Nejvýznamnějšími zdroji elektrické energie v České republice jsou mimo tepelných elektráren spalují­cích uhlí, jaderná elektrárna v Dukovanech na jižní Moravě a jaderná elektrárna v Temelíně v jižních Čechách. I když pravděpodobnost poruchy nebo závady na jaderné elektrárně je 1-6 až 1-7 (1x za 1 až 10 milionů let) je nutné dodržovat zásady stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii pro všechny provozovatele jaderných zařízení a přijímat příslušná opatření, včetně opatření k ochraně obyvatelstva.

Ve světě platí 2 rozlišení možných událostí na jaderném zařízení a to:

• radiační nehoda - únik radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí, který nevede k ohro­žení obyvatelstva,
• radiační havárie – únik radioaktivních látek, jehož následky by se mohly dotýkat zdraví obyvatelstva v okolí místa úniku; při radiační havárii se provádějí mimořádná opatření na ochranu zdraví obyvatelstva.

Jako radioaktivní látky označujeme látky, které obsahují nestabilní izotopy prvků. Jádra těchto prvků se přeměňují v jádra jiných izotopů a přitom emitují (vysílají) ionizující záření, především ve formě fotonů (záření gama), částic beta, částic alfa, případně neutronů. Často, avšak méně správně, bývá toto záření označováno jako radioaktivní záření.

Při vnějším (zevním) ozáření lidského organismu je nejnebezpečnější záření gama. Při ozáření z povrchové konta­minace záření beta a při vnitřní kontaminaci záření alfa. K vnitřní kontaminaci může dojít především inhalací (vdechováním) nebo ingescí (pozřením) radioaktivních látek.

K největším radiačním haváriím [30] patří havárie v ukrajinském Černobylu, ke které došlo 26. 4. 1986. K výbuchu došlo následkem exploze páry a vodíku, která způsobila roztržení betonového bloku reaktoru a odhození jeho tisícitunového víka. Došlo k požáru a během desetidenního úniku bylo do ovzduší vyneseno asi 5 tun radioaktivního paliva, které bylo rozneseno větrem v různé koncentraci po téměř celé Evropě. Celkový počet úmrtí lidí v Evropě ve spojitosti s černobylskou havárií odhaduje Světová zdravotnická organizace k roku 2005 na 4000 osob, v dalších letech půjde patrně o několik dalších tisíc osob. Celkové (tedy i nepřímé) škody způsobené černobylskou havárií jsou celosvětově odhadovány asi na 10 miliard dolarů. Oblast o průměru 30 km kolem elektrárny je nepřístupná.

Poznámka: Nejednalo se o „atomový výbuch“. V žádné na světě provozované jaderné elektrárně nemůže dojít k jadernému výbuchu, ale k úniku radioaktivních látek.

Příkladem jiné radiační havárie může být havárie v americké jaderné elektrárně Three Mile Island v březnu 1979. Analýza této havárie napomohla k následnému zpřesnění řady zásad a mezinárodních doporučení pro obsah a rozsah plánování havarijních opatření v okolí jaderných elektráren, např. stanovení velikosti zóny havarijního plánování. Havárie vznikla vlivem úniku chladicí vody, který nebyl včas zjištěn. To vedlo k velké ztrátě chladiva a následně k tavení jaderného paliva. Zvládnutí havárie trvalo celý týden. Při havárii nikdo nepřišel o život. I když tato havárie měla velmi těžký dopad na elektrárnu, neměla téměř žádný významný vliv na obyvatelstvo; únik radioaktivních látek do okolí byl velmi omezený.

V důsledku tsunami dne 11. 3. 2011 byly zasaženy také japonské jaderné elektrárny.  V jaderné elektrárně Fukušima I  selhalo nouzové chlazení a vybuchl nahromaděný vodík. O den později došlo vlivem selhání chlazení reaktoru k roztavení palivových tyčí, explozi a následnému úniku radiace. V okruhu 30 km kolem elektrárny je zakázaná zóna díky vysoké radioaktivitě. Tato země nikoho, bude zřejmě dalším mementem jaderné energetiky, stejně jako oblasti kolem Ukrajinského Černobylu.

Opatření k ochraně zdraví při radiační havárii [31]

Žádná jaderná elektrárna nesmí být uvedena do provozu, dokud pro ni není zpracován vnitřní havarijní plán a zabezpečena jeho případná realizace.

Vedle havarijního plánu pro vlastní elektrárnu musí být zpracovány i plány na ochranu obyva­telstva, tzv. vnější havarijní plány. Tyto plány se zpracovávají pro okolí jaderné elektrárny, ležící v zó­ně havarijního plánování.

Všichni občané žijící v zónách havarijního plánování kolem jaderných elektráren pravidelně dostávají instruktážní „Příručku pro ochranu obyvatel v případě radiační havárie“.

V případě jaderné elektrárny v Dukovanech sahá zóna havarijního plánování do vzdálenosti 20 km kolem elektrárny. Pro jadernou elektrárnu Temelín je stanovena zóna o poloměru 13 km.

Vnější havarijní plány obsahují ve smyslu mezinárodních doporučení zejména následující opat­ření k ochraně zdraví obyvatelstva při radiační havárii: vyrozumění a varování, monitorování radi­ační situace, ukrytí, jódovou profylaxi, evakuaci, regulaci pohybu osob, dozimetrickou kontrolu a de­kontaminaci, regulaci používání potravin, pitné vody a jejich zdrojů a zdravotní péči.

Jednotlivé druhy opatření k ochraně zdraví obyvatelstva mají různý význam v různé době po havárii. Proto se některá z nich plánují či uvažují v únikové, resp. předúnikové fázi radiační havárie, jiná ve fázi poúnikové (představuje ji období od několika dnů až po několik týdnů po vzniku radiač­ní havárie).

V jaderné elektrárně, v jejím okolí i po celém území ČR se soustavně provádí a vyhodnocuje měření radioaktivity. Provádí se takzvané monitorování radiační situace. V případě radiační havárie umožňuje monitorování účelně rozhodovat o potřebě provádět opatření na ochranu zdraví lidí a ži­votního prostředí.

Jednotlivá opatření:

Varování obyvatelstva.

Obyvatelstvo je v případě radiační havárie upozorněno na vznik hava­rijního stavu v jaderné elektrárně sirénami pomocí signálu „Všeobecná výstraha“. U elektronických sirén, místních informačních systémů nebo z veřejného rozhlasu bude poskytnuta tísňová informace o vzniku radiační havárie (slovně „RADIAČNÍ HAVÁRIE“). Ten­to signál vyžaduje od osob nacházejících se v zóně havarijního plánování okamžité ukrytí v budovách a zapnutí televizních a rozhlasových přijímačů. Prostřednictvím televizního a rozhlasového vysílání občané obdrží informace o vzniku havarijního stavu na jaderné elektrárně a pokyny pro provedení ochranných opatření, tj. pro ukrytí, jódovou profylaxi, evakuaci a další činnost.

Ukrytí.

Ukrytí obyvatelstva v budovách podstatně snižuje přímé ozáření osob ionizujícím (radi­oaktivním) zářením a možnost vdechování radioaktivních látek. Ukrytí obyvatelstva se plánuje a při radiační havárii provádí v celé zóně havarijního plánování ihned po varování sirénami. Při ochraně obyvatelstva ukrytím má největší význam ukrytí ve vlastních bytech a různých společenských budovách.

Obyvatelé musí zůstat ukryti po dobu, která je jim oznámena ve sdělovacích prostředcích. Přitom musí zavřít všechna okna a dveře, utěsnit je, vypnout ventilační a klimatizační systémy a uzavřít větrací otvory, uhasit oheň v zařízeních na spalování pevných paliv a uzavřít klapky komínových těles.

Jódová profylaxe.

Mezi radioaktivní prvky, které by mohly uniknout z jaderné elektrárny při ra­diační havárii patří i radioaktivní izotopy jódu. Vdechovaný jód se usazuje ve štítné žláze. Usa­zování radioaktivního jódu lze zabránit tím, že štítnou žlázu nasytíme normálním, neradioaktivním jódem. Proto má každý občan, žijící v zóně havarijního plánování, k dispozici tablety jodidu drasel­ného, které musí po varování o vzniku radiační havárie pozřít v množství uvedeném v televizní a roz­hlasové relaci. Doporučené dávkování je následující:

• kojenci do 1 měsíce - ¼ tablety
• děti do 3 let – ½ tablety
• děti do 12 let – 1 tabletu
• osoby nad 12 let – 2 tablety

Evakuace.

Evakuací rozumíme neprodlené rychlé přemístění osob z ohrožené oblasti do míst ležících mimo zónu havarijního plánování. Evakuace při radiační havárii se plánuje jen z obcí, v nichž by ukrytí a jódová profylaxe nemusely být dostatečně účinným opatřením na ochranu zdraví.

Evaku­ace se plánuje pro všechny obyvatele z obcí nacházejících se ve vzdálenosti do 5 km od elektrárny. Z ostatních míst zóny havarijního plánování se evakuuje část obyvatelstva nacházející se ve směru šíření radioaktivních látek. Jde přibližně o 5 sektorů z 16, do kterých je rozdělena tato zóna. V období poúniko­vé fáze havárie se na základě výsledků monitorování radiační situace evakuovaní buď vracejí do svých obcí, anebo se podrobují přesídlení.

Přesídlení obyvatelstva.

Je dlouhodobé opatření, které se předem neplánuje a nepřipravuje. Jeho smyslem je zabránit pobytu obyvatelstva v nepřípustně zamořených oblastech. Podle potřeby může dojít i k přesídlení obyvatelstva, které nebylo v časné fázi havárie evakuováno.

Regulace pohybu osob.

Úkolem regulace pohybu osob na ohroženém území je zabránit vstupu osob do ohroženého prostoru, zajistit průjezdnost komunikací pro monitorovací skupiny, pro evaku­aci obyvatelstva a přesuny sil a prostředků provádějících záchranné a likvidační práce, snížit ozáření a radioaktivní kontaminaci osob, zabezpečit ochranu majetku a celkově racionálně usměrnit dopravu a přepravu osob v ohrožené oblasti. Regulace je organizována jednotkami Policie ČR, které by byly později doplněny i jednotkami Vojenské policie.

Na výjezdech ze zóny havarijního plánování se plánují, zajišťují a případně realizují regulační místa, kde by se mj. prováděla dozimetrická kontrola osob, vozidel a materiálů vyvážených ze zóny havarijního plánování. V blízkosti regulačních míst se zřizují mobilní místa pro provádění dekontaminace. Byla by budována polním způsobem hasičským záchranným sborem nebo vojenskými útvary.

Regulace používání potravin, vody a krmiv.

Spočívá v zákazu spotřeby všech potravin a krmiv na ohroženém území s výjimkou těch, které byly vhodně skladované a chráněné proti radioaktivní kontaminaci. Zákaz požívání vody a jejího používání k potravinářským účelům a k napájení hospodářských zvířat je vydáván pro neupravenou vodu odebranou z nechráněných vod­ních zdrojů a pro dešťovou vodu.

Zajišťuje se náhradní zásobování. Podle charakteru vzniklé radiační situace se organizují, zavádějí a odvolávají další odpovídající zemědělská, vodohospodářská, veterinární a zásobovací opatření. Relativní význam těchto opatření stoupá s dobou uplynulou od havárie, tj. tato opatření se zvažují zejména v poúnikové fázi radiační havárie.

Zdravotní péče.

Spočívá v komplexu léčebně preventivních, hygienických a protiepidemických opatření. K jejímu zajištění se zpracovávají územní traumatologické plány.