Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a krizové situace. Patří zde např. ochrana před požáry, ochrana před povodněmi, ochrana veřejného pořádku a další. Obec se rovněž podílí na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.
Pro plnění úkolů v oblasti bezpečnosti může obec, resp. její orgány, zřizovat obecní policii, jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, zařízení civilní ochrany, krizový štáb obce a povodňové orgány obce.
V rámci připravenosti na mimořádné a krizové situace má obec za povinnost seznamovat právnické a fyzické osoby:
Obec plní povinnosti uložené zákonem o požární ochraně [7] obdobně, jako právnické osoby.
Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany zejména:
Dokumentaci požární ochrany obce tvoří např.:
Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů.
Účastníkem ochrany před povodněmi jsou povodňové orgány. Jsou to zákonem [11] definované instituty oprávněné k řízení, organizaci a kontrole opatření k ochraně před povodněmi. Obecně rozlišujeme povodňové orgány pro období mimo povodeň a pro období trvání povodně.
Povodňovým orgánem obce mimo povodeň je zpravidla obecní úřad. Ten v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi zejména:
Povodňovým orgánem obce za povodně je povodňová komise, kterou zřizuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva, zástupců právnických osob a fyzických osob, kteří jsou způsobilí k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.
Povodňová komise se za povodně řídí povodňovým plánem. V době povodně může činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi.
Mimořádné pravomoci povodňové komise začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
Povodňová komise může za povodně přijímat zejména následující opatření:
organizuje náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území.
K nejčastěji vedeným dokumentům na úrovni obce patří Povodňový plán obce a Povodňová kniha.
Povodňový plán je základním dokumentem územního celku k ochraně před povodněmi. Slouží ke koordinaci činností v daném území za povodně. Obsahuje organizační a technická opatření, potřebná k odvrácení nebo zmírnění škod při povodni na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Obsahuje zejména:
organizaci a přípravu zabezpečovacích prací.
Dále jsou zde uvedeny:
Samostatnou přílohou povodňového plánu může být výpis z Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní. A to v případě, že obec pod vodním dílem může být zvláštní povodni ohrožena. Jako samostatné přílohy jsou i povodňové plány vlastníků nemovitostí.
Povodňový plán obce zpracovává povodňový orgán obce, v jehož územním obvodu může k povodni dojít.
Povodňová kniha je pracovní deník, který vedou povodňové orgány a organizace, jimž to ukládá zákon o vodách. V obci záznamy v povodňové knize provádí povodňový orgán obce. Zápisy do povodňové knihy provádějí pověřené osoby, které jsou povinny každý zápis podepsat. Zápis obsahuje zejména:
K povinnostem obcí patří zajišťování veřejného pořádku. Obec může v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou stanovit např.:
Při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku může starosta obce požadovat spolupráci od Policie ČR. K řešení záležitostí bezpečnosti a veřejného pořádku může obec zřídit obecní policii.
Úkoly v krizovém řízení na úrovni obcí plní zejména starosta obce a obecní úřad.
Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací. Pro plnění těchto úkolů a úkolů při řešení krizových situací může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán.
Za krizové situace zajišťuje starosta obce provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, a dále zejména:
Obecní úřad v rámci úkolů v krizovém řízení zejména:
Krizový štáb obce je pracovním orgánem starosty obce pro přípravu na krizové situace a jejich řešení. Tvoří jej starosta obce a další členové krizového štábu. Starosta obce je předsedou krizového štábu.
Orgány krizového řízení obce nemají zákonnou povinnost zpracovávat dokumentaci, která by jim pomohla připravit se na řešení mimořádných událostí, resp. krizových situací v obci. V podmínkách Moravskoslezského kraje se upřednostňuje zpracování tzv. krizové karty obce, která má poskytnout orgánům krizového řízení obce jednoduchý nástroj se základními údaji, využitelnými pro jejich rozhodování při likvidaci následků mimořádných událostí a řešení krizových situací v obci.
Krizová karta obce obsahuje údaje, které jsou uvedeny v tabulkách a na mapových podkladech:
A. Tabulky obsahují základní kontakty, tísňové linky, havarijní služby, rizika v obci, varování a informování obyvatel obce, způsoby zabezpečení evakuace, možnosti a kapacity obce pro řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí, seznamy členů povodňové komise, evakuační komise a další údaje)
B. Mapové podklady obsahují zdroje rizik a významné objekty v obci.
(Vzor krizové karty obce je uveden v příloze 1)