Některé prvky počasí mohou ohrozit životy, zdraví a majetek obyvatelstva. Patří zde např. silný vítr, sucho, extrémní chlad či vedro nebo blesk.

Vítr

Vítr, čili proudění vzduchu, vzniká v důsledku vyrovnávání tlaku vzduchu v různých oblastech. Tlak vzduchu není stálý a mění se i v závislosti na teplotě. Čím větší jsou rozdíly, tím je vítr větší (teplý vzduch stoupá nahoru, studený klesá dolů). Vítr sám o sobě nepředstavuje pro člověka bezprostřední nebezpečí. Nebezpečný se stává zvyšováním své intenzity a rychlosti zejména působením na předměty a objekty v okolí člověka. Může lámat větve, vyvracet stromy, ničit budovy, elektrické vedení, telefonní linky apod.

Rychlost větru se udává v m/s nebo km/hod Vítr začíná dělat škody od rychlosti 20 m/s. Středoevropský rekord v rychlosti nárazů větru drží stanice na Skalnatém plese (Slovensko), a to 78,6 m/s. Nejvyšší naměřená rychlost větru v ČR byla 60m/s (216 km/h). Byla naměřena na  Sněžce dne  19. 1. 2007. Člověk se udrží na nohou do rychlosti 36 m/s. Při rychlosti 44 m/s může být člověk vyzdvižen a nesen větrem.

V roce 1805 navrhl námořní admirál Beaufort stupnici pro vyjadřování síly větru, kterou používáme dodnes [22]. Obsahuje 12 stupňů, přičemž poslední 4 stupně - vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice a orkán  mohou způsobovat škody a ohrožovat zdraví i život. Beaufortova stupnice síly větru je uvedena v příloze 4.

Kromě této stupnice se používají některé speciální. Např. pro měření síly tornád se používá Fujitova stupnice. Dělí tornáda do šesti stupňů - F0 až F5. Nejsilnější šestý stupeň F5 se vyskytuje pouze ve 2% ze všech případů výskytu tornád zejména v USA. Pro klasifikaci hurikánů se používá Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice. Rozděluje hurikány do pěti kategorií podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklon označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 m/s (119 km/h). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím 69 m/s (249 km/h) [22].

V nedávné minulosti vnikly mimořádné události způsobené silným větrem, které zasáhly značnou část Evropy včetně ČR. Byly pojmenovány Kyrill a Emma [22].

Kyrill je označení tlakové níže, která se rozvinula do ničivé bouře, s větry dosahujícími v nárazech síly orkánu (12.stupeň Beaufortovy stupnice). Vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantický oceán k Evropě, kde zasáhl Irsko a Británii 17. ledna večer. Bouře se přemístila ze 17. na 18. ledna  nad Severní moře a 18. ledna odpoledne dosáhla nizozemského a německého pobřeží. V Česku bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod., nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky. Kyrill si vyžádal 45 lidských životů, z toho 4 v Česku; vyskytla se rozsáhlá narušení veřejné dopravy, výpadky elektrické energie, závažné škody na veřejných a soukromých budovách, a vývraty a polomy v lesních porostech. V Česku orkán páchal škody zejména v okrese Klatovy, kde zničil skoro tři milióny m³ dřeva. To znamená, že v okrese Klatovy padla třetina celkových škod v Evropě. Orkán zde trval více než osm hodin a následky byly katastrofální. Důsledkem orkánu na Šumavě jsou holé šumavské vrcholy.

Vichřice Emma byla tlaková níže (cyklona), která zasáhla Evropu v období od          1. března 2008 do 5. března 2008. Síla vichřice nebyla tak velká jako u větrné bouře Kyrill. Vítr dosahoval v nárazech rychlosti 120–140 km/hod. Následkem síly větru padaly stromy, bylo strháno elektrické vedení a došlo k velkému množství dopravních nehod, škody byly celkem přibližně 500 miliónů korun, vichřice měla celkem 14 obětí. Vichřice sebou přinesla bouřky, kroupy a přívalové deště. Následkem toho byly některé silnice na Šumpersku zaplaveny vodou.

