Počítačová gramotnost › Excel
Základní vzorce v Excelu
Tak jako se v matematice začíná nejdříve základními operacemi, tedy sčítání, odčítání, dělení, násobení, a teprve později se učí složitější operace, podobně si i my vysvětlíme nejdříve základní vzorce s jednoduchými operacemi, abychom později lépe pochopili práci se složitějšími vzorci - funkcemi.
Na obrázku vidíme tabulku s tržbami za jednotlivá čtvrtletí v různých letech. Dejme tomu, že budeme chtít sečít tržby za 1. čtvrtletí ve všech letech.
- Kliknutím vybereme buňku, do které chceme zapsat vzorec.
- Jako první napíšeme znak = . Aby Excel poznal, že se jedná o vzorec a má se provést výpočet, musí zápis vždy začít rovnítkem!
- Kliknutím na buňku, kterou chceme do vzorce přidat, ji označíme . Buňka se přidá do vzorce. Vzorec v tuto chvíli vypadá takto: =D7.
- Protože chceme sečíst buňky, napíšeme znak +. Máme tedy =D7+.
- Kliknutím označíme druhou buňku, opět napíšeme + a totéž opakujeme pro třetí buňku. Náš vzorec v tuto chvíli vypadá takto: =D7+D8+D9.
- Potvrdíme klávesou Enter. V buňce se zobrazí výsledek vzorce, tedy součet tržeb za 1.čtvrtletí.
Ve vzorcích používáme tzv. adresování buněk
V buňce se zobrazí pouze výsledek vzorce
Ještě jednou si připomeneme, jaký je rozdíl mezi obsahem buňky a skutečným obsahem. V této ukázce jsme do buňky zadali vzorec =D7+D8+D9, což je skutečný obsah buňky. Ten se ale v buňce nezobrazil, obsah buňky je číslo 96 885 €, tedy výsledek našeho výpočtu. Na první pohled by jsme si mohli tedy myslet, že v buňce je napsáno toto číslo, což jak víme, není pravda. Proto je vždy nutné nedat na první dojem a zkontrolovat skutečný obsah buňky v řádku vzorců (viz kapitola Jak procovat s buňkami?).
Adresování buněk
Ačkoliv ještě nevíme, co to adresování je, máme s ním už zkušenost, aniž bychom si to uvědomovali. V našem zadání jsme potřebovali sečíst jednotlivé tržby za 1.čtvrtletí, ale místo toho, abychom do vzorce zadávali jednotlivé hodnoty tržeb, odkazovali jsme se na adresy buněk, které tržby obsahovali (D7,D8,D9). Tomu se v Excelu říká adresování. Dejme tomu, že by se v budoucnu změnil obsah buňky D7, tedy změnila by se tržba za rok 2012 (účetní zapomněla přičíst jednu položku). Protože náš vzorec pracuje s aktuálními obsahy buněk, automaticky bude výsledek vzorce přepočítán. Kdybychom do vzorce zapsali jen hodnutu buňky D7, tedy 96 885 €, museli bychom změnu provést na dvou místech - v buňce D7 i samotném vzorci. To je obrovská výhoda adresování buněk. Zkusme tedy změnit číslo v jakékoliv buňce našeho vzorce a výsledek bude okamžitě přepočítán.
Operátory v Excelu
Následují tabulka ukazuje základní operátory, jak je nalezneme na klávesnici:
| + | plus | |
| - | mínus | |
| * | krát | |
| / | děleno |
Závorky
Podobně jako v matematice mají i v Excelu jedny operace přednost před druhými. Například ve vzorci = D7+G8*H7-D10 by se nejprve provedlo násobení, tedy G8*H7 a teprve potom zbylé operace. Pokud chceme toto pořadí přednosti operátorů změnit, musíme použít závorek. Vzorec bychom mohli pak napsat takto: = (D7+H7-D10) * G8. V tomto případě by se násobení provedlo jako poslední operace. Ještě stojí za zmínku, že v Excelu na rozdíl od matematiky se používá jen jeden druh závorek. Nejsou zde tedy rozděleny úrovně kulatými, hranatými a složenými závorkami, používají se jen kulaté a jednotlivé úrovně Excel odděluje barvami. Také se nemusíme bát, že bychom ve vzorci udělali chybu a zapomněli například závorky správně uzavřít, protože program nás na chybu včas upozorní.
Vnořené závorky rozlišuje Excel barvami
Excel upozorní na chybu v závorkách a navrhne opravu
Váš prohlížeč nepodporuje Adobe Flash Player. Pro přehrávání Flash animací si stáhněte a nainstalujte Adobe Flash Player.