Mezi základní opatření ochrany obyvatelstva, která se provádí při řešení mimořádných událostí a krizových situací na úrovni obce, patří:

• varování a informování,
• evakuace,
• nouzové přežití,
• ukrytí,
• individuální ochrana obyvatel,
• dekontaminační opatření.

Varování a informování obyvatelstva

Varování obyvatelstva je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících včasné předání varovné informace o reálně hrozící nebo již vzniklé mimořádné události nebo krizové situaci, vyžadující realizaci opatření ochrany obyvatelstva.

Tísňové informování obyvatelstva je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření, zabezpečujících bezprostředně po zaznění varovného signálu předání informací o zdroji, povaze a rozsahu nebezpečí a nutných opatřeních k ochraně života, zdraví a majetku. Je stanovena povinnost provozovatelů hromadných informačních prostředků uveřejňovat tísňové informace.

Za základní způsob varování obyvatelstva je považováno vyhlášení varovného signálu a za základní prostředky poplachové rotační (elektrické) sirény, elektronické sirény a další zařízení s vlastnostmi elektronických sirén (např. místní informační systémy, zejména obecní rozhlasy). Obecně se tyto prvky nazývají „koncové prvky varování“. Pro zabezpečení tohoto úkolu je na území ČR vybudován a provozován jednotný systém varování a informování.

Pro předávání varovné informace se využívá předem stanovené akustické znamení – varovný signál. V ČR existuje jediný varovný signál s označením „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“. Signál je vyhlašován kolísavým tónem po dobu 140 sekund. U elektronických sirén je signál doplněn o verbální informaci upřesňující druh ohrožení. Po akustickém tónu sirény následuje tísňová informace z hromadných informačních prostředků o hrozící nebo vzniklé mimořádné události.

Sirény se také používají ke svolání jednotek požární ochrany. K tomu slouží signál „POŽÁRNÍ POPLACH“, který je vyhlašován přerušovaným tónem po dobu 60 sekund. Tento signál není varovným signálem.

Zpravidla každou první středu v měsíci se provádí v České republice ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění formou aktivace signálu „ZKOUŠKA SIRÉN“. Tento signál je vyhlašován nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund. U elektronických sirén předchází tomuto signálu krátká verbální informace o zkoušce sirén a rovněž po odeznění signálu informace o tom, že zkouška sirén proběhla.

Evakuace obyvatelstva

Evakuací se rozumí přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Evakuace se provádí z ohrožených míst do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.

Evakuace je prvkem kolektivní ochrany, je základním opatřením ochrany obyvatelstva a v podmínkách České republiky se provádí především při ohrožení povodní, případně při úniku nebezpečných látek, požáru apod. Na provedenou evakuaci navazuje zajištění nouzového přežití obyvatelstva, kdy je pro evakuované obyvatelstvo zajištěno především nouzové ubytování, nouzové zásobování vodou a potravinami.

Evakuaci může nařídit:

• velitel zásahu,
• starosta obce,
• starosta obce s rozšířenou působností,
• hejtman kraje.

V době povodní zabezpečují evakuaci povodňové orgány.

Evakuaci lze rozlišit dle několika faktorů. Jedním z nich je rozsah evakuace, podle něhož se dělí na:

a) plošnou evakuaci

Jedná se o evakuaci územního celku nebo zastavěného území nebo jejich částí – např. celá obec nebo její část. Jedná se obvykle o dlouhodobou záležitost (doba trvání je delší než 24 hodin). Pro evakuované obyvatelstvo je zapotřebí zajistit náhradní ubytování, zásobování vodou a potravinami a další opatření nouzového přežití. Může probíhat jako samovolná – obyvatelstvo se evakuuje pěšky nebo vlastními prostředky do míst dle vlastní volby (k příbuzným, na chaty či chalupy apod.) nebo řízená – jedná se o evakuaci, která je řízena evakuačními orgány; evakuovaní se přemisťují vlastními prostředky, pěšky či pomocí dopravních prostředků zajištěnými evakuačními orgány do stanovených míst;

b) objektovou evakuaci [12]

Zahrnuje evakuaci osob jedné nebo malého počtu budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších objektů.

Objektová evakuace může mít různé formy realizace. Jedná se o objektovou evakuaci ve formě:

• opuštění objektu
• přemístění v rámci jednoho objektu

Objektová evakuaci ve formě opuštění objektu

Tato forma se realizuje zejména při požáru, kdy jsou lidé ohroženi zplodinami hoření (oxid uhličitý, uhelnatý a siřičitý), nedostatkem kyslíku (klesne z 21% až na 10%), plamenem (možnost vznícení) a teplem (až 1000 ^oC).

Objektová evakuaci ve formě přemístění v rámci jednoho objektu

Tato forma se realizuje jak při požáru tak i při jiných mimořádných událostech např. při úniku nebezpečné látky. V případě požáru mohou být osoby evakuovány do stavebně a požárně oddělené části objektu, popř. do jiného objektu kde je zaručena bezpečnost evakuovaných osob. V případě úniku nebezpečné látky jde o evakuaci osob ze zóny zamořené nebezpečnou látkou na bezpečné místo.

Objektová evakuace může být:

a) současná (neřízená)

b) postupná (řízená)

Ad a) Současná evakuace je jednodušší, klade minimální požadavky na technické systémy sloužící k evakuaci (postačí jednotná informace vyzývající k evakuaci). Problém může nastat, při evakuaci velkého počtu osob tím, že dojde k tvorbě front před únikovými obvykle zúženými prostory. Při tomto způsobu budou evakuovat všechny osoby téměř najednou ze všech pater budovy, ze všech prostorů apod. Důraz musí být položen na průchodnost co největšího počtu únikových cest.

Ad b) Postupná evakuace je zpravidla složitější. Klade vyšší nároky na technické systémy sloužící k evakuaci a na připravenost záchranných složek, zejména hasičů a Policie. Je zpravidla organizována tak, že jsou nejprve evakuovány osoby z míst, kde hrozí bezprostřední nebezpečí, následně z podlaží nad tímto místem především při požáru, hrozbě nebo použití výbušniny a pak osoby z ostatních podlaží.

Zajištění objektové evakuace [13]

K provedení objektové evakuace zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby:

a) označení nouzových (únikových) východů, evakuačních výtahů a směrů úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru,

b) trvale volnou průchodnost komunikačních prostorů (chodeb, schodišť apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
c) aby chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko

Pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se zpracovává „Požární evakuační plán“. Jde např. o ubytovny, hotely, penziony, školy a školky, kancelářské a další objekty.

Požární evakuační plán obsahuje:

• určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řizena
• určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,
• určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,
• způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,
• určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení,
• grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.

Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení. Ve stavbách ubytovacích zařízení se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových cest.

Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům vyhlášky [13] a českým normám. Jde např. o vybavení chráněné únikové cesty nouzovým osvětlením, otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, vybavení bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením pro usnadnění evakuace. Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“.

Nouzové přežití obyvatelstva

Obsahem nouzového přežití je zabezpečení životních potřeb obyvatelstva, a to zejména nouzové ubytování a stravování, nouzové zásobování potravinami, pitnou vodou, nouzové základní služby obyvatelstvu a nouzové dodávky energií.

Opatření nouzového přežití navazují na evakuaci obyvatelstva z postiženého území nebo jsou realizována přímo v ohroženém prostoru. V tomto případě se jedná zejména o poskytnutí nouzového přístřeší, náhradního ošacení, stravy a nápojů po dobu nezbytně nutnou.

Nouzové ubytování a stravování

Nouzové ubytování a stravování představuje zajištění náhradních ubytovacích kapacit pro obyvatelstvo, které je v důsledku mimořádných událostí nebo krizových situací nuceno opustit svá obydlí. Prioritně se využívají objekty se stacionárním lůžkovým, stravovacím a hygienickým vybavením (např. hotely, ubytovny, internáty, rekreační zařízení). Lze využívat i stacionární zařízení s hygienickým vybavením a prostory pro umístění přenosných lůžek a dalšího ubytovacího materiálu (např. sportovní haly, tělocvičny, kulturní zařízení), případně mobilní zařízení (např. maringotky, stany). Pro osoby ubytované v místech nouzového ubytování je nutno zabezpečit i stravování. Nejvhodnější je využití stálých stravovacích zařízení (např. restaurace, hotely, kuchyně ve školách, menzy), případně mobilní stravovací zařízení (např. pojízdné kuchyně). Doporučuje se uzavřít mezi obcí a vhodnými poskytovateli nouzového ubytování a stravování dohody o spolupráci.

Hasičské záchranné sbory krajů mají dohody uzavřeny buď přímo s poskytovateli této služby nebo prostřednictvím neziskových nevládních organizací. V Moravskoslezském kraji je nouzové ubytování smluvně zajištěno pro cca 6.000 osob (1.000 osob na jeden okres). Jsou využívány objekty s větší kapacitou ubytování jako například koleje vysokých škol.

Nouzové zásobování základními potravinami

Nouzovým zásobováním základními potravinami se rozumí zásobování základními druhy potravin, které se zpravidla realizuje v prostorech, které nejsou evakuační zónou, ale ve kterých je z důvodu vzniku mimořádné události nebo krizové situace omezeno nebo zcela znemožněno běžné zásobování prodejen s potravinami a stravovacích zařízení. Provádí se zpravidla zajištěním náhradní přepravy základních druhů potravin do postižených oblastí.

Nouzové zásobování pitnou vodou

Při nemožnosti zásobování vodou z veřejného vodovodu či studny se zajišťuje nouzové zásobování vodou požadované jakosti dovážkou pitné vody v cisternách, zajištěním balené vody či použitím mobilní úpravny vody (součást pohotovostní zásoby, která je obsažena ve státních hmotných rezervách), kterou lze provést úprava vody z přírodního vodního zdroje včetně balení v plastových lahvích.

Nouzové základní služby obyvatelstvu

Nouzové poskytování základních služeb obyvatelstvu se zajišťuje především v kategoriích ošacení, hygienické potřeby, pohřební služby, sklenářství, pokrývačství ad.;

Nouzové zásobování energiemi

Nouzové zásobování energiemi se obyvatelstvu poskytuje v případech dlouhodobých výpadků dodávek elektrické energie, zemního plynu či tepla. Do těchto aktivit jsou zapojeni především dodavatelé a distributoři energií. Postupují přitom podle svých regulačních plánů a omezujících odběrových stupňů a řeší poruchové a havarijní stavy v co nejkratším možném termínu.

Pro důležité provozy a objekty (např. nemocnice, domovy důchodců, dispečerská střediska základních složek IZS ad.) jsou zabezpečeny náhradní zdroje elektrické energie.

Nouzové zásobování elektrickou energií a teplem je nutno zabezpečit i v mobilních místech nouzového ubytování.

Ukrytí při mimořádných událostech v míru

K ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami, případně účinky pronikavé radiace, se využívá přirozených ochranných vlastností staveb, které se upravují tak, aby se zamezilo proniknutí nebezpečných látek do objektu.

Vhodnými prostory k ukrytí jsou místnosti ve vyšších patrech budovy na její odvrácené straně od místa šíření nebezpečné látky. Méně vhodné jsou přízemní místnosti, a naprosto nevhodné sklepní prostory. Řada nebezpečných chemických látek je těžší než vzduch a drží se při zemi. Nebezpečné látky jsou vesměs prchavé, v terénu málo stálé a je malá pravděpodobnost, že proniknou zavřenými a utěsněnými okny, dveřmi a jinými otvory ve vyšších patrech závětrné strany budovy.

Individuální ochrana obyvatel

Ochrana dýchacích cest a povrchu těla při úniku nebezpečných látek bude prováděna improvizovaným způsobem s využitím prostředků všeobecně dostupných v domácnostech. Patří mezi ně například:

• kapesník, šátek či jiná navlhčená látka (dýchací cesty),
• motocyklové, lyžařské či jiné uzavřené brýle (oči),
• čepice, šátek nebo šála či kapuce (hlava),
• pláštěnka, jakýkoliv gumový plášť (tělo),
• gumové nebo kožené rukavice, eventuálně igelitové sáčky (ruce),
• gumové holínky, kozačky, případně igelitové sáčky přetažené přes boty a kalhoty (nohy).

Dekontaminace

Dekontaminace je soubor metod, postupů a prostředků k účinnému odstranění kontaminantů nebo jeho eliminace na akceptovatelnou úroveň a následná likvidace odstraněného kontaminantu. Kontaminantem mohou být škodlivé chemické látky v různých skupenstvích včetně otravných, radioaktivních či biologických látek. Cílem dekontaminace je snížení následků účinků nebezpečných látek a vytváření podmínek pro obnovu normálního života v kontaminovaných oblastech. Dekontaminaci zabezpečují speciálně vytvářené síly a prostředky zejména Hasičského záchranného sboru, popř. Armády ČR.

Mezi základní způsoby provedení dekontaminace osob, které lze provést i improvizovaným způsobem, je opatrné svléknutí kontaminovaného oděvu, důkladná hygienická očista (osprchování osob) a následné použití čistého nekontaminovaného oděvu.