Krizovým řízením ve veřejné sféře se rozumí souhrn činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a na plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury

Orgán krizového řízení je zákonem [14] stanovený orgán veřejné správy. Systém krizového řízení rozlišuje:

• orgány s celostátní působností (vláda, ministerstva a ostatní ústřední správní úřady, ČNB)
• orgány s územní působností (orgány územní samosprávy, hasičské záchranné sbory krajů, Policie ČR)

Orgány krizového řízení s územní působností

Krizové řízení v kraji zajišťují zejména hejtman kraje, hasičský záchranný sbor kraje, Policie ČR a krajský úřad.

Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací. K plnění svěřených úkolů v krizovém řízení:

• zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje,
• zřizuje a řídí krizový štáb kraje,
• schvaluje krizový plán kraje.

Podle zákonem stanovených podmínek, může hejtman, v případě, že jsou ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, vyhlásit stav nebezpečí.

Hasičský záchranný sbor kraje při přípravě na krizové situace a jejich řešení zejména:

• organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji,
• vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,
• zpracovává krizový plán kraje,
• zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností.

Policie České republiky zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.

Úkoly v krizovém řízení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností zajišťuje zejména starosta a obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Starosta ORP k zabezpečení úkolů ve správním obvodu obce s rozšířenou působností:

• zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností
• organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení,
• schvaluje krizový plán obce s rozšířenou působností,
• zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností.

Krizové stavy

Krizové řízení je spojeno s přípravou na vyhlášení a vyhlášením krizových stavů.

Vyhlášení krizového stavu představuje vymezení souboru opatření (krizová opatření), která platí omezenou dobu na vymezeném území, a která mají umožnit překonání situace, která nastala v souvislosti se vznikem mimořádné události velkého rozsahu, narušením kritické infrastruktury nebo výskytem jiného nebezpečí.

Rozlišujeme:

• stav nebezpečí (vyhlašuje hejtman kraje)
• nouzový stav (vyhlašuje vláda)
• stav ohrožení státu a válečný stav (vyhlašuje Parlament)

 Dosud nejčastěji vyhlašovaným krizovým stavem byl stav nebezpečí a nouzový stav, a to v souvislosti s výskytem živelních pohrom (povodní).