Tornádo v Litovli začalo postupným zatahováním oblohy ve středu 9.6.2004  odpoledne. V půl páté vypukla prudká bouře s lijákem a krupobitím. Během několika minut se náhle setmělo a bouře se proměnila v ničivé tornádo. Obrovský náraz větru o síle přes 200 km/hod. (cca 56 m/s) lámal stromy, vyrážel dveře a okna, odnášel střechy. Brázda největších škod se táhla podél ramene řeky Moravy v poměrně úzkém pásu. Celá pohroma netrvala déle než hodinu. Do likvidace následků byli zapojeni profesionální i dobrovolní hasiči, během první noci pomáhalo postiženým kolem sta pracovníků. Vichřice odnesla střechy a napáchala další škody na domech a stromech. Z padesáti značně poškozených domů muselo být ihned vystěhováno pět rodin. Staticky bylo narušeno 11 domů, u dvou byla nařízena demolice. Odhad škod týden po tornádu na majetku města byl přes 9 mil. Kč a na veřejné zeleni 15 mil. Kč [23].

Sebeochrana při vichřici nebo orkánu

Při očekávání příchodu silného větru (vichřice nebo orkánu) je nutné:

• sledovat zprávy v rozhlase a televizi,
• preventivně zajistit okna a dveře,
• odstranit nebo upevnit volně položené předměty (např. květináče, zahradní nábytek) které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí; zvláštní pozornost věnovat volně ležícím plechům, skleněným výplním nebo jiným pevným a ostrým předmětům, z nichž se za silného větru stávají smrtící zbraně.

Při příchodu silného větru (vichřice nebo orkánu)

• je-li to možné přečkat silný vítr v uzavřených budovách nebo naopak na zcela volném prostranství; bezpečný úkryt před silným větrem poskytují budovy s nenarušenou statikou; nejlepší je ukrýt se ve sklepě, který je umístěn pod úrovní terénu, 
• omezit pohyb venku, neschovávat se pod stromy, nebo v okolí vyšších a starších budov, u kterých hrozí stržení střešní krytiny (tašky, plechy),
• nezdržovat se v blízkosti větších stromů, rozhodně nechodit do lesa
  dávat pozor na možnost pádu elektrického vedení, nedotýkat se a nepřibližovat se k němu,
• za jízdy autem snížit rychlost, neparkovat pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením např. vysoké sloupy.

Silné mrazy [22]

Dlouhotrvající silné mrazy, to je teploty od minus 12^oC a nižší, znamenají ohrožení obyvatelstva, které může vést až k úmrtí v důsledku podchlazení. Mráz může způsobit zdravotní problémy seniorům, dětem a nemocným lidem, ale ohroženi jsou i řidiči z důvodu vzniku náledí.

Osobní ochrana při silných mrazech:

• teple se oblékat, nejlépe do několika vrstev oblečení, a nezapomínat na rukavice a čepice,
• děti, starší lidé a nemocní by měli omezit pobyt venku na minimum,
• proti prochladnutí pomáhá tělesný pohyb, teplý nápoj a jídlo,
• ekonzumovat alkohol, který rozšiřuje cévy a tím dochází k vyšším tepelným ztrátám, i když máme pocit tepla,
• opatrnost na silnicích, chodnících (nebezpečí zlomenin),
• nechodit pod namrzlým elektrickým vedením.

V případě dlouhotrvajících silných mrazů jsou připravena centra pro bezdomovce, která zajišťují některá velká města ve spolupráci s humanitárními organizacemi. Jde o poskytnutí nouzového ubytování (zateplené stany), teplých nápojů a polévek.

Sněhové kalamity [22]

Intenzivní sněžení, podobně jako slabší sněžení v kombinaci s větrem, se stává omezujícím a nebezpečným povětrnostním jevem. Nová sněhová pokrývka i navátý sníh vedou ke zhoršení sjízdnosti komunikací a ke sněhovým kalamitám, které ovlivňují dopravu všeho druhu.

Při intenzivním nebo dlouhotrvajícím sněžení a větru v závětrných partiích terénních nebo jiných překážek se tvoří sněhové jazyky a závěje.

Velmi nebezpečné jsou sněhové bouře. Spojuje se při nich účinek sněhu, silného větru, který víří sníh a mrazu a mohou zcela ochromit veškerou dopravu, stejně jako celá města a aglomerace. Dochází ke zdánlivému splynutí země a oblohy, výraznému snížení dohlednosti (tzv. bílá tma) a mohou být doprovázeny i blesky. Orientace je obtížná a snadno může dojít až k umrznutí.

V České republice se absolutní maximum sněhové pokrývky pohybuje od několika desítek cm v nížinných polohách až po několik metrů v nejvyšších horských polohách. Nejvíce sněhu za 24 hodin spadlo 16. dubna 1916 na Lysé hoře 108 cm, 11. března 1958 ve Velkých Karlovicích (Velký Jeseník) 105 cm. V novější době 5. března 1970 v Deštné v Orlických horách 75 cm, 6. prosince 1998 v Harrachově 66 cm, 30. prosince 2005 ve Frenštátě pod Radhoštěm 65 cm a 15. února 2012 na stanici Bílá- Konečná spadlo 65 cm nového sněhu.

Dne 22. února 2001 v důsledku opakovaných sněhových bouří, při kterých napadlo na Českomoravské vrchovině až 35 cm nového sněhu, musela být v obou směrech uzavřena dálnice D1 na řadu hodin. Pás silného sněžení se při silném severozápadním proudění rozprostíral podél téměř celé dálnice D1, přičemž nejkritičtější situace vznikla na návětří Českomoravské vrchoviny.

Výstražné informace ČHMÚ na sněhové jevy jsou vydávány zpravidla s předstihem 36 až 12 hodin. Vydávají se na novou sněhovou pokrývku, silné sněžení, sněhovou bouři a sněhové jazyky a závěje.

Sněhová pokrývka i navátý sníh vedou ke zhoršení sjízdnosti komunikací a ke sněhovým kalamitám, které ovlivňují dopravu všeho druhu. Nejčastěji postižené jsou části komunikací vedoucí otevřenou, vyvýšenou krajinou.

Opatření při sněhové kalamitě pro řidiče:

• je nezbytné sledovat předpovědi počasí a rozhlasové či televizní zpravodajství a volit maximálně opatrný způsob jízdy přizpůsobený aktuálnímu stavu vozovky i povětrnostním podmínkám,
• teplo ve vozidle přispívá k větší únavě, ospalosti a malátnosti, proto i v zimě je vhodné občas zastavit a projít se na vzduchu nebo alespoň otevřít okénko,
• je vhodné mít ve vozidle teplé oblečení (uvíznutí a čekání pouze v košili by mohlo být velmi nepříjemné) a alespoň minimální zásobu nápojů a občerstvení,
• vedle škrabky na okna a košťátka na sníh jsou vhodné sněhové řetězy,
• mít dostatek benzínu v nádrži tak, aby bylo možné při čekání v koloně automobil vytápět.

Velké přívaly sněhu mohou také vést k poškození až zřícení nedostatečně dimenzovaných či neudržovaných střech a střešních konstrukcí. Nebezpečný může být i déšť do velké vrstvy sněhu na střechách, který se zachycuje ve sněhové pokrývce a tím zvyšuje její hmotnost. Odklízení sněhu ze střechy je z důvodu možného pádu člověka velmi nebezpečné. Je důležité vyhýbat se místům, kde hrozí pád sněhu ze střech a také ze stromů, sloupů apod.

Při sněhové kalamitě je rovněž nutné zabezpečit nouzové přežití obyvatelstva v obytných budovách (osadách, obcích) odříznutých od standardního zásobování nebo osob ve vozidlech na neprůjezdných komunikacích.

Blesk [22]

Elektrické výboje (blesky) představují rizikový faktor všech bouřek. Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné, existují jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií), a naopak jsou místa vysloveně riziková.

Základním pravidlem je skutečnost, že blesk postupuje cestou nejmenšího odporu, tedy hledá si co nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejvíce vodivé objekty v krajině. Toto však není absolutním pravidlem, často totiž nelze odhadnout, jaká dráha bude pro blesk nejvýhodnější. Obecně však platí, že během bouřky bychom se měli vyvarovat situací, při kterých se člověk stává doslova hromosvodem (ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či z důvodu zvyšování své vodivosti). Situace se stává nebezpečnou v okamžiku, kdy jsou již vidět jednotlivé blesky, přičemž akutní nebezpečí začíná hrozit, když je slyšet i hřmění. Riziko je tím větší, čím kratší je čas mezi okamžikem výboje blesku a okamžikem zahřmění a čím hlasitější je zahřmění.

Osobní ochrana před bleskem

Rizikové situace při silných elektrických výbojích v bouřce = co nedělat!

• pohybovat se v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě; extrémně nebezpečným je pohyb na horském hřebenu a na vrcholech hor,
• pobývat na vodní hladině jako plavec, v člunu, apod.,
• pohybovat se v jakékoliv otevřené krajině když máme u sebe větší kovové předměty nebo se jich dotýkáme,
• pohybovat se pod vzrostlejšími stromy, některé i nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než případně jiný okolní vyšší porost a proto mohou být výrazně vodivější; za bouřky je nejvhodnější vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších,
• pohybovat se v blízkosti jakýchkoliv stožárů (nejen kovových), sloupů veřejného osvětlení, elektrického vedení apod.,
• jízda v/na jakýchkoliv otevřených vozidlech, jízdních kolech a motocyklech,
• vedení hovoru prostřednictvím pevných telefonních linek (i z uzavřených chráněných místností), práce s PC a s elektrospotřebiči připojenými k rozvodné síti,
• tělesný kontakt s vodou z vodovodních rozvodů,
• pobývat pod skalními převisy, ve vchodech do jeskyní, šachet apod.
• vystupovat z automobilu v blízkosti bouřky, především pokud jsou pneumatiky a okolní terén ještě suché; za mokra je riziko iniciace výboje výrazně nižší.

Relativně bezpečná místa – co dělat!

• být během bouřky v automobilu s uzavřenou plechovou karosérií, v případech jízdy s dostatečným časovým předstihem před bouřkou je vhodné zatáhnout nebo demontovat všechny externí antény, uzavřít okna a zbytečně se nedotýkat kovových částí karosérie,
• při bouřce v otevřené krajině vyhledat co nejnižší polohy (údolí, úvozy, apod.), je však nutno zvážit riziko možnosti náhlého přívalu vody,
• na vyvýšených místech je vhodné zaujmout co nejnižší polohu, avšak ne vleže, protože je nutné mít co nejmenší kontakt těla se zemským povrchem,
• pokud se jedná o skupinu, je vhodné se rozdělit a především nebýt v tělesném kontaktu, čímž se eliminuje riziko zasažení větší skupiny osob elektrickým výbojem a zároveň je větší pravděpodobnost možnosti poskytnutí první pomoci prostřednictvím jiné nezasažené osoby,
• v budově zavřít okna, zdržovat se uprostřed místnosti na suchém místě, dále od kamen, vodovodu, elektrického vedení, zásuvek, elektrických spotřebičů a telefonů,
• zabránit poškození domácích přístrojů, vypnout je ze sítě, zejména ty, jejichž součástí je obrazovka.

Tyto zásady opatrnosti platí rovněž tehdy, když se bouřka jeví jako relativně vzdálená (zejména po předcházejících vydatných srážkách, kdy se může zdát, že bouřka již odchází). Bezpečnostní pravidla je vhodné zachovávat po dobu alespoň 20 až 30 minut od posledního blesku či zahřmění.

V případě zásahu a zranění člověka bleskem bývá pro zasaženou osobu rozhodující včasné poskytnutí první pomoci, přičemž je zpravidla nezbytné provést masáž srdce a umělé dýchání. Zároveň si je třeba uvědomit, že v některých případech se jedná pouze o šok vyvolaný krátkodobým silným elektrickým výbojem.

Extrémní teplo, dlouhotrvající sucha a teplotní inverze [22]

Vlivem extrémních teplot – nad 30oC a dlouhotrvajícího sucha dochází k nárůstu četnosti zdravotních potíží rizikových skupin obyvatelstva jako kardiaků, astmatiků a dlouhodobě nemocných. V důsledku dlouhodobé expozice poškozeného ovzduší dochází ke značnému zvýšení výskytu chronických onemocnění horních cest dýchacích a ke snížení psychické a fyzické odolnosti pacientů, ke zhoršení průběhů respiračních onemocnění i ke zvýšení počtu úmrtí u rizikových skupin obyvatelstva. Velkým nebezpečím je dehydratace organismu, zejména u malých dětí a seniorů.

Velikost zátěže se zvyšuje s rostoucí délkou trvání období s vysokými teplotami a při vysoké vlhkosti vzduchu. Ta omezuje odpařování potu z těla a tedy jeho ochlazování a vede k pocitu dusna. Zátěž zvyšuje přímé sluneční záření, které je nejintenzivnější kolem poledne místního času (13 hodin letního času). V jeho důsledku se v létě výrazně ohřívají stěny budov, povrchy komunikací apod., takže v jejich blízkosti můžeme naměřit výrazně vyšší teploty vzduchu než ve volné přírodě.

Největší zátěž vysokými teplotami bývá ve velkých městských aglomeracích. Situaci je zde možno zlepšit relativně jednoduše, a to výsadbou zeleně. Stromy ochlazují města dvojnásob – zastíněním a výparem. Rostliny vyměšují vodu skrze póry v listech, voda se vypařuje a při tom se spotřebovává teplo. Tento proces ochlazuje vzduch v okolí. Jeden vzrostlý strom s korunou o průměru 10 m může za den vypařit až 160 litrů vody.

Osobní ochrana při extrémních teplotách

• pít dostatečné množství tekutin, nepobývat na přímém slunci,
• zmírnit tělesnou zátěž a aktivitu.