnostech najdeme kamna na dřevo, propan-butanový vařič. Nicméně pokud by došlo k cílenému útoku na energetickou infrastrukturu, mohla by nastat situace obdobná přírodní katastrofě, tj. déletrvající přerušení zásobování všemi síťovými energiemi.

Pro nouzový stav je nutno v domácnosti zajistit vytápění (v zimě), pitnou vodu, potraviny a jejich úpravu, komunikace a informace a osvětlení.

Nouzové vytápění

Jestliže je vytápění budovy znemožněno v důsledku výpadku síťových energií (elektřina, plyn, dálkové teplo), nebo i využití nesíťové energie (propan, olej) v důsledku výpadku elektřiny pro elektroniku kotlů a pohon oběhových čerpadel, je třeba využít topidel nezávislých na síťové energii. Mezi nejspolehlivější náhradu můžeme považovat topidla na tuhá paliva. Přitom krbová kamna na spalování dřeva a dřevěných briket mohou tvořit trvalou zajímavou součást interiéru přispívající k vytvoření nejen tepelné pohody. Tato krbová kamna se vyznačují oproti krbům vysokou účinností a jsou dnes již v širokém cenovém rozpětí k dostání od 10 tisíc za jednoduché provedení až po 100 tisíc i více korun za luxusní značky od předních světových návrhářů.

Složitější řešení je třeba v budovách nevybavených komínem. Pro nouzové vytápění místnosti v takové budově nabízí trh topidla na propan-butan vybavených pojistkou, která lze používat i v místnostech, avšak je třeba zajistit určité minimální větrání.

Nouzové zásobování vodou

Provádí se běžně jako při každé jiné poruše dodávkou vody v mobilních cisternách. Je potřebné mít v domácnosti nádobu na přenos vody.

Nouzová příprava pokrmů a ohřev vody

Elektrická zařízení a zařízení na zemní plyn lze nouzově nahradit vařením na kamnech (i krbových) pokud jsou k tomu uzpůsobena. Dále lze využít jednoduchá zřízení, jako jsou např. turistické vařiče, jež je možno využít i jako zálohu pro případ nouze v domácnosti.

Náhrada chlazení a mražení

Prodlužování skladování zásob potravin chladem a zmrazením lze nahradit v případě potřeby konzervováním teplem, sušením a podobnými dříve běžnými postupy. V nouzovém případě při dlouhodobém výpadku elektřiny tak lze tepelně zpracovat potraviny z chladniček a mrazáků a tím zabránit jejich znehodnocení.

Nouzová komunikace

Při výpadku zásobování elektřinou může většina domácností vlastnících automobil vybavený radiopřijímačem získat aktuální informace vysílané rozhlasem poslechem v automobilu. Řada rodin je vybavena i přenosnými radiopřijímači na suché články (baterie). Rovněž dobití mobilních telefonů lze v případě ztráty síťové elektřiny provést v automobilu pomocí automobilových nabíječek a souprav „hands-free“.

Protože ne všichni občané tuto možnost mají (patří mezi ně často staří lidé, invalidé, nezaměstnaní apod.) je nutno v případě stavu nouze použít i jiné prostředky jako jsou letáky, vozidla vybavená tlampači apod., a též vést obyvatelstvo ke vzájemné solidaritě a pomoci.

Náhrada elektrického osvětlení

Kromě svíček, baterek, petrolejových a podobných lamp, lze nouzově při dlouhodobějším přerušení dodávky elektřiny používat elektřinu z autobaterie ve spojení se svítidly s automobilovými žárovkami (například montážní lampy).