Zemětřesením označujeme půdní otřesy způsobené pohyby pod zemským povrchem. Je to jev, který má fyzikální původ. Vzniká náhlým uvolněním mechanické energie v zemském nitru. Jako zlomový proces se začíná rozvíjet v bodě, který nazýváme hypocentrum neboli ohnisko. Bod na zemském povrchu ležící přímo nad hypocentrem se nazývá epicentrum. Kolem ohniska se nachází ohnisková oblast. Je to oblast, v níž v průběhu zemětřesení dochází k nevratným deformacím. Vně ohniska se zemětřesení projevuje převážně seizmickými vlnami, tj. kmity, které se šíří zemským tělesem. Na zemském povrchu jsou pozorovány krátkodobé rychlé pohyby, které trvají několik sekund až desítky sekund. V případě velmi silných zemětřesení se šíří seizmické vlny obvodovými partiemi zemského tělesa i několik hodin. Vlny mohou také při průchodu různými druhy hornin měnit směr. V případě, že zemětřesení vznikne pod mořským dnem může vyvolat katastrofu v podobě ničivých přílivových vln zvaných tsunami.

Pro určení intenzity zemětřesení se používá řada stupnic, z nichž nejznámější je Richterova škála nebo také místní magnitudo zemětřesení. Představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. Má 8 stupňů (v závorce je uveden průměrný počet zemětřesení příslušného stupně):

I. Mikro – méně než 2,0, nepocítitelné mikrozemětřesení (cca 8000 denně)

II. Velmi malé – 2,0-2,9, většinou nepocítitelné, ale zaznamenatelné (cca 1000 denně)

III. Malé – 3,0-3,9, často pocítitelné, nezpůsobuje škody (cca 50.000 za rok)

IV. Slabé – 4,0-4,9, citelné třesení věcí v domě, nevýznamné škody (cca 6000 za rok)

V. Střední – 5,0-5,9, u správně postavených budov jen drobné škody, u ostatních větší škody v malé oblasti (cca 800 za rok)

VI. Silné – 6,0-6,9, může ničit až do vzdálenosti 100 km od epicentra (cca 120 za rok)

VII. Velké – 7,0-7,9, vážné škody ve velkých oblastech (cca 18 za rok)

VIII. Velmi velké – 8,0 a více, vážné škody i do vzdálenosti stovek km od epicentra (cca 1 za rok).

Nejsilnější zatím zaznamenané zemětřesení bylo „Velké chilské zemětřesení“ 22. května 1960, které mělo sílu 9,5 Richterovy škály. Zemětřesení v Chile v únoru 2010 mělo sílu 8,8 Richterovy školy.

Zemětřesení vyvolává řadu sekundárních jevů (domino efekt), jejichž účinky jsou někdy horší než účinky samotného zemětřesení. Dochází k porušení vodovodního a plynového potrubí, vznikají požáry a výbuchy plynu, sesouvají se svahy, mohou se přehradit vodní toky a vzniknout záplavy apod. Na pobřežích hrozí přílivové vlny tzv. tsunami. Intenzita dopadu těchto jevů pak záleží na organizaci záchranných prací a na okamžitém nasazení všech prostředků.

K opatřením ochrany obyvatelstva při zemětřesení patří záchranné a vyprošťovací práce, informování obyvatelstva, poskytování zdravotnické pomoci, evakuace (osoby bez přístřeší), nouzové přežití a humanitární pomoc, oprava nezbytných veřejných zařízení, odstraňování trosek, zprůjezdnění komunikací, udržování pořádku, pohřební služby. Tyto úkoly plní, organizuje a koordinuje veřejná správa.

Osobní ochrana při zemětřesení

V rámci cestovního ruchu se člověk může dostat do míst, kde je zemětřesení častějším jevem než v České republice. Zásady sebeochrany jsou následující:

• prevence - získat informace o únikových trasách (hotel, ubytovna), o kontaktním spojení na zastoupení ČR v dané destinaci, mít funkční svítilnu,
• při zemětřesení se snažíme zachovat klid.

pokud jsme v budově:

• schováme se pod silný stůl nebo jiný ochranný prvek (zárubně dveří) a tam přečkáme otřesy nebo se přitiskneme k vnitřní nosné zdi,
• držíme se dál od těžkých předmětů, knihoven, policí apod.,
• při otřesech nevybíháme z budovy – hrozí zasažení padajícími předměty,
• držíme se stranou od oken, zrcadel a skel, které se mohou roztříštit,
• nevstupujeme do výtahu, na schodiště ani neskáčeme z okna.

pokud jsme ve volném prostoru:

• přesuneme se do prostoru kde nehrozí pád předmětů z budov,
• držíme se stranou od stromů, staveb a konstrukcí, které by na nás mohly spadnout,
• držíme se stranou od elektrického vedení, nesaháme na spadlé dráty,
• nezůstáváme v úzkých ulicích,

pokud jsme v automobilu:

• zpomalíme, zajedeme na volné prostranství mimo podjezdy, sloupy nebo stromy,
• zůstaneme ve voze, dokud otřesy neustanou.

Po zemětřesení poskytneme první pomoc sobě a ostatním, získáváme informace o situaci a o možnostech pomoci.

Zemětřesení v České republice

V ČR bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi jsou Kraslicko v Karlovarském kraji a hronovsko-poříčský zlom v kraji Královéhradeckém.

Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích. Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj z října 2008 s epicentrem u vsi Nový Kostel. Nejsilnější otřes 14. října 2008 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,8 až 5,0.

Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných hor. Kromě toho na Ostravsku, Kladensku a v Podkrušnohorské pánvi dochází k otřesům v souvislosti s důlní činností.