Živelní pohromy ohrožují obyvatelstvo od samého počátku civilizace. Moravskoslezský kraj patří k těm, kterým nehrozí výbuchy sopek a pro něž je zemětřesení malým nebezpečím. Musí se však chránit proti povodním, sesuvům i proti následkům atmosférických poruch.
Některé prameny [19] uvádějí, že na celé Zemi přijde každý stotisící člověk o život při živelní pohromě, roční průměr obětí katastrof je cca 16.000. Ve srovnání s oběťmi automobilismu (400-500 tisíc obětí ročně [20]) však nejde o velké číslo. Problém je hlavně v tom, že živelní pohromy udeří najednou, často neočekávaně, zpustoší určité území, zničí obydlí, majetek, komunikace a zdroje obživy.
Jakákoliv akce proti živelním pohromám vyžaduje jejich dobrou znalost, především poznání jejich vzniku, mechanismu šíření a dalších jevů s nimi spojených. Pak lze uvažovat o opatřeních k ochraně obyvatelstva.