Terorismus je násilné jednání, kterým se určitá skupina snaží prosadit své názory silou, zastrašováním a násilím. Projevuje se nejčastěji útoky na civilní cíle se záměrem co nejvíce vyděsit obyvatelstvo a způsobit co největší škody. Častým cílem teroristických útoků se stávají letadla, jelikož jejich únos se snadno stane předmětem televizního vysílání a dostane se mu značné medializace. Nejničivější teroristický útok v historii byl útok na World Trade Center v USA 11. září 2001 [32].
Útok z 11. září 2001 byl sérií koordinovaných teroristických útoků. Podle oficiálního vyšetřování byla 3 komerční letadla unesena 19 muži z islámské (teroristické) organizace al-Káida. 2 letadla narazila do Světového obchodního centra v New Yorku a způsobila pád obou jeho věží. Třetí letadlo narazilo do budovy Pentagonu ve Virginii. Čtvrté letadlo spadlo do neobývané oblasti Pensylvánie. Útoky si vyžádaly 2995 obětí.
Cílem teroristů je upozornit na sebe, zastrašit a uškodit tak, aby to otřáslo veřejným míněním v postižené zemi. Proto se zaměřují na místa, kde mohou zasáhnout co nejvíce osob (hustě zalidněná velká města, dopravní infrastruktura, turistická centra) nebo způsobit co největší škody a to nejen materiální, ale i kulturní, historické apod. Jako příklad lze uvést teroristické útoky v Madridu a Londýně [32].
Ráno 11.března 2004 v ranní dopravní špičce byl proveden útok v Madridu v několika vlacích spojujících předměstí s centrem. Teroristé použili 13 časovaných bomb ukrytých ve sportovních taškách. Jako výbušnina byl použit dynamit, koupený na černém trhu ve Španělsku od zaměstnance dolu a jako časovače byly použity mobilní telefony. Bylo usmrceno 191 osob, 2057 bylo zraněných.
Rovněž v Londýně došlo k útoku v ranní dopravní špičce. Událost se stala dne 7. července 2005 jako série explozí v metru a v jednom autobuse. Počet mrtvých byl 56 a zraněných asi 700.
V současné době dochází k posunu od klasického terorismu (zakládání požárů, použití střelných zbraní, výbušnin a braní rukojmí) k novým formám, jejichž nebezpečnost je řádově vyšší. Je to dáno možnostmi zneužití kvalitativně nových prostředků a zbraní, včetně zbraní hromadného ničení. V této souvislosti se hovoří o tzv. superterorismu.
Zneužití zbraní hromadného ničení při teroristických útocích má reálný základ. Je podporován rostoucí dostupností know-how, technologií, materiálů dvojího užití (pro civilní i bojové účely) a mobilitou vědců zejména z oblastí bývalého Sovětského svazu (např. účast 2 vědců na přípravě útoku sarinem na tokijské metro sektou Óm šinrikjó). Toto tvrzení podporuje vyjádření expertů, kteří kalkulují, že pro operace velkého rozsahu proti civilnímu obyvatelstvu mohou náklady na ztráty činit 2000 dolarů na km2 při použití konvenčních zbraní, 800 dolarů při použití jaderných zbraní, 600 dolarů při použití chemických zbraní (nervově paralytických látek) a 1 dolar při použití biologických prostředků.
Při útoku sarinem dne 20.března 1995 (ranní dopravní špička v metru) v Tokju zemřelo 12 osob a cca 5000 bylo zasažených. Šlo o pět koordinovaných akcí, kdy v pěti soupravách 3 tras metra byl vypuštěn sarin. Tato nervově-paralytická otravná látka byla v plastových taškách, které členové sekty propíchli a sarin pomalu vytékal na podlahu souprav metra [32].
Tato opatření ochrany obyvatelstva lze rozlišit podle druhu použitých prostředků:
a) při použití výbušnin
b) při zneužití zbraní hromadného ničení či jiných jaderných, radiologických, chemických a biologických zbraní, prostředků či materiálu
Základní opatření jsou stejná jako u použití výbušnin. K dalším opatřením patří zejména:
Základní pravidla chování obyvatelstva po teroristickém útoku:
Některá ohrožení nemusí být způsobena přímo teroristy, ale i jinak nebezpečnými osobami, které může uspokojovat lidský strach, chtějí se mstít nebo „jen“ na sebe upozornit. Jedná se např. o :
Na veřejně přístupném místě (prostředky veřejné dopravy, nádraží, čekárna na úřadě nebo ve zdravotnickém zařízení atd.) je umístěn podezřelý předmět, k němuž se nikdo nehlásí a mohl by být nebezpečný. Vedle nebezpečných chemických, biologických nebo radioaktivních látek by se mohlo jednat o tzv. nástražné výbušné systémy, a to jak časované nebo sestavené tak, aby vybuchly při nárazu, doteku nebo prostřednictvím rádiového signálu. Stejně tak je možné, např. při stavebních pracích, narazit na nevybuchlou munici.
Postup z hlediska sebeochrany:
Nejznámějším příkladem jsou antraxové útoky v roce 2001 v USA. Byly při nich rozeslány dopisy, které obsahovaly smrtelně jedovaté spóry antraxu. Pri těchto útocích se antraxem nakazilo 22 osob z nichž 5 zemřelo. Po počátečním podezření, že za útokem stáli islamističtí teroristé, se po létech vyšetřování ukázal jako nejpravděpodobnější pachatel armádní vědec a odborník na biologické zbraně Bruce Edwards Ivins, který spáchal v červenci 2008 sebevraždu.
Určit, zda jde nebo nejde o podezřelou poštovní zásilku je složité. Je nutné zvážit skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovým znakem může být to, že se jedná o předmět od neznámého či anonymního odesílatele s podezřelým rukopisem či výhrůžným textem na zásilce, zapáchající zásilku nebo zásilku, z níž trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání. Při otevření zásilky to může být např. podezřelá sypká hmota nebo jakýkoliv podezřelý předmět.
Postup z hlediska sebeochrany:
Událost oznámit na tísňovou linku 112, linku Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru ČR, kde se prověří, zda je anonymní oznámení skutečné nebo falešné.
Pokud anonymní oznámení o uložení bomby nebo třaskaviny prověřuje Policie a další složky v budově (objektu) kde se nacházíme